Ministerstvo zahraničních věcí dnes představilo svoje novinky v podpoře českých podniků na zahraničních trzích. Vicepremiér Karel Schwarzenberg (TOP 09) přitom vytkl šéfovi rezortu průmyslu a obchodu Martinu Kubovi (ODS), že s ním o jeho exportní strategii vůbec nemluvil.
Foto: Profimedia.cz
Ministr Kuba představil za doprovodu premiéra Petra Nečase (ODS) na začátku února Exportní strategii ČR pro období 2012 – 2020, dokument nyní ve středu posoudí vláda.
“Uvidím, co pan ministr na vládu přinese. Já jsem to ještě neviděl, on mne taky nezkontaktoval. Tak se k tomu nebudu vyjadřovat. Jediné, co o tom vím, jsem slyšel jako úryvek tiskovky, to bylo vše,“ řekl Schwarzenberg na dotaz agentury Mediafax, nakolik jsou přístupy obou ministerstev kompatibilní.
“Pan ministr průmyslu a obchodu začal na své koncepci pracovat. Předtím nás nezkontaktoval, neptal se, tak vytvořil koncepci vlastní. My už na tom pracujeme dva roky, mluvili jsme s jeho předchůdcem, panem (Martinem) Kocourkem (ODS). Každý má svůj způsob práce,“ postěžoval si ministr zahraničí na svého vládního kolegu.
Hlavní novinkou nového přístupu MZV k podpoře exportu je podle Schwarzenberga to, že na podpoře hospodářských cílů české politiky pracuje celá diplomatická služba, ne jenom „nějaký odstavený obchoďák“.
MZV změnilo také systém vzdělávání diplomatů, kteří mají teď v popisu práce vyškolit se také v ekonomických otázkách. Velvyslanci mají před výjezdem do ciziny také povinné setkání s exportéry, na kterém si například vymění navzájem kontakty, aby měli v budoucnu zajištěnou přímější komunikaci. Páteřní sítí pro podporu ekonomických zájmů Česka v zahraničí tvoří 114 diplomatů, kteří mají ekonomiku buď zcela (72 z nich), nebo aspoň částečně v popisu práce. Český byznys v zahraničí také podporují všichni velvyslanci a honorární konzulové.
Součástí strategie připravenou lidmi ministra Kuby je stanovení 12 prioritních a 28 zájmových zemí pro český export. Podle dokumentu má českým podnikům v zahraničí pomáhat místo současných 37 nově 70 obchodních misí. K oběma bodům má MZV výhrady.
“Navrhovali jsme, aby se prioritní země stanovovaly po poradě s exportéry a s ekonomickými ministry. A aby to byla pružná věc, která by se mohla během dvou let měnit,“ zmínil náměstek ministra zahraničí Tomáš Dub. Podle něj MZV nedostalo k připomínkám finální materiál, ale jen polotovar, který například ještě ani žádné prioritní země neobsahoval.
Dub zdůraznil, že jednotlivá ministerstva by neměla dublovat svoje agendy a že společným cílem by mělo být posílit ve velkých zemích typu Ruska nebo Číny českou přítomnost v jednotlivých regionech. Vysílat další ekonomické zástupce České republiky například do Moskvy nebo Pekingu, kde v současnosti fungují ambasády, není podle ministerského náměstka účelné.
Vicepremiér Schwarzenberg také zavrhl nápad, aby diplomatické pasy mohli získávat nově i reprezentanti českého byznysu. “Podle Vídeňské úmluvy jsou diplomatické pasy rezervovány opravdu pro diplomaty, respektive pro politiky jistého postavení. Nemůžeme rozdělovat diplomatické pasy podle chuti a nálady, tomu to dám a tomu ne. To prostě není možné,“ uvedl ministr zahraničí.
Šéf diplomacie kroutil hlavou nad tím, k čemu by byl byznysmenům diplomatický pas dobrý. “Myslím, že je to z větší části otázka také ješitnosti, že mám diplomatický pas, nebo mi jde o to, že v zemi, kde pracuji, bych si chtěl nárokovat imunitu. Ta je z dobrých důvodů omezena na diplomaty. Pak se ptám, proč?“ prohlásil Schwarzenberg. Problém v komunikaci mezi ministerstvy je zřejmě vzájemný. Ministr Kuba totiž ve čtvrtek ještě nevěděl nic o tom, že MZV vlastní tiskovou konferenci k prezentaci novinek v podpoře ekonomických zájmů připravuje.
