Nový projekt chce nechat hutě tři roky státu
V detektivce na pokračování s tématem restrukturalizace českých hutí se minulý týden rozvinula nová zápletka. Fond národního majetku protlačil s pomocí ministra financí Jiřího Rusnoka k projednávání ve vládě zcela novou koncepci vzniku Českého ocelářského podniku. S jistým odporem ji akceptoval i ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr a zastavil práce na nové ministerské variantě. Přesto projekt Fondu národního majetku nakonec vláda na Grégrův návrh neprojednala a měl by se dostat na program tento týden.
Projekt, který vznikl v týmu kolem šéfky Osinku, dceřinné společnosti FNM zřízené pro provozní financování Vítkovic, překvapil hutníky i ekonomy. Místo rychlé privatizace předpokládá restrukturalizaci hutí ve státní režii po dobu dvou až tří let, při nákladech více než patnáct miliard korun. Autoři předpokládají, že tato částka se vrátí při prodeji strategickému investorovi.
Osinek ČOPem
Nový projekt byl bezesporu potřeba. Skutečnost, že Evropská komise stále blokuje udělení výjimky ze zákazu státní pomoci hutím, již začíná ohrožovat tisíce pracovních míst na severní Moravě. Zda však projekt FNM bude pro Brusel přijatelný, je otázkou. Přestože první reakce vyjednavače Evropské unie pro Českou republiku Rutgera Wisselse byla nadějná, může být za pár dní všechno jinak. Součástí projektu totiž zatím není žádný byznysplán, z něhož by bylo možné odvodit životaschopnost nově vytvořeného Českého ocelářského podniku. Nadšení také nevzbudí odklad privatizace. Zvláště, když by podnik měl držet FNM, který v roli akcionáře prohospodařil v posledních letech ve Vítkovicích jedenáct miliard korun a Novou huť dovedl do vážných existenčních potíží.
Doma projekt nevzbudil nadšení šéfů hutí, vyvolal odpor odborářů v Nové huti a také ekonomové ho nepovažují za nejšťastnější. Poukazují úředevším na to, že je zbytečně nákladný. Jeho podstatou je přeměna společnosti Osinek na Český ocelářský podnik (ČOP) a to velmi rychle, ještě do konce ledna. Do jeho základního jmění by měl stát vložit osm miliard korun. S těmito prostředky by se ČOP účastnil veřejné soutěže vypsané představenstvem Vítkovic na stoprocentní podíl v dceřinné společnosti Vítkovice Steel, kde jsou soustředěny hutní aktivity povodní akciové společnosti. Minimální cena, kterou je třeba zaplatit je 2,2 miliardy korun, ale lze očekávat, že konečná cena se vyšplhá až na tři miliardy. V praxi to znamená, že stát koupí společnost, kterou předtím ozdravil a o níž projevují zájem soukromí investoři. Navíc Vítkovice jsou ve vyrovnání a FNM je stále jejich akcionářem, což ze zákona znamená, že by nesměl kupovat jeho majetek. Autoři projektu navrhují, že problém vyřeší vyžádáním předběžným souhlasu od příslušného soudce.
V druhém kroku by měl stát získat akcie Vysokých pecí Ostrava (VPO) a převzít jejich financování ve stejném modelu, jak je uplatňován ve Vítkovicích. Zde je záležitost komplikována tím, že FNM nemůže hlasovat na valné hromadě Nové huti, která by musela schválit prodej 66 procent akcií VPO jeho vlastní dceřinné společnosti. To by bylo opět protizákonné. Proto by akcie měla kupovat dceřinná společnost České konsolidační agentury. Cena je odhadována na 1,3 až 1,5 miliardy korun. ČOP by koupil jen 0,7 procenta akcií, které drží Vítkovice.
Kromě toho by převzal i financování nákupu vstupních surovin pro výrobu surového železa. To nyní finacuje Nová huť a tento krok by ji významně zlepšil cash flow. Vláda by v tomto případě musela poskytnout záruku na provozní úvěr ve výši 1,5 miliardy korun.
Parcelace Nové huti
Nejsložitější a v dokumentu pouze nepříliš jasně naznačený krok je začlenění samotné Nové huti do ČOP. Podle autorů projektu by k němu mělo dojít v procesu mimosoudního vyrovnání s věřiteli. Předně by měly být státem vyplceny závazky NH z obchodního styku ve výši 2,5 miliardy korun a stejně by měli být vyplaceni držitelé dluhopisů splatných v příštím roce v hodnotě jedné miliardy.
Potom by ČOP patrně odkupovat jednotlivá aktiva NH a z plateb by byli vyplácení největší věřitelé, kterými jsou konsorcia IFC a světových banka a Komerční banky spojené s HVB a ČSOB. Na tento účel má být použito pět miliard státních korun. Celkový dluh u bankovních institucí je však podle dostupných informací zhruba sedmnáct miliard. Z dokumentu není jasné, jak by byl řešen zbytek bankovních pohledávek, když by v Nové huti nezůstala klíčová aktiva. Stát by měl potom poskytnout garanci na úvěr ve výši jedné miliardy na investice pro zušlechtění produktů minihuti.
Završením procesu by bylo spojení dceřinné společnosti ČKA držící akcie VPO a ČOP. Tento nový podnik by měl úzce spolupracovat se soukromými Třineckými železárnami, zejména koordinovat investiční činnost a útlum nadbytečných kapacit. To by mělo zabránit konkurenci mezi jednotlivými českými hutěmi.
Při schválení tohoto záměru by měly být zrušeny dřívější privatizační usnesení vlády.
Kubelka v koši
Díky tomuto projektu byly zastaveny práce na ministerstvu průmyslu, kde tým náměstka Františka Kubelky pracoval na variantě vycházející z připomínek Evropské komise. Podle tezí tohoto projektu, které má týdeník Euro k dispozici bylo navrhované řešení variantní pro případ, že Vítkovice Steel získá v tendru strategický investor, nebo státní ČOP. Navrhovalo se převedení pohledávek konsorcia KB, ČSOB a HVB v rozsahu přesahujícím tři miliardy korun na ČKA a následná kapitalizace. Následoval by tendr na Novou huť, kde by připadala v úvahu další státní pomoc. Celkové náklady by činily 10,8 miliardy korun.
