ŘECKÝ DLUH
Je to nový začátek pro všechny Řeky, prohlásil premiér Antonis Samaras poté, co ministři financí eurozóny schválili revizi záchranného balíčku. Athény se o změnu podmínek snažily už od léta, tehdy se však setkaly s rázným odmítnutím. Minulý týden konečně dosáhly prodloužení fiskálních cílů o dva roky, díky čemuž – alespoň dle odůvodnění dohody – bude řecká ekonomika moci volněji dýchat a rozpočtové škrty přestanou dusit potenciální růst.
Otázkou je, nakolik má Samaras vyhráno.
Ze současného dluhu vlády ve výši 144 procent HDP se Řekové musejí do roku 2020 dostat na úroveň 124 procent, což je stále poměrně tvrdá konsolidace. Součástí dohody však bylo proplacení další tranše ze záchranné půjčky Athénám, na niž vláda marně čekala od června, výrazné snížení úrokových sazeb i celkové úrovně řeckého dluhu o 40 miliard. Tato částka navíc nebude vyplacena z peněz daňových poplatníků. Pouze se využijí výnosy z řeckých dluhopisů nakoupených Evropskou centrální bankou.
Velmi tvrdě vyjednanou dohodu musel v pátek schválit německý Bundestag, což jako obvykle v celé Evropě zvýšilo napětí. Německé prestižní deníky a časopisy celý týden dohodu kritizovaly stejně jako řada osobností berlínské politiky. Obávají se, že dříve nebo později bude muset dojít k masivnímu odpuštění řeckého dluhu, díky čemuž bude na záchraně Řecka tratit německý daňový poplatník.
„Pokud Řecko nedokáže implementovat odsouhlasené reformy a nevyrovná svůj rozpočet do rozumné podoby, nebude to mít žádný efekt,“ řekl například Jens Weidmann, guvernér německé centrální banky a častý oponent evropských záchranných balíčků.
