Menu Zavřít

Vidina lepších časů

18. 3. 2013
Autor: Euro.cz

Atraktivní brýlové obroučky jsou čím dál dostupnější. Zákazníci v Česku loni utratili v očních optikách kolem pěti miliard korun

Je libo luxusní dámské dioptrické brýle značky Prada za 2550 korun? Anebo raději model z dílny italské módní ikony Dolce & Gabbana za necelé tři tisíce? Nákup originálních a špičkově provedených brýlí už nemusí znamenat, že vaše konto vykrvácí.

A také může jít o elegantní odpověď na nabídku předražených obrouček nevalné kvality, které jsou v mnoha českých obchodech stále hitem. Marže prodejců ve stovkách procent se tak pomalu stávají minulostí. Nejen kvůli krizi, která vyhnala nezaměstnanost na rekordní úroveň a donutila řadu lidí šetřit.

Brýle z internetu Martina Milosavljevićová rozjela před pěti lety spolu se svým manželem internetový obchod, kde nabízejí dioptrické i sluneční brýle. „Nakupujeme výhradně v Itálii, kde se nám podařilo sehnat kontakt. Díky tomu pořizujeme luxusní brýle za rozumné ceny,“ vypráví majitelka e-shopu Euroooptik.cz. „Trh v Česku je zoufalý, chybějí experti, kteří poradí, jaké brýle si vybrat. V obchodech často prodávají nezkušení a otrávení lidé, kteří vám vnutí cokoli, hlavně aby se vás zbavili,“ popisuje negativní zkušenost při nákupu brýlí z doby, než se pustila do podnikání.

S nápadem rozjet obchod přišel její manžel, někdejší vysoký manažer v realitním byznysu. Obchůdek nabízí více než pět set modelů dámských obrouček, přes dvě stovky pánských brýlí a asi stovku slunečních. „Neprodáváme žádné padělky ani levné asijské kopie,“ zdůrazňuje Milosavljevićová. Navzdory tomu, že se jedná o internetový obchod, je možné si modely před objednáním vyzkoušet. U Milosavljevićů doma. „Zákazník se objedná telefonicky a po celý čas se mu věnujeme. Každý tu stráví v průměru hodinu, ale měli jsme tu i rekord,“ popisuje majitelka e-shopu. „Nejdéle tu byla paní, která odcházela po dvou a půl hodinách. Nejrychlejší pak byla zákaznice, která si za dvacet minut odnesla dvoje brýle.“ Euroooptik.cz není v tomto směru výjimkou, počet podobných projektů v posledních letech roste.

Miliardové tržby V Česku je podle loňského průzkumu společnosti GfK Czech asi 44 procent lidí starších patnácti let, kteří bojují s nějakou vadou zraku a potřebují nosit dioptrické brýle. Od lékaře míří rovnou do oční optiky. Na českém trhu podobných obchodů působí asi 1450, na jednu oční optiku tudíž připadá 7500 obyvatel včetně dětí a kojenců. Například v Německu to je 6650 obyvatel. Najít kvalitního prodejce není snadné.

„V Česku je zákazník chráněn velmi nekvalitně a na vině je úroveň vzdělání personálu v optikách,“ říká Ivan Vymyslický, viceprezident Společenstva českých optiků a optometristů, které sdružuje více než 600 optiků a optometristů. Požadavky živnostenského zákona totiž nejsou nijak přísné a stálo by za to uvažovat o změně. „Máme čtyři střední a tři vysoké školy. Přesto se v supermarketech, různých sítích a podomních prodejích setká zákazník s lidmi, kteří jeden den pracovali v květinářství a druhý den jsou v optice,“ popisuje situaci Vymyslický. „Je zde nesrovnatelné konkurenční prostředí. Mnoho z těchto sítí navíc uplácí oftalmology za doporučení návštěvy právě v jejich optikách,“ pokračuje.

Situaci nepomohl ani ministr zdravotnictví Leoš Heger, když loni v rozhovoru pro MF Dnes prohlásil, že předepisovat brýle a léčit nachlazení mohou i sestry.

Není divu, že byznys v oboru oční optiky láká i nepříliš odborně zdatné jedince. Točí se v něm miliardy korun. Stanovit celkový objem trhu není snadné, oficiální statistiky totiž neexistují. Navíc řada firem z oboru odmítá své hospodaření odkrýt, většinou z důvodů konkurenčního boje. Společenstvo českých optiků a optometristů (SČOO) nicméně odhaduje, že loňské tržby tuzemských prodejen se pohybovaly mezi 4,8 a 5,2 miliardy korun. Do roku 2008 prý tržby dle dat SČOO stabilně rostly. „Po nástupu krize v roce 2009 došlo k poklesu o zhruba čtyři až šest procent. Jsou optiky, kde je pokles až patnáctiprocentní. Krize v optice má minimálně šest až deset měsíců zpoždění proti ostatní ekonomice a stejně je tomu s případným růstem,“ říká Vymyslický.

Zmiňovaná čísla zahrnují i tržby za kontaktní čočky či sluneční brýle. Dioptrické brýle však z objemu tvoří výraznou většinu. V roce 2012 se cena průměrné zakázky pohybovala od 2800 do 3400 korun, jak ukazují data Společenstva českých optiků a optometristů. Trend je prý klesající, zákazníci šetří a pořizují si levnější brýlové obruby i brýlové čočky. Sice si více vybírají, cena ale pořád hraje hlavní roli.

Není sleva jako sleva „Tvrdá konkurence v kombinaci s krizí nutí některé dodavatele brýlových obrub snižovat skladové zásoby, takže často nenabízejí nejnovější zboží,“ tvrdí Vymyslický. Zatímco dodavatelů brýlových čoček je zhruba šestnáct, dodavatelů brýlových obrouček je prý mezi 150 a 170. „Dodavatelé si snižují své marže na úkor nabízených cen do oční optiky. Někteří z nich si dokonce za hlasitého křiku optik budují vlastní sítě prodejen,“ dodává.

A oční optiky? Ty bojují s klesajícími tržbami marketingovými trháky. Pravdou je, že mnohdy se akce tváří jako výrazná sleva, přičemž ve skutečnosti se cena brýlových obrub jen přiblíží jejich reálné hodnotě. „Mnoho marketingových akcí je na hranici reklamního podvodu. Pokud firma nakoupí brýlovou obrubu za 400 korun, nabízí ji za osm nebo devět tisíc a následně ji zlevní o osmdesát procent, nelze mluvit o seriózní tvorbě cen,“ upozorňuje Vymyslický a dodává: „Klasická, poctivá optika vzhledem ke svým nákladům na nutné strojové vybavení, personál, riziko zlomu při zpracování bude tutéž obrubu nabízet za asi 900 až 1200 korun. Bohužel zákazníkovi v tomto směru chybí základní finanční orientace a někdy i selský rozum.“ Asiaté drtí trh Před rokem 2008 byla průměrná doba užívání brýlí okolo tří let. Dnes je tato doba zhruba o půl roku delší. Prodejci prohlašují, že stále více Čechů a Moravanů považuje dioptrické brýle za módní doplněk a ubývá těch, kdo přistupují k výběru čistě utilitárně. V porovnání se sousedními trhy jsou přesto tito lidé v menšině. Ostatní v rámci úspor raději vymění brýlové čočky ve stávajících obrubách. Nelze se proto divit, že prodejci s oblibou nakupují levnější asijské obruby. Jejich kvalita se sice rok od roku zlepšuje, stále však nedosahuje ani zdaleka úrovně srovnatelné například s italskými výrobci. „Asiaté drtí trh.

Zatímco v Evropě jsme nenakoupili brýle pod pětadvacet eur, v Číně jsme se s cenou nedostali přes pětadvacet dolarů,“ vysvětluje šéf řetězce Fokus optik Jiří Los.

Fokus patří spolu s řetězci Eiffel optic a GrandOptical do trojice největších hráčů na trhu. Ročně prodá zhruba sto tisíc brýlových obrub. Loni utržila tato síť prodejen více než 400 milionů korun, patří tak k výjimkám, které se nebojí výdělky zveřejnit. „Přes pětasedmdesát procent objemu tržeb tvoří dioptrické brýle, zbytek jde na vrub slunečním brýlím a kontaktním čočkám,“ uvádí Los. Tržby se podle něj daří držet na slušné úrovni hlavně díky slevovým akciím. „V roce 2012 bychom měli rekordní tržby, kdyby nevzrostla daň z přidané hodnoty. Na zisku jsme tím přišli o šestnáct milionů korun,“ prozrazuje. Od ledna 2012 se totiž snížená sazba DPH, jež se týká i dioptrických brýlí, zvedla z deseti na čtrnáct procent, letos v lednu o další procento. Když Fokus začátkem devadesátých let na tuzemském trhu začínal, byla daň pětiprocentní.

Zlatý důl Zhruba třicet až čtyřicet procent nabídky prodejen Fokus optik tvoří brýlové obruby původem z Evropy. Zbytek pochází z asijského trhu, jak prozradil Jiří Los. Na stejných místech nakupuje také konkurenční síť prodejen GrandOptical. „Všechny brýlové obruby procházejí velmi přísnou kontrolou, abychom měli jistotu, že prodáváme výhradně kvalitní produkty,“ ujišťuje šéf řetězce GrandOptical Attila Alm. Dle legislativy se smějí do Evropské unie dovézt jen brýlové obruby s příslušným certifikátem kvality.

Oblibu asijských brýlí potvrzují data Českého statistického úřadu (ČSÚ). V roce 2010 se do České republiky dovezlo rekordní množství obrub z Asie. Dle údajů ČSÚ to byly téměř dva miliony kusů v pořizovací hodnotě půl miliardy korun. Z Evropy ve stejném roce do tuzemska doputovalo 4,2 milionu kusů brýlí za necelou miliardu.

Od rekordního roku 2010 ale dovoz z Asie klesá (viz Miliony brýlí). Data ČSÚ za loňský rok odhalují sotva milion brýlových obrub přivezených z Asie. Jak uvádí Tomáš Chrámecký z ČSÚ, jde ovšem pouze o předběžná data, která se mohou ještě výrazně měnit. Definitivní informace za loňský rok budou k dispozici až v srpnu.

Drtiči z Asie.

Zatímco v Evropě nekoupíte brýle pod dvacet pět eur, v Číně jsme se nedostali ani přes stejnou sumu dolarů, vypráví šéf řetězce Fokus optik Jiří Los.

Přesto je pravděpodobné, že se loni do Česka přivezlo z Asie vůbec nejméně brýlových obrub za posledních deset let. Zásoby z minulých let totiž stále leží na skladě a prodejci se jich musejí zbavit. I z toho důvodu by marže, které u některých prodejců dosahují stovek procent, mohly výrazně klesat. Jejich průměrnou výši oslovení prodejci pochopitelně nechtějí prozradit. „Marže jsou relativně vysoké. Na druhou stranu přidaná hodnota v podobě služeb a odbornosti je v tomto oboru nesrovnatelně vyšší než v jiných typech prodejen,“ vysvětluje šéf řetězce GrandOptical Attila Alm.

Alm připouští, že i GrandOptical musí bojovat s klesajícím zájmem ze strany klientů.

Najít nového zákazníka není jednoduché. „Pečlivě hlídáme náklady, v případě potřeby škrtáme. Marketingu se to ale netýká, neboť tam je v rámci silnější orientace na nové zákazníky lepší výdaje zachovat,“ doplňuje Alm. Noví hráči I přes složitější ekonomické časy je trh s oční optikou stále lukrativní. Svědčí o tom fakt, že na něj přicházejí noví silní hráči. A nejde jen o internetové obchody. Svou první optiku otevřel v roce 2010 obchodní řetězec Tesco a v současné době jeho síť zahrnuje devět prodejen. „Vycházíme vstříc těm zákazníkům, kteří dávají přednost nákupu pod jednou střechou. Mohou vybírat ze širokého sortimentu značkových dioptrických rámů, kontaktních čoček i slunečních brýlí,“ vysvětluje Jiří Mareček, manažer pro korporátní záležitosti společnosti Tesco. Zda bude řetězec otvírat další prodejny, nechce „z konkurenčních důvodů“ prozrazovat.

V rámci boje za kvalitní oční optiku dokonce v Česku vznikl i projekt s názvem Kvalitní optika. Na internetových stránkách radí, jak si vybrat kvalitního prodejce a které jsou nejčastější chyby při výběru brýlí. Pro letošní rok by bylo příjemné, aby se zastavil propad tržeb a klesající hodnota průměrné ceny zakázky, jak tvrdí prodejci. „První dva měsíce roku tomu zatím moc nepřejí,“ říká Ivan Vymyslický. Uvidíme.

Na jednu oční optiku v ČR připadá 7500 obyvatel včetně dětí a kojenců. V Německu to je 6650 obyvatel. Miliony brýlí Počet brýlových obrub, které se v jednotlivých letech dovezly do České republiky (v milionech kusů)

Zdroj: ČSÚ

80,5 čočky, obruby a další Co tvoří tržby očních optik (v procentech)

Obruby a brýlové čočky

Kontaktní 8,9 čočky

10,6 Doplňkové zboží

bitcoin_skoleni

Zdroj: SČOO

O autorovi| Petra Pelantová, pelantova@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?