Miliardová státní injekce nepomohla,...
Celý podtitul: Miliardová státní injekce nepomohla, akcie mateřské skupiny české ČSOB stále klesají
V pátek prudký pád akcií, o víkendu tajné jednání s vládou, v pondělí před otevřením burzy oznámení o miliardové státní finanční injekci. Tímto způsobem se odehrála „záchrana“ belgické banky KBC, mateřské společnosti české ČSOB. Týden předtím použila stejný postup vláda v sousedním Nizozemsku, když se pokoušela spasit bankovní skupinu ING. S tím drobným rozdílem, že rozhodnutí o pomoci v hodnotě deseti miliard eur neoznámil tamní ministr financí v pondělí brzy ráno, ale už v neděli večer. Jak v případě ING, tak KBC se však ukazuje, že v čase finanční krize a paniky nefunguje ani tajně vyjednaná a překvapivě oznámená státní podpora. Akcie obou bank se totiž nadále propadají.
Velkorysá prevence
Záchrana tří bank a jedné pojišťovny už belgickou vládu přišla na 19,7 miliardy eur. Jako zatím poslední dostala 3,5 miliardy eur vlámská skupina KBC. Ministři jí značnou finanční pomoc poskytli i přesto, že jak banka, tak vláda tvrdí, že firma vlastně žádnou podpůrnou injekci nepotřebuje. „Jde spíše o preventivní opatření,“ komentoval operaci belgický ministr financí Didier Reynders. „KBC nemá naprosto žádný problém s likviditou.“
Mimochodem, byl to právě ministr Reynders, kdo nervozitu kolem KBC v minulých týdnech posílil. V polovině září totiž prohlásil, že i když jeho vláda nemá žádné konkrétní znepokojující informace, „děním v bankovní skupině KBC se velmi bedlivě zabývá“. Předminulý týden pak skupina KBC oznámila – poté, co agentura Moody’s Investors Service snížila úvěrový rating u některých jejích strukturovaných investičních produktů – že za třetí čtvrtletí letošního roku očekává ztrátu až 930 milionů eur. Podle původních předpokladů měla naopak vytvořit zisk 639 milionů eur.
Investoři byli hodně nervózní. A jako by to nestačilo, během předminulé neděle (26. října) začaly do belgických médií unikat zprávy o tajném víkendovém jednání vybraných ministrů s vedením KBC. Spekulovalo se o tom, že v pondělí brzy ráno se má sejít kvůli KBC celá belgická vláda. Byla to pravda, ministři miliardovou injekci do banky těsně před otevřením bruselské burzy schválili. KBC následně vydala uklidňující prohlášení s titulkem: „KBC posiluje svou – již tak dost silnou – finanční pozici.“
Když oni, tak my taky!
Verze KBC zněla: když stát podpořil Fortis, Dexii a Ethias, není důvod, aby nenapumpoval několik miliard i k nám. „Banka je na tom dobře… Ovšem nálada na kapitálových trzích se v posledních měsících, týdnech a dnech dramaticky změnila. Na finanční instituce jsou kladeny vyšší kapitálové požadavky. Zdá se nám proto rozumné proaktivně posílit náš kapitál, abychom konsolidovali a posílili naši pozici na trhu.“
Podle potajmu uzavřené dohody KBC s belgickou vládou narostl kapitál banky o 3,5 miliardy eur (výměnou za akcie bez hlasovacích práv) a belgický stát dostal své dva zástupce do vedení s právem mluvit například do politiky odměňování členů vedení skupiny. KBC současně oznámila například zrušení dividend za rok 2008. ČSOB by se toto rozhodnutí nemělo dotknout. „O tom, jestli dividendy vyplatit, nebo ne, musí rozhodnout samotní akcionáři banky na valné hromadě, která se uskuteční počátkem roku 2009,“ sdělila týdeníku EURO mluvčí skupiny KBC Viviane Huybrechtová. Trh reagoval nedůvěřivě: akcie se v pondělí ráno začaly obchodovat po osmadvaceti eurech za kus, v úterý večer zavíraly na hodnotě 24,60 eura.
Investoři ale nejsou nedůvěřiví jen vůči belgickým bankám. Stejné to bylo i v případě již zmiňované holandské ING: v pátek před oznámením státní pomoci klesla hodnota akcií bezmála o třicet procent (na 7,34 eura). V neděli večer ministr financí Wouter Bos prohlásil, že banka – která je podle něj ve „zdravé finanční situaci“ – dostane od státu deset miliard eur. Proč, když je tak zdravá!? „Protože situace na trhu je momentálně zcela nepředvídatelná… a trh očekává, že posílení kapitálu ING je v zájmu banky.“ V pondělí vyskočily akcie na amsterdamské burze na 9,48 eura za kus, ale o týden a den později (úterý 28. října) zavíraly na hodnotě 5,65 eura.
BOX
Ztrátové investice
Bankéři z ČSOB investovali v posledních letech do rizikových cenných papírů, slibujících vyšší výnos, agresivněji než jejich kolegové z mateřské KBC. S odvoláním na údaje belgické skupiny a vlastní výpočty o tom minulý týden informovala Mladá fronta DNES. ČSOB v polovině října oznámila, že do cenných papírů označovaných jako CDO investovala přibližně 10,6 miliardy korun. Dosud z této hodnoty odepsala zhruba osmdesát procent, tedy přes osm miliard korun. Ve srovnání s celkovým objemem spravovaných vkladů zhruba 470 miliard korun sice nejde o zásadní investici, v rámci skupiny KBC však překvapuje svou ztrátovostí, upozorňuje MfD. Celá skupina KBC (včetně ČSOB) nakoupila těchto toxických papírů za devět miliard eur. KBC jejich hodnotu musela snížit jen o třetinu. „KBC drží stejné řady jako ČSOB, avšak kromě nich investovala i do řad s vyšším ratingem (hodnocením), jichž se současné snížení ratingů nedotklo vůbec nebo jen v menší míře,“ uvedl pro MfD mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek. Podle něj byly tyto papíry také „levnější“, u žádného z nich dosud nedošlo k faktickému krachu. Banka tvrdí, že hodlá držet portfolio CDO do splatnosti, takže veškeré ztráty z přecenění jsou prý pouze nerealizované účetní, nikoli reálné ztráty. ČSOB již předběžně oznámila, že jí klesl čistý zisk za tři letošní čtvrtletí meziročně o 64 procent na 2,7 miliardy korun. Bez vlivu finanční krize by vydělala 8,9 miliardy.
