Dotační příjmy Agrofertu během uplynulých čtyř lety výrazně narostly díky rozšiřování polí i navýšení limitu pro dotace
Supermoderní třídírna vajec ve Vejprnicích u Plzně trochu připomíná automobilku. Nerezové sterilní prostředí, stroje řízené počítačem a automatické robotické ruce umožní zpracovat až 125 tisíc vajec za hodinu. Závod otevřela počátkem letošního roku společnost Česká vejce farms ze skupiny Agrofert. Z celkové investice 135 milionů korun přislíbil 54 milionů v rámci Programu rozvoje venkova (PRV) doplatit stát a Evropská unie.
Až do vstupu Andreje Babiše do politiky by přitom vejprnický podnik na tak vysokou částku nedosáhl. Maximální výše jednotlivé dotace z PRV byla zastropovaná na 30 milionech korun. Dosluhující kabinet však v počátku svého funkčního období zvedl limit až na 150 milionů korun, za což si vysloužil hlasitou kritiku menších sedláků. „Stopadesátimilionový projekt není projekt, který by měl být určen pro prostor venkova včeských podmínkách,“ vadí předsedovi Asociace soukromého zemědělství Josefu Stehlíkovi.
Agrofert není jediným velkozemědělcem v Česku. Je tak možné, že by agrární lobby klidně protlačila navýšení stropu i bez Andreje Babiše ve vládě.
Výroční zprávy skupiny však ukazují, že co se týče čerpání dotací, byl chemicko-potravinářský gigant v končícím volební období mimořádně úspěšný.
Ačkoli se loni skupině jako takové vzhledem k problémům klíčového chemického segmentu příliš nedařilo, na dotacích získala z veřejných rozpočtů 1,5 miliardy korun. Pokud bychom vzali v úvahu vykázané dotace, tedy takové, na které skupině už vznikl nárok, ale ještě je nezačala čerpat, dostali bychom se za loňský rok na částku 1,9 miliardy korun. V tom přitom ještě není započítáno dalších zhruba 160 milionů, které každoročně doplácejí spotřebitelé elektřiny na bioplynové stanice Agrofertu v rámci podpory zelené energetiky. A samozřejmě nejsou zahrnuty také nepřímé podpory, jako je povinnost přimíchávat biopaliva do pohonných hmot. Samotný Agrofert za výrobu biosložky nic nebere, má však díky tomu zajištěný spolehlivý odbyt.
Na velikosti záleží
Přes polovinu dotačních příjmů Agrofertu tvoří takzvané provozní dotace. Ve velké většině jde o peníze, které dostává každý, kdo v Česku obhospodařuje zemědělskou půdu. Od roku 2013 se přitom skupině podařilo navýšit takzvanou nárokovou podporu o více než 300 milionů.
Čistá dotace na hektar přitom kvůli posílení koruny spíše mírně klesala.
Ministerstvo zemědělství však bylo v posledních letech mimořádně aktivní v prosazování různých bonusů.
Z jednoho hektaru je tak možné při správném nastavení vytlouct mnohem více než základních 5,5 tisíce korun.
Například za každý hektar škrobových brambor získá zemědělec přes šestnáct tisíc, vyšší podpora je také například na ovoce, zeleninu, cukrovou řepu či pozemky obhospodařované v režimu ekologického zemědělství. Peníze navíc lze obdržet také na dojnice, prasata, ovce či kozy.
Ani tak by však Agrofert pravděpodobně loni nedospěl k rekordní částce 1,13 miliardy na provozních dotacích. Základní rovnice totiž je, že čím více polí, tím vyšší podpora z eráru. Agrofert tak profituje především ze své velikosti. Skupině se v posledních letech dařilo svá pole rozšiřovat až na současných 118 tisíc hektarů.
„Agrofert investuje do nákupu zemědělských společností, tím pádem roste množství obdělávané půdy a množství chovaných hospodářských zvířat. Proto dochází i k nárůstu přijatých nárokových dotací,“ vysvětlil mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Dodal, že většinu půdy však Agrofert nevlastní, ale pronajímá si ji od jiných majitelů. Podle Hanzelky tak nemalá část podpory padne na nájemné.
Zdroj nevyschne
Neméně úspěšný byl Agrofert jako příjemce investičních dotací všeho druhu, kam spadá i v úvodu zmíněná třídírna vajec. Ty se vstupem ANO do vlády téměř zdvojnásobily a v roce 2014 čerpal Agrofert vůbec nejvyšší veřejnou podporu v historii. Podle Hanzelky šlo však o dotace schválené už v roce 2012 a většina peněz směřovala do ekologizace chemiček.
V loňském roce už Agrofert tak úspěšný nebyl a na investičních dotacích získal „jen“ 371 milionů korun. Nemusí se však obávat, že by zdroj v následujících letech vyschl. Například chemička Precheza má přislíbenou investiční pobídku ve formě slevy na dani ve výši 289 miliard, Preolu zbývá dočerpat 152 milionů z více než půlmiliardového balíku a dalších 47 milionů je ve výhledu, Vodňanská drůbež si dělá naděje na 135 milionů, Penam na 155 milionů, Olma na 100 milionů atd. „Agrofert nikdy nebyl, není a nebude na dotacích závislý. Dotace tvoří jen velmi malý zlomek příjmů koncernu,“ dodal Hanzelka.
Ačkoli se loni skupině jako takové vzhledem k problémům klíčového chemického segmentu příliš nedařilo, na dotacích získala z veřejných rozpočtů 1,5 miliardy korun.
O autorovi| Jan Brož, broz@mf.cz
