Stabilní hospodářská základna a kvalifikovaná pracovní síla v tradičních oborech, které jsou přitom nyní velmi perspektivní. Takové jsou podle vicehejtmana Romana Línka největší podnikatelské výhody Pardubického kraje.
Stabilní hospodářská základna a kvalifikovaná pracovní síla v tradičních oborech, které jsou přitom nyní velmi perspektivní. Takové jsou podle vicehejtmana Romana Línka největší podnikatelské výhody Pardubického kraje. * S čím Pardubický kraj z hlediska podnikatelského prostředí nejvíce zápasí? Myslím, že podnikatelské prostředí se v našem kraji potýká se stejnými problémy jako firmy v celé České republice. Kraj má přitom minimální možnost změnit legislativní prostředí i další podmínky, které jsou v kompetenci státu, nikoliv krajů. Současná dopravní dostupnost kraje po silnici je prozatím určitým handicapem pro podnikatele - důvodem je stále ještě nedokončené vybudování dobrého silničního napojení. Naopak dostupnost po železnici je díky modernizovaným koridorům výborná. * U silnic se ovšem nabízí řešení rychlého postavení R35 z Liberce do Olomouce, kterou brzdí spory o její trasu. Je evidentní, že jižní trasu lze vybudovat rychleji a také etapovitě. V tuto chvíli probíhají jednání se státem tak, aby v rámci výstavby rychlostní komunikace R35 takzvanou jižní trasou byla zajištěna i dopravní dostupnost severovýchodu kraje (vybudováním přivaděčů k městům Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Lanškroun). Jako samospráva kraje budeme hledat kompromisní řešení. * Pardubické letiště se stává stále významnějším českým leteckým terminálem, navíc v centru průmyslové a silně se rozvíjející aglomerace. Hodlá se kraj zasadit o jeho další rozvoj? Význam letiště přesahuje území města i kraje, patří mezi jedno z pěti páteřních letišť v Česku. Kraj se proto zasadil nejen o urychlení převodu pozemků letiště z armády na veřejný sektor, ale hodlá podporovat další rozvoj letiště společně s městem Pardubice. Jsme si vědomi, že v pomyslném trojúhelníku Praha-Brno-Ostrava má právě toto regionální letiště výjimečně dobrou logistickou polohu. * Na druhé straně zde máme relativně zaostalé zemědělské regiony - Svitavsko a Chrudimsko - které rozvoj kraje brzdí. Jaké vidíte cesty v rozvoji těchto oblastí? I v tomto území najdete dynamické a rozvíjející se firmy. Ale je pravda, že je potřeba změnit historicky danou zemědělskou orientaci na další aktivity nezemědělského charakteru. Určitě se jedná o atraktivní území, které má rezervy např. pro využití v agroturistice i turistice jako takové. Z pohledu krajské samosprávy určitě rozvoj této části neleží na okraji zájmu. * Stále otevřená rovněž zůstává otázka možného propojení Labe a Moravy. Patří kanál nadále mezi priority krajské samosprávy, například s podporou unijních fondů?**
Jedním z důsledků „železné opony“ po roce 1948 bylo vybudování kanálu Rýn-Dunaj-Mohan v osmdesátých letech minulého století. Tím došlo k propojení Černého a Severního moře kvalitní evropskou vodní cestou. Vzhledem k této skutečnosti je představa vybudování paralelní vodní cesty Labe- (Morava)Dunaj v reálné době neuskutečnitelná. Prioritou kraje je proto pouze dokončení splavnění labské cesty z Hamburku do Pardubic včetně vybudování koncového přístavu v Pardubicích a souvisejícího dopravního logistického centra.
