Diskuze o zavedení záporných sazeb na depozita uložená bankami v ČNB na nějakou chvíli přestaly být velkým tématem. Po posledním zasedání bankovní rady zažily svůj návrat na scénu. Centrální bankéři o nich podle zápisu ze zasedání vedli „vážnou debatu“. Když to zopakoval viceguvernér Tomšík na setkání s analytiky, dokázal dokonce kurz koruny vychýlit od kurzového závazku, u kterého se v posledních týdnech pevně držel.
Záporné depozitní sazby by ČNB pomohly bránit její kurzový závazek, protože investoři, kteří si kupují koruny v očekávání, že po konci intervencí koruna posílí a oni vydělají, by museli za držení koruny platit. Ještě do konce roku museli tito investoři platit výrazně na měnovém swapovém trhu (cross currency swap).
Tam se kvůli nedostatku eurové likvidity skupované ČNB posunuly sazby výrazně do záporu. Domácí hráči však našli zdroje eurové likvidity na jiných trzích a na těchto záporných sazbách začali vydělávat. Sazby proto začaly znovu růst a ČNB musela znovu začít přemýšlet o snižování své depozitní sazby. Paradoxní na celé situaci je, že záporné sazby nikdo nechce, protože by přinesly spoustu potíží.
Nicméně domácí hráči si vlastně sami škodí, když ve snaze vydělat posouvají sazby na swapovém trhu směrem do kladných čísel. Očekáváme, že ČNB záporné sazby nakonec nezavede, ale riziko, že k tomu dojde, je velké. Každopádně diskuze o negativních úrocích bude pokračovat, protože ČNB je v rámci verbálních intervencí bude zmiňovat čím dál častěji.
Autor ekonomem Komerční banky
Čtěte více „Z parketu“:
