Víno není jen doménou silného trojúhelníku Francie-Itálie-ŠpanělskoVedle třech vinařských gigantů existuje v Evropě řada dalších států, jejichž vína sice neaspirují na nejvyšší mety, přesto rozhodně mají zákazníkovi co nabídnout.Na sever od nás se pěstuje vinná réva už jen v Anglii.
Víno není jen doménou silného trojúhelníku Francie-Itálie-Španělsko
Vedle třech vinařských gigantů existuje v Evropě řada dalších států, jejichž vína sice neaspirují na nejvyšší mety, přesto rozhodně mají zákazníkovi co nabídnout.
Na sever od nás se pěstuje vinná réva už jen v Anglii. To není žert ani recese nějakého šíleného farmáře - ve Velké Británii je skutečně přibližně 500 hektarů vinic, což představuje stejnou rozlohu jako v regionu Čechy. Anglické víno je ovšem problematické sehnat i v zemi svého původu, takže do našich restaurací rozhodně nezabloudí. Na stejné rovnoběžce s námi ještě nalezneme poměrně zajímavá vína v Lucembursku - ta se na našem trhu sice okrajově vyskytují, jsou však vnímána spíše jako kuriozita.
Rakouský „fridex“
Pro další zástupce vinařského světa musíme tedy na jih. A tady je bohatě z čeho vybírat. Hned naši jižní sousedé disponují velkou rozlohou vinohradů a samotná V ídeň je vinařskou oblastí, k níž patří více jak 700 hektarů vinic! Možná si ještě mnozí vzpomenou na skandál z počátku osmdesátých let, kdy se ukázalo, že rakouští vinaři přidávají do vína látku obdobnou našemu Fridexu. Následoval strmý pokles zájmu odběratelů a trvalo mnoho let, než se rakouské vinařství z tohoto šoku vzpamatovalo. Celá záležitost vedla k zásadním změnám v kvalitě ošetřování vinic i zpracování révy a dnes se rakouská vína těší stoupajícímu zájmu odborníků. Pro naše vinaře představují rakouská vína hozenou rukavici - v prakticky stejných klimatických podmínkách se pěstují stejné odrůdy jako u nás, a tak lze snadno porovnávat. Určitě nějaký „Riesling“, „Naiburg“ nebo „Grüner Veltliner“ vyzkoušejte. Zastoupení rakouských vín v našich restauracích se pomalu, ale jistě zvyšuje. Švýcarská vína lze naproti tomu nalézt jen v několika málo hotelích a restauracích. Vinice této alpské země jsou většinou malebně položené na úbočích hor a poskytují úchvatné pohledy - a také příliš drahá vína. Strmé stráně totiž znamenají mnoho namáhavé, nákladné ruční práce.
Slibný jihovýchod
Z Alp zamíříme na jihovýchod Evropy. To je region, jemuž jsou připisovány největší vinařské naděje do budoucna. Cestou musíme vykonat zastávku v Maďarsku, které je proti nám vinařským velikánem. Na náš trh však ze zdejší produkce míří jen zcela základní, přesířená vína nevalné kvality, které atmosféře příjemného večera rozhodně nepomohou. Jinou záležitostí je Tokaj - jedna z nejstarších a nejslavnějších oblastí Evropy produkuje již po staletí stále stejná, dokonalá sladká vína. Většina zdejších podniků dnes patří francouzským firmám a cenově se tokajské víno našemu zákazníkovi spíše vzdaluje. Na čele všech států jihovýchodní Evropy se dnes svou pověstí nachází spolu se Slovinskem také Bulharsko. Vynikající přírodní podmínky zde pomalu doplňuje moderní technologie a kvalitní a přitom levná bulharská vína si úspěšně razí cestu do světa. Rumunsko naproti tomu představuje ještě stále ostrůvek socialistických výrobních praktik a s tím spojených neduhů. I tady ale budoucnost určitě přinese pozitivní obrat, stejně tak jako postupným rozvojem prochází vinařství v Chorvatsku, Makedonii a Moldávii. Odtud k nám proudí mnoho cisternového vína, které je dále zpracováváno tuzemskými výrobními závody. Přestože tato vína obsazují cenově nejnižší stupínky, jejich kvalita je obvykle dobrá. Překvapivě častým hostem na našich vinných lístcích jsou zástupci Řecka a Kypru. Je to dáno především iniciativou dovozců a v neposlední řadě i vzpomínkami zákazníků na krásnou dovolenou na jihu Evropy, k níž tato sytá a hutná vína patří.
Igristoje z Moskvy
Z Ruska k nám vytrvale míří dříve velmi populární sekty. Jejich výrobu kdysi zaváděli v Sovětském svazu odborníci ze Champagne a vysoká kvalita výsledného produktu překvapivě vydržela přes celou éru komunizmu, aby s jeho pádem paradoxně skončila. V honbě za penězi byly klasické (a příliš pomalé) výrobní postupy nahrazeny různými druhořadými metodami. Ještě jedno slavné ruské víno si v posledních letech našlo cestu až k nám. „Kagor“ byl velmi populární mezi šlechtou carského Ruska a připisovala se mu životadárná síla. A máte-li chuť na dezertní víno, pak sáhněte po sklence portského. To naštěstí v našich restauracích najdete vždy, byť zpravidla opět jen v základní kvalitě - i tak nebude špatné. S jeho lahodnou, hladkou chutí můžeme pak vyčerpávající pouť na západní výspě našeho kontinentu zakončit.
Lahodné hrozny rostou na vinicích po celé Evropě.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
