V roce 2003 jsem svým nadřízeným v bankovní radě ČNB odevzdal devatenáctou verzi textu s názvem „Strategie přistoupení České republiky k eurozóně“. Když se ukázalo, že je to verze finální, vyrazili jsme s kolegy po práci na oslavný drink do Tlusté koaly.
Strategie předpokládala, že Češi budou platit eurem do roku 2010. Nikoho to zvlášť nevzrušovalo. Debata o euru byla záležitostí znalců a o pojmy jako optimální měnová zóna byste v běžném tisku tehdy nezavadili. Dnes byste naopak jen obtížně hledali někoho, kdo neví o „chystaném“ vystoupení Řecka z eurozóny, případně o „masivním propadu“ eura vůči dolaru. A opravdoví fajnšmekři vám z fleku vysvětlí, jací naivkové byli Němci, že se nechali vtáhnout do jednoho spolku s těmi nemakačenky z Atén nebo Madridu.
Z eura je zkrátka veřejné téma. A stejně jako u řady takových, i zde se ukazuje, že Češi jsou často „mistry světa“. Při pohledu na řadu současných debat bychom mohli říci, že Češi všechno vědí, všude byli, někde dvakrát a všem jsou schopni poradit. Vždyť jsme dávno věděli, že euro je nesmysl. Všem jsme to říkali a k projektu jsme se nikdy nechtěli připojit. Dokonce víme, co je třeba udělat dále – celé to rozpusťte a hotovo. Hlavně aby u nás doma byla pohoda, nejsilnější zaklínadlo našince nejen podle polského spisovatele Szczygieła. Nás se to netýká, vy si to řešte.
Snad mi laskavý čtenář promine, že trochu přehrávám. Hlavní zpráva je ale následující: Češi ze zavedení eura významně profitovali. Jak si dovolím takovou nehoráznost tvrdit? Snadno. Euro významně pomohlo německým exportům. A ty zase významně pomáhají české ekonomice. Před eurem muselo Německo čelit neustálému posilování marky vůči dalším evropským i mimoevropským měnám. To s příchodem eura skončilo, což německý vývoz významně nakoplo. V poslední dekádě narostl více než na dvojnásobek. „Podhodnocená marka“ je také jedním z důvodů, proč Německo pomáhá jihu Evropy. Vedle vzpomínek na válku a velké expozice německých bank v jižních zemích.
Pokud jde o českou ekonomiku, nalijme si čistého vína. Nebýt dodávek německým vývozcům, měli bychom v Česku v posledních třech letech recesi jako hrom a nezaměstnanost někde vysoko nad deseti procenty. Český růst závisí na vývozech, spotřeba a investice jej naopak táhnou dolů.
Čtěte také:
Španělsko otočilo. Žádá Evropu o miliardy
Na možný odchod Řecka z eurozóny se připravují velké firmy
Jak vnímá krizi Řek a jak Němec? Jakoby to nebyl stejný příběh
Smyslem výše řečeného není vychvalovat euro. Ten projekt je sporný. Je však třeba znovu zdůrazňovat, co v českém bušení se do hrudi zaniká: jsme otevřená ekonomika, která potřebuje vyvážet. Euro jí v tom v poslední dekádě vydatně pomáhá. Buďme proto v kritice evropské měny vyváženější, i když euro nemáme a možná mít nebudeme.
Autor je ředitelem správy aktiv v České spořitelně
