Více robotů a méně pracovních míst. Tak má podle expertů vypadat svět po koronaviru

6. 4. 2020

Autor: Profimedia

Současná pandemie nového typu koronaviru, ve které provozy stojí a města či celé oblasti se nachází pod přísnou karanténou, pravděpodobně odstartuje hospodářskou recesi, shodují se experti.

Ve
Spojených státech se již nyní počítá s rekordní nezaměstnaností, která by mohla
atakovat hodnoty známé z éry velké hospodářské krize ve 30. letech minulého
století. Americké úřady práce rovněž hlásí rekordní počty žadatelů o dávky v
nezaměstnanosti a podobný vývoj lze tušit i jinde. Příliš slibně nevypadá ani
vývoj na burzách.

Jakou podobu ale koronavirem odstartovaná hospodářská krize bude mít a co vlastně přinese?

Komentář: Otevřená stavidla aneb deficitní Babiš

Podle výzkumníka Marka Mura a jeho kolegů z prestižního Brookingsova institutu v New Yorku, zaměřujícího se na společenské, ekonomické vědy a metropolitní politiku, jakákoliv recese spojená s koronavirem bude mít jedno společné, pro ekonomiku bude znamenat další rozšiřování automatizace a robotů nahrazujících lidské pracovníky.

K tomuto jevu bude zároveň docházet v situaci, kdy automatizační proces již ve světě dlouhodobě probíhá, a to nezávisle na koronaviru a ohrožuje tak budoucí existenci celé řady pracovních míst, všímá si vyjádření Brookingsovy instituce portál Vox. Možnosti, že pandemie koronaviru uspíší nástup robotů na pracovní trh, se věnuje i britský Telegraph.

Muro tvrdí, že kvůli ekonomické krizi a poklesu v ziscích firem dojde k tomu, že lidská práce bude dražší než zavádění dalších automatizačních procesů. Firmy, které o zavedení automatizace uvažují již nyní se tak mohou dostat pod značný tlak, aby od myšlenek přistoupily k činům. Zejména by tomu tak mělo být během prvních dvou let recese ekonomiky.

Bojíte se nástupu robotů?

Nahrazování lidí roboty by se v první řadě mělo týkat méně kvalifikovaných pracovníků a jednodušších pozic, vyplývá z výzkumu dvojice ekonomů Nira Jaimoviche z univerzity ve švýcarském Zurichu a Henryho E. Suia z Univerzity Britské Kolumbie v kanadském Vancouveru z roku 2018. Ti tvrdí, že během posledních 30 let za celkem tři hospodářské recese, 88 procent těch, kteří ztratili své zaměstnání, pracovalo na rutinních pozicích, které mohly být snadno automatizovány.

Podle Mura se ale díky pokročilému stupni vývoje v oblasti umělé inteligence postupně budou časem nahrazení stroji bát i pracovníci, kteří jsou kvalifikovaní, nebo dokonce i vysoce kvalifikovaní profesionálové či takzvané bílé límečky.

Dalším faktorem hrajícím ve prospěch nástupu robotů je to, že nové technologie umožňující automatizaci už nejsou tak nákladné, jako tomu bylo ještě před deseti lety, tedy například během minulé hospodářské krize. Naopak dlouhodobě dochází k jejich zlevnění.

Podle Mura mohou v současnosti stroje a umělá inteligence nahradit celkem 36 milionů pracovních míst napříč různými odvětvími průmyslu. „Není to velký podíl celé ekonomiky, ale představuje to celkem významný počet lidí," uvedl Muro s tím, že se jedná například i o určité práce kancelářského typu. Oproti tomu před tím, že jejich pracovní místa zastanou roboti, by měli být relativně v bezpečí lidé pracující ve zdravotnictví, segmentu vzdělávání, nebo ve vládním aparátu.