Česká vláda má od loňského léta prvně "ministra pro podnikání". Je jím čtyřiatřicetiletý místopředseda pro ekonomiku Martin Jahn, který zasedl v Grossově vládě před čtyřmi měsíci a má za úkol koordinovat hospodářské aktivity kabinetu. Na letošek připravuje překvapivé razantní kroky.
Martin Jahn
* Loňský rok byl plný změn - daň ze ztráty, změny v DPH, vstup do Unie. Co čeká na podnikatele letos? Celkově lze očekávat vzestup. Podívejme se na čísla, jsme na vzestupné křivce. Roste produktivita práce, průmyslová výroba, export, inflace je poměrně nízká. Pro celou ekonomiku bude ten rok lepší než ten uplynulý. Podnikatelé se budou muset nadále vyrovnávat se vstupem do EU, ale ten je podle mého názoru nepoškodil. * Některé přece poškodila harmonizace daní, konkrétně posun sazeb DPH. Ano, ale to už byla věc loňského roku, s tím už se srovnali. Nic nového a negativního letos nepřijde. * Co tento rok můžeme konkrétně čekat od vlády?
Bude to zjednodušování podnikatelského prostředí. Mělo by ubýt hodně administrativy díky tomu, že vytvoříme jedno registrační místo. Loni už byl nastartován systém jednoho místa na živnostenských úřadech, kde mají začínající podnikatelé všechny potřebné formuláře, ale stejně pak ještě musí ze živnostenského na finanční úřad. Formuláře jsou dobrá věc, ale není to zásadní průlom. Musíme změnit celý systém. A to tak, že by jeden ten úřad prostě vypadl úplně.
* Který? Nejvíce mi to směřuje k živnostenským úřadům. Berňáky se zrušit nemůžou, už jen proto, že kromě živnostníků na ně chodí řada jiných subjektů. Zrušením živnostenských úřadů by se zjednodušil všeho, co musí podnikatel dodávat. Třeba výpis z trestního rejstříku už by nenosil z jedné instituce na druhou, ale už by to měl v jednotném registru státní správy. Ty organizace by si to mohly mezi sebou vyměňovat. * Takže jak by to vypadalo konkrétně? Kam by se lidé chodili registrovat? Na finanční úřady. Přeneslo by se na ně více kompetencí, něco by převzala Česká obchodní inspekce. * Nakolik je tento váš nápad aktuální? Není to jen zbožné přání jednoho člena vlády? Je to moje idea, která už byla ve vládě projednávána na pracovní úrovni. Veřejně to nyní říkám vám poprvé. Mohlo by to začít fungovat od roku 2006 nebo 2007. Jsou to systémové změny, které budou nějakou dobu trvat. Ale je to cesta - dát jedno úřední místo pryč. Měli bychom po ní jít a přemýšlet odvážně. Obcím se uleví, snížila by se administrativa, podnikatelé by ušetřili čas. * Ale znamenalo by to propouštění masy úředníků. Co s nimi budete dělat? Ta práce se bude do určité míry dělat jinde, někteří tedy můžou přejít na finanční úřady. Další budou propuštěni, ti schopní se uplatní na trhu práce, doufám, že těch neschopných bude minimum. Vláda se obecně zavázala ke snižování byrokracie, takže k nějakému propouštění stejně musí dojít. Kromě toho se všichni pracovníci státní správy budou muset školit. Každá firma, jejíž pracovníci jsou ve styku se zákazníkem, je nějakým způsobem školí. A pro nás je podnikatel zákazník. Proto budu tlačit na rozjezd školení, jak se chovat k živnostníkům. * Zrušením úřadů a školením ale nezmizí nespravedlnosti, na které si podnikatelé často stěžují. Někdo je finančním úřadem kontrolován často, jiný nikdy…
Samozřejmě, musíme se učit i to, jak podnikatele kontrolovat. Aby jedna firma nebyla prověřena padesátkrát za rok a druhá vůbec, protože se tam třeba úředník bojí jít. Tato vláda může systémovou změnu kontrol nastartovat, vznikne systém školení a metodických pokynů.
* Pojďme od živnostenských a finančních úřadů dál. Co dalšího připravujete letos pro podnikatele? Budou to novinky, které vyplývají z již provedených změn v minulém roce. N apříklad novela zákona o dani z příjmu, pro ty nejmenší živnostníky je tam zvýšení hranice pro podvojné účetnictví na patnáct milionů korun. Pak je tam samozřejmě zrychlení odpisů a zvýšené odpisové částky na výzkum a vývoj. To vše sníží daňovou zátěž. Potom je tu ještě jedna důležitá věc. Všechny nové normy, které jdou do vlády, budou muset mít nově posouzení dopadů na podnikatelské prostředí. To bylo dříve opomíjeno. * Odkdy to tak bude, už od ledna? Budeme to vyžadovat od materiálů, které půjdou do vlády od ledna, nejpozději od února. Tím by se měl omezit jeden nešvar při přípravě zákonů - že zákony nejsou dostatečně projednány. Autoři norem se budou muset nejméně na jedné stránce zabývat, jaký to bude mít dopad na podnikatele. * Jakým způsobem bude moci ovlivňovat zákony zmíněná hospodářská komora?
Komora je od listopadu povinným připomínkovým místem, což předtím nebyla. To je další posun, který reprezentuje živnostnickou sféru. Dosud měli podnikatelé tři týdny na to, aby se k tomu kterému zákonu vyjádřili. Často to prostě nestačilo. Teď se na něm můžou podílet od začátku. Samozřejmě to předpokládá prodloužení přípravného období. Ale tak to chodí i ve světě. Ve Francii se novela zákona o DPH připravovala pět let, v Rakousku se o novém zákoníku práce diskutovalo šest, sedm let. Tento luxus jsme si nemohli dovolit, není ale správné, aby zákon napsala parta úředníků a pak s ním honem běžela do vlády a z vlády do parlamentu, kde to rozstřílejí různé lobbyistické skupiny a z toho zákona nic nezůstane. Proto dosud byly zákony v takové podobě a podnikatelé si na ně oprávněně stěžovali. * Kdo je vlastně pro vládu reprezentant podnikatelů? Hovoříme o hospodářské komoře, ale existuje spousta dalších organizací. Ano, je jich hodně, a to často působí zmatky. Hlavní partneři jsou pro nás Svaz průmyslu a dopravy a hospodářská komora, mluvíme ale i například s Evropsko - českým fórem nebo Americkou obchodní komorou. Ne všichni zahraniční investoři jsou sdruženi v tuzemských organizacích a přitom představují významnou část průmyslu. Partnerů je tedy hodně, ale už dochází k určité konsolidaci. Svaz průmyslu a dopravy s komorou například už vystupují jednotně, na porady chodí se stejnými, předem sjednocenými materiály. * A jsou úspěšné? Hodně byznysmenům připadá, že nemají u vlády žádné zastání.
Pravdou je, že pokud podnikatelé chtějí něco dokázat, měli by svoji lobbyistickou činnost zkvalitnit. Musí být především schopni státní správě dobře připravit zákony, což se dosud vždy nedělo. Často jim věci utíkaly stejně jako nám a znám i případy, kde si vymysleli nějaká vylepšení a pak, když to začalo fungovat, zjistili, že je to pro ně ještě horší. Státní správa potřebuje jeden komplexní návrh a to si musí podnikatelé uvědomit. * Loni začalo drasticky ubývat živnostníků. Máte už předběžná čísla, kolik lidí skončilo s byznysem? Celková čísla samozřejmě ještě nejsou. Předpokládám, že budou v únoru. Předběžně lze říci, že je tam pokles v řádu nějakých padesáti tisíc živností. Když si vezmeme, že podnikatelů je zhruba jeden milion, tak je to pět procent. Zajímavější číslo je, kolik z nich mělo zaměstnance, to ale nyní neznám. * Je s tím úbytkem nutné něco dělat, nebo, jak se tvářila Špidlova vláda, se nic neděje?
Já nejdříve musím mít čísla s detailním popisem. Chci vědět kdo vlastně končí, jaké jsou to velikosti firem, typy živnostní ků a jestli tam hraje roli úbytek či nárůst švarcsystému. Jestli to jsou třeba podnika telé ze zahraničí, a tak dále. Je to určitě seriózní problém, zabývejme se tím, ale není důvod k hysterii.
* Mizí tu houfně podnikatelé a není důvod k hysterii. To už jsme slyšeli. Není to určitě tak, že živnostníci jsou likvidováni. To by se muselo projevit v růstu míry nezaměstnanosti, a ta neroste. Je faktem, že třeba moji známí, kteří provozují hospody, nadávají. Ale není to o tom, že by své podniky hromadně rušili. Vadí jim třeba sazby DPH. * To mají pravdu, proč mají mít restauratéři devatenáctiprocentní sazbu daně a hoteliéři pětiprocentní? Neptejte se mě proč, to určila EU. Já si myslím, že restauratéři by tu pětiprocentní sazbu potřebovali víc. Je to pro ně strašně nevýhodné, že mají vstupy v pětiprocentní sazbě a výstupy v devatenáctiprocentní. Ale Unie to jinak nedovoluje. Hotelům ano, ale restauracím ne. A já s tím nic neudělám. * Vraťme se k úbytku živnostníků. Za loňský rok budou poprvé platit minimální daň. Není to ona, která je drtí a nutí ukončit činnost? Ne, ona má dopad na malé procento lidí. Netýká se to důchodců a těch, co mají malé děti. Přesto by se v jejím rámci mělo něco změnit. Politická vůle ji zrušit letos nebude, ale mohla by být vůle změnit systém výpočtu. Ten je daný na základě průměrné mzdy v republice, ale jsou regiony, kde je průměrná mzda výrazně menší, a přesto tam podnikatelé platí podle průměru, stejně jako třeba ti v P raze. To není spravedlivé, nový způsob výpočtu by mohl podnikatele diferencovat * Nebude to příliš složité? Možná, ale je to cena za odstranění nespravedlnosti. * Loni se pořád mluvilo o zrychlení zápisu na obchodních rejstřících a zase nic. Že by letos? Novela obchodního zákoníku už prošla druhým čtením a letos bude platit. Jedná se o návrh opoziční ODS, budiž to bráno jako důkaz, že se politici dokážou na důležitých věcech shodnout. Pro zápis do rejstříku bude teď lhůta pěti dnů, kterou lze prodloužit maximálně o dalších pět dnů. To znamená, že to už nebude trvat neúměrně dlouho. Nejdéle deset dnů, a bude k dispozici formulář, ze kterého je jasné, co všechno podnikatel k zápisu potřebuje. * Takže kdy se budeme moci zapisovat do deseti dnů?
Až parlament schválí tu novelu. Předpokládám, že ve druhém čtvrtletí.
* Hodně lidí si stěžuje na živnostenský zákon. Bude se letos nějak měnit? Ano, je zbytečně složitý, komplikovaný. Musí se změnit. * Jak, zmenší se skupina vázaných živností?
Já bych ji zmenšoval. To, co stát kontroluje, by mělo být minimální. Nechal bych vázané jen ty živnosti, jejichž provozovatelé mají vliv na bezpečnost práce a zdraví obecně. Češi jsou extrémně invenční v obcházení zákonů, každý si tu vázanou živnost stejně nakonec pořídí, takže jsem zastáncem minimální regulace.
* ODS by ráda legitimizovala takzvaný švarcsystém. Vy jeho zákaz do voleb rušit nebudete?
Švarcystém je založen na tom, že jsou rozdílné podmínky pro placení daní a zdravotního sociálního pojištění pro zaměstnance. Kdybychom chtěli systém odbourat, museli bychom tyto podmínky srovnat. Buď je zhoršit pro živnostníky, nebo zjednodušit pro zaměstnavatele. K tomu nedojde. Důvodem je skutečnost, že by to mělo fatální dopady na systém sociálního a zdravotního pojištění a na výběr daní. Pokud to ODS plánuje v rámci širších reforem, například zdravotnictví nebo penzijní reformy, tak je možné o tom diskutovat. Samostatně zlegalizovat švarcsystém nelze. Všude ve světě je mezi zaměstnanci a živnostníky nějaká lajna, změnit to lze jen v kontextu větších reforem.
* Živnostníkům dělají vrásky registrační pokladny. Neustoupíte přece jen od této chystané povinnosti?
Osobně příznivcem registračních pokladem nejsem, ale myslím, že to je příliš pokřiku pro nic. Kdo si chce vést solidně byznys, tak stejně nějaký typ registrační pokladny mít musí. Kdo má hospodu, musí ji mít jen proto, aby ho neokrádal vlastní personál. Takže pokladny budou nutné od roku 2007.
* Pořád mluvíte o hospodách, ale proč ji bude muset mít majitelka obchůdku, která si sama dělá prodavačku?
Musí ji mít určitě lidé, kteří mají byznys trochu větší než je malý obchod. Kde je hranice? To je obtížné určit. Nároky na evidenci musí prostě vláda vznášet, jasně podnikatelům říci co a jak mají evidovat. Jestli to budou dělat prostřednictvím pokladny s fiskální pamětí nebo jinak už pro mě není tak důležité. Dnes zákon o registračních pokladnách vypadá tak jak vypadá, já osobně si myslím, že pokladny s fiskální pamětí prostě nutné nejsou. Kdo je bude chtít obejít, stejně je obejde. Nepředpokládám ale, že letos dojde k nějaké změně.
* Bude už konečně letos nový zákon o konkurzu a vyrovnání? Bude novela. Prošla už do druhého čtení, posílí práva věřitelů. To by mělo rychle změnit současný systém, který vede ke kauzám typu Berka. Novela dá větší jistotu bankám a povede to k jejich vyšší úvěrové angažovanosti. * Nepřichází ta novela trochu pozdě? Je patnáct let po revoluci.
Je to ostuda, ale já nemůžu za to, že se v minulosti tak rychle střídali ministři spravedlnosti. Asi budeme jednou z posledních zemí, která bude mít moderní úpadkové právo. Já jsem se tím detailně začal zabývat loni v září a udělám maximum pro to, aby byl zákon dobrý.
ING. MARTIN JAHN, MBA místopředseda vlády pro ekonomiku Narodil se 21.1.1970. Po ukončení studií na Vysoké škole ekonomické nastoupil do agentury CzechInvest. Zde v letech 1994-1995 zastával funkci vedoucího marketingového oddělení, v letech 1995-1996 nastoupil na post ředitele oddělení projektů na zelené louce a v období 1996-1999 působil ve funkci ředitele zahraničního zastoupení v Chicagu. Od roku 1999 zastával v CzechInvestu, který je od ledna 2004 agenturou pro podporu podnikání a investic, funkci generálního ředitele. V letech 1997-1999 studoval na DePaulově univerzitě v Chicagu, kde získal titul MBA. Prezidentem Francouzské republiky byl jmenován Rytířem Řádu za zásluhy. Hovoří anglicky, německy, rusky a částečně francouzsky. Je ženatý a má dvě děti. Není členem žádné politické strany. MINIMÁLNÍ DAŇ „Minimální daň má dopad na malé procento lidí. Přesto by se v jejím rámci mělo něco změnit. Politická vůle ji zrušit letos nebude, ale mohla by být vůle změnit systém výpočtu.“
