Odkup pohledávek pojišťoven si vláda musí nechat schválit ve sněmovně
Vláda má letos poslední příležitost napumpovat peníze do zdravotnictví prostřednictvím České konsolidační agentury (ČKA). V budoucnu tento osvědčený způsob zametání finanční nerovnováhy pod koberec nepřipadá v úvahu, protože zákon umožňuje ČKA nabývat nová aktiva jen do 31. prosince 2005. Potom už jí beztak zbudou jenom dva roky činnosti. Ke konci roku 2007 by měla bez likvidace zaniknout.
Nová praxe.
Na rozdíl od minulých případů vyztužování finančního systému zdravotnictví si však tentokrát musí vláda odkup nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven ve výši 3,8 miliardy korun nechat schválit sněmovnou. Ta také schválila ČKA rámec dluhopisového programu na krytí předpokládané ztráty, která se po odkupu pohledávek pojišťoven, především Všeobecné zdravotní pojišťovny, zvýší. Podmínka souhlasu sněmovny se týká všech obchodních operací, jejichž objem přesahuje jednu miliardu korun.
Mimo radu.
Dozorčí rada ČKA, která je povinna schvalovat finanční a majetkové operace ČKA převyšující půl miliardy korun, je v tomto případě vyřazena ze hry. To je pro vládu paradoxně výhoda, protože dozorčí rada v minulosti několikrát hlasovala proti vůli ministerstva financí, respektive vlády. Přitom v ní mají výraznou převahu zástupci koaličních stran (čtyři za ČSSD, po jednom KDU-ČSL a US-DEU a tři zástupci ODS).
Krytá záda.
Ve sněmovně to vláda bude mít jednodušší. A to i přesto, že poslanci ODS Vlastimil Tlustý a Michal Doktor, oba členové dozorčí rady ČKA, uvádějí, že jejich klub bude proti odkupu pohledávek. Vlastimil Tlustý odkup považuje jen za pokus vyhnout se problému a za přesýpání peněz z jedné kapsy do druhé. Michal Doktor soudí, že jde vlastně o přímou formu spoluúčasti pacientů, a to i těch, kteří nejsou klienty VZP.
Místopředseda KSČM, poslanec Jiří Dolejš ovšem říká, že se kromě ČKA těžko najde někdo jiný, kdo by tyto pohledávky zaplatil. Uvádí, že jde o kompromis, který může dílčím způsobem pomoci, ale vláda by měla prokázat, že nejde o sypání peněz do černé díry. Lze prý očekávat, že podobně budou uvažovat i ostatní členové klubu KSČM a odkup podpoří. Při předpokládaném kladném stanovisku poslanců ČSSD má tedy zdravotnictví tuto finanční injekci jistou. Stejně jako zvýšení plateb za státní pojištěnce, které má prostřednictvím novely zákona o zdravotním pojištění dodat do systému nejméně dvě miliardy korun.
Dočasný klid.
Tyto konkrétní kroky přednesl Jiří Paroubek novinářům v pátek 3. června po jednání s představiteli ministerstva zdravotnictví, pojišťoven, nemocnic, České lékařské komory (ČLK) a Lékařského odborového klubu (LOK). Potvrdil pověst rázného muže, který dokáže zkrotit i takový pytel blech, jakým je zdravotnictví. Triumf mu ale vydržel pouze přes víkend, protože minulé pondělí se vložil do hry šéf Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger, dosud nepominutelný účastník jednání o osudu zdravotnictví, kterého ovšem premiér tentokrát pominul.
Na jednání takzvané malé, tedy zdravotní tripartity, kterou Jiří Schlanger vede, přešly zároveň do protiútoku zdravotní pojišťovny. Jejich už tradiční argument zní, že jednorázová finanční injekce neřeší situaci, dluh ve veřejném zdravotním pojištění se i tak začne příští rok znovu prohlubovat. Tento názor zastává i Schlanger, který tvrdí, že jako odborář vítá avizované zvýšení platů zdravotníků, ale jako člověk obeznámený se situací nemůže nevidět, že na to v systému nejsou peníze. Jeho dalším argumentem je, že takzvaná Paroubkova dohoda neguje soubor opatření k finanční stabilizaci zdravotnictví, ke kterému nedávno po klopotném jednání dospěla velká tripartita.
Mimo stopu.
Zhruba ve stejném gardu se minulý týden odehrálo i jednání koaličních špiček o stabilizaci zdravotnictví. Miroslav Kalousek po něm uvedl, že finanční pomoc státu by měly doprovodit kroky ke snížení deficitu, které ovšem postrádá. To je pozice blízká názoru obou hlavních vládních ekonomů – Martina Jahna a Bohuslava Sobotky. Ekonomický vicepremiér okamžitě po oznámení Paroubkovy dohody pronesl mezi novináři poněkud sarkasticky, že ji „asi spíše bude muset podpořit“. Později svůj názor oblékl do státnického: „Současné dluhy se budou muset uhradit, zároveň je ale třeba vyřešit dlouhodobé problémové financování zdravotnictví. Další zadlužování by vedlo ke zhoršení kvality péče.“ Ministr financí říká: „Požaduji, aby stabilizační opatření ve zdravotnictví byla vyvážená, a kromě opatření na příjmové straně musí obsahovat i dostatečnou míru úspor.“
V kleštích.
Ke všemu ještě výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček ohlásil návrh úspor, se kterým chtějí pojišťovny přijít tento týden. Soudě dle toho, co je dosud známé, jde návrh v některých bodech proti Paroubkově dohodě. Tento týden ovšem měla premiérovu dohodu schvalovat vláda. Jiří Paroubek je tak v kleštích. Při prosazování opatření, o nichž sám rozhodl při jednání na úřadu vlády, má pouze dva pevné spojence – prezidenta ČLK Davida Ratha a šéfa LOK Milana Kubka. Zároveň ale musí se schvalováním svého plánu spěchat, aby stihl lhůty legislativního procesu.
