RESTAURACE Wi-fi není jen pro technické nadšence. Dají se na něj přilákat i hosté do běžných kaváren a restaurací. Zákazník si dá oběd, pivo nebo odpolední kávu a přitom si v příjemném prostředí pomocí notebooku zdarma vyřídí důležité maily a další věci, k nimž je nezbytný internet.
RESTAURACE Wi-finení jen pro technické nadšence. Dají se na něj přilákat i hosté do běžných kaváren a restaurací.
Zákazník si dá oběd, pivo nebo odpolední kávu a přitom si v příjemném prostředí pomocí notebooku zdarma vyřídí důležité maily a další věci, k nimž je nezbytný internet. Tak může vypadat použití technologie wi-fiv nejrůznějších pohostinských zařízeních. Firmy i jednotlivci se tak vyhnou „tahání“ nejrůznějších drátů a všudypřítomný internet jim dává volnost v práci.
KONKURENČNÍ VÝHODA
„Nejde jenom o restaurace. Takové služby zpravidla nabízí i hotely nebo veliká světová letiště,“ říká konzultant on-line projektů a specialista na wi-fiJakub Ditrich. Pro restaurace je připojení k internetu výraznou konkurenční výhodou. Právě tady vidí Ditrich ideální možnost podnikání.
Řada kavárníků a hospodských technologii bezdrátového internetu nerozumí a raději by si nechali celé zařízení postavit na klíč od specializované firmy. Přitom pokrytí restaurace wi-finení technologicky příliš složité. Je k tomu potřeba připojení k internetu a pak samotná anténa pro vysílání wi-fisignálu. To celé přijde v jednorázové investici tak na deset tisíc korun. Pak je samozřejmě nutné počítat s poplatky za připojení k internetu kolem osmi tisíc korun měsíčně podle jeho kvality.
Co však dělat, když některý zákazník přijde do takové kavárny nebo restaurace jen kvůli internetu a dá si ke třem hodinám surfovaní pouze jednu sodovku? I to se může řadě restaurací vyplatit, navíc pro mnoho z nich je wi-fipřipojení levnou reklamou. Například americká síť kaváren Starbucks je přímo pověstná svým bezdrátovým internetem.
„Jakmile vidíte logo této kavárny, bez problémů tam můžete zamířit a spolehnout se, že tam najdete kvalitní internetové připojení,“ konstatuje Ditrich. V Česku se podobně snaží profilovat například síť rychlého občerstvení KFC, která připojení nabízí ve vybraných provozovnách. Stejně tak najdete wi-fiv některých kavárnách Nescafé a podle informací týdeníku Profit se připravuje také pokrytí benzinových stanic OMV. Je to tedy skvělý marketingový nástroj. Kde dobře natankuje pohonné hmoty obchodní cestující vybavený notebookem? Určitě tam, kde bude moci zdarma na chvíli zabrousit na net a vyřídit pracovní maily.
KASÍRUJÍ JEN HOTELY
Pro kavárníky, hospodské i nájemce benzinových pump by tak mohl teoreticky bezdrátový internet představovat zajímavý příjem - stačí jen zkasírovat surfaře. Ale není to tak jednoznačné. Je totiž výhodnější nechávat takový internet pro zákazníky zdarma a vydělat na tom, že přijdou a utratí peníze za nákup zboží. Případný zisk ze samotného poplatku za připojení by navíc byl minimální. „Jde o směšné částky. V Česku je běžná cena kolem koruny za minutu připojení. Z toho se musí zaplatit náklady na provoz, náklady na vyúčtování a přiměřený zisk pro poskytovatele wi-fi,“ prozrazuje mechanismus placení Ditrich.
Trochu jiná situace je v hotelech, které navštěvuje movitá klientela z řad byznysmenů. Tam se cena za internet pohybuje v jiných cenových relacích, ze kterých už pak může mít hotel znatelný příjem. Dochází pak ke zvláštním situacím. Příkladem je centrum Prahy: Zatímco v luxusním hotelu SAS Radisson stojí hotelového hosta hodina internetu přes 11 euro, stačí udělat pár kroků do restaurace Jáma, kde je velmi rychlé internetové připojení v nekuřáckém salonku zcela zdarma.
