Zatímco další státy východní Asie straší koronavirus, Indonésie má i jiné starosti
– katastrofální záplavy v hlavním městě Jakartě. První dva případy koronaviru
zaznamenala čtvrtá nejlidnatější země světa s více než 270 miliony obyvatel až
na počátku března, zato několik týdnů zemi drtily tropické deště.
V Jakartě si záplavy vyžádaly přes 60 mrtvých a tisíce lidí přišly o střechu
nad hlavou. Pod vodou se ocitlo na 200 oblastí a ulic. Pobřežní velkoměsto,
které má s aglomeracemi 30 milionů obyvatel, se v podstatě propadá do moře.
Do země se kopne v červnu
Příroda jako by chtěla potvrdit opodstatněnost ambiciózního plánu, který
loni oznámil indonéský prezident Joko Widodo. Ten chce přenést sídlo vlády a
většiny hlavních úřadů z přelidněného ostrova Jáva na zatím výrazně méně
obydlené Borneo. Stavba nové metropole bude stát 34 miliard dolarů a přemístit
se do ní má v první fázi až 1,5 milionu lidí. Následně by populace mohla
postupně vzrůst na šest až sedm milionů.
Hlavním důvodem přesunu je, že se Jakarta postavená na původně bažinatém
území propadá každý rok o 20 centimetrů a v současnosti stojí pod úrovní
hladiny moře už dvě třetiny města. Tímto tempem bude do roku 2050 pod linií
moře město celé.
Dopad klimatických změn: australské léto je dvakrát delší než zima. Za 70 let se prodloužilo o měsíc
Letošní cyklony na problém znovu ukázaly. Katastrofa dala vládě impulz, aby
projekt přenesla z papíru do reality. Národní rozvojová plánovací agentura
Bappenas oznámila, že v červnu stavba naostro začne, a to vybudováním
přístupových silnic. Podle Hayu Prasastiové z agentury Bappenas bude ovšem jen
pětina z již dříve oznámené celkové plochy 256 tisíc hektarů města zastavěna.
„Zbytek oblasti zůstane bujné vegetaci, aby se zamezilo negativním důsledkům na
životní prostředí. Koncept ,lesní město, otevřený prostor‘ je integrální
součástí projektu,“ řekla Prasastiová deníku The Jakarta Post.
Slibovat „lesní město“ úřady musejí, protože jde o velmi citlivé téma.
Borneo je třetí největší ostrov na planetě a donedávna byl místem tropického
pralesa s unikátními druhy zvířat i rostlin. V posledních letech ale téměř
třetina džungle zmizela a na jejím místě vznikly obrovské farmy na produkci
palmového oleje.
V oblasti, kde má vyrůst nové hlavní město, funguje navíc rozsáhlá těžba
uhlí a ropy. Snesitelné životní prostředí má být také argumentem pro budoucí
příchozí z Jakarty, již trápí enormní smog a dopravní zácpy.
Pomůže Trump?
Že je nová metropole potřeba, o tom Indonésané nepochybují. Zbývá vyřešit
drobnost: kde na to vzít? Přímo ze státního rozpočtu Indonésie má být zaplacena
jen pětina nákladů. Více než čtvrtina investic má podle plánu přijít od
soukromých firem. Zbylých více než 54 procent bude profinancováno formou PPP
projektů, tedy partnerstvím veřejného a soukromého sektoru.
Peníze už slíbila japonská společnost SoftBank Group. Indonésie oznámila, že
se chce prezident Widodo v blízké době setkat také se svým americkým protějškem
Donaldem Trumpem a prodiskutovat možnost amerických investic v chystané
metropoli.
Aktivisté slaví. Koronavirus nás učí žít klimaticky šetrně, umře méně lidí na znečištění
Canberra jako inspirace
Widodo také v únoru zaletěl do australské metropole, kde hledal inspiraci.
Canberra vznikla v roce 1913 taktéž jako uměle vybudované hlavní město, v
současnosti má 400 tisíc obyvatel a je v něm hodně zelených ploch. „Viděl jsem,
že žádná budova nebyla vyšší než sedm poschodí“ citoval web ABC News prezidenta
Widoda, který se vyptával australských politiků na stavbu města. „Chceme si
udělat kompletní obrázek, jak se Canberra vyvíjela, jak postavit metropoli od
základů“ řekl.
Elisa Sutanudjajaová, ředitelka indonéského Centra pro urbanistické studie,
má ovšem stran Canberry jako referenčního města výhrady. Australská metropole
vyrostla v éře modernismu, kdy nastupovalo masivní užívání aut. „Pro lidi by
bylo těžké pohybovat se po takovém městě bez auta“, uvedla. Právě v Jakartě
jsou přitom jedním z hlavních problémů automobilové zácpy a nová metropole chce
přinést lepší řešení dopravy.
Zeď na obzoru
Do nového indonéského hlavního města, pro něž zatím nebylo vybráno žádné
jméno, se přestěhuje vláda a hlavní úřady v roce 2024. Jakarta ale neostrouhá
úplně. Centrální banka a hlavní finanční ústavy tam zřejmě zůstanou, další
masivní investice navíc čekají místní železniční rychlodráhu, která byla
zprovozněna loni. A další megalomanský projekt má zajistit i tu kýženou ochranu
města před dorážením oceánu. Staví se takzvaná obří mořská zeď, která má být v
době dokončení v roce 2025 dlouhá 32 kilometrů.
Jak stavěli jinde
Vybudovat nové hlavní město na zelené louce zkoušejí i další země. problém
vždy představovaly peníze a také to, jak motivovat lidi k přemístění.
Nová Káhira, Egypt
Téměř s 20 miliony obyvatel je Káhira nejlidnatějším městem Afriky a také
jedním z nejpřetíženějších. V roce 2015 dal prezident Sísí pokyn vystavět v
poušti Novou Káhiru. Má mít rozlohu 700 kilometrů čtverečních a měla by se stát
domovem pro 6,5 milionu lidí. Na stavbě i financování se výrazně podílejí
Číňané. projekt se ale opakovaně zadrhává kvůli nedostatku peněz, protože
plánové náklady jsou 58 miliard dolarů.
Neipyijto, Myanmar
Podivné město postavené uprostřed ničeho bylo projevem paranoie dřívější
vojenské junty v Barmě. V roce 2006 sem generálové nechali přemístit sídlo
vlády z pobřežního Rangúnu i v obavě před případnou vojenskou invazí z moře.
Samotná stavba města byla přísně utajena před zahraničními novináři. Vyjma
vládních zaměstnanců a jejich rodin ale ošklivá metropole nikoho nepřilákala,
takže centry života i hospodářství zatím nadále zůstávají Rangún a Mandalay.
Nur-Sultan, Kazachstán
Původně nevýznamné město v severním Kazachstánu za poslední půlstoletí čtyřikrát změnilo jméno. To znělo nejprve Akmolinsk, pak Celinograd, později Akmola, dále Astana a loni bylo znovu přejmenováno na Nur-Sultan. To na oslavu bývalého prezidenta Nur-Sultana Nazarbajeva, který sem v roce 1997 přenesl sídlo vlády a za peníze z prodeje ropy proměnil zapadlou stepní vartu v přehlídku futuristické architektury. Dalším impulzem pro investice tu bylo konání výstavy Expo 2017. Město trpí odlehlostí od zbytku země a strádá neustálým větrem dujícím z otevřené stepi.
