Rodinná firma Vinné sklepy Kutná Hora hospodaří na vinicích, které mají více než tisíciletou tradici. Krize ji prakticky nepostihla, vyprodáno má na dva roky dopředu. Jako jediná v Čechách produkuje víno v biokvalitě.
Když se řekne víno, napadne snad každého sluncem zalitá jižní Morava, útulné sklípky, bodří strécové a košt. Zažitý vinařský zeměpis však v posledních letech přepisují pěstitelé z Kutné Hory.
Rodinná firma Vinné sklepy Kutná Hora, za níž stojí rodiny Rudolfských a Holíků, od roku 2002 obnovuje ve městě proslaveném stříbrem a památkami tradici, která trvá více než tisíc let. První zmínka o místním vinařství totiž pochází z Kosmovy kroniky již z roku 1101. Je tedy o dvě staletí starší než samotné založení Kutné Hory.
„Společnost založil můj otec v roce 2002, víno bylo vždy jeho velkým hobby, tak se rozhodl začít v nejbližším vinařském městě a tím byla Kutná Hora. Tenkrát jsme si pronajali 4,5 hektaru plodné vinice od družstva ovocnářů a začali hospodařit takzvaně od píky, protože vinice od družstva byla ve zdevastovaném stavu,“ vzpomíná ředitel a jednatel společnosti Lukáš Rudolfský.
V současnosti firma pěstuje révu na 54 hektarech v Kutné Hoře a okolí. „Obnovili jsme zajímavé historické tratě, na kterých se dříve réva hojně pěstovala,“ pokračuje ředitel. Asi nejprestižnější lokalitou je pro společnost malá vinice přímo v sousedství chrámu sv. Barbory. Hlavní odrůdou je tam Rulandské modré, které do Čech přivezl ve 14. století král Karel IV.
Práce podle měsíce
Středověké pěstování vína, na něž firma navazuje, přitom nebylo ve městě jen nějakou krátkou epizodou. I když po bitvě na Bílé hoře roku 1620 řada místních vinic zpustla a celý obor čekala staletí útlumu, úplně poslední vinohrad ve městě zanikl až po roce 1912.
V 70. letech obnovil pěstování vinné révy v regionu místní Státní statek Čáslav, po roce 1990 na něj navázalo Družstvo ovocnářů Vitamína. Ale opravdový rozkvět oboru přinesl až vznik společnosti Vinné sklepy.
„V prvopočátku jsme měli jediného zaměstnance, nyní máme asi dvanáct stálých pracovníků. Roční obrat společnosti se pohybuje mezi osmi až devíti miliony korun,“ popisuje Lukáš Rudolfský. Firma navíc expandovala i mimo město. Vinice obhospodařuje také v sousedství nedalekého zámku Kačina, další u obce Vinaře na Čáslavsku a také v atraktivním barokním areálu Kuksu na Královéhradecku.
Porovnávání s Moravou se středočeská společnost samozřejmě nevyhne. „Cukernatost hroznů je u nás lehce nad moravským průměrem, což není špatné. S Moravou si ale v podstatě nekonkurujeme, patříme do vinařské oblasti Čechy. Co se týká kvality, naše vína se každým rokem objevují mezi 100 nejlepšími víny České republiky v Národním salonu vín ve Valticích, což je pro nás velmi významné ocenění,“ pyšní se ředitel.
Nemůže přitom opomenout chuťovou charakteristiku místních vín. „Vína od nás jsou kořenitá, minerální, daří se zde i modrým odrůdám, což je dáno podložím, které je nejvíce kamenité. Ale záleží na konkrétní vinici. Například ve Vinařích máme těžkou jílovitovápenatou zeminu, půda na Kačině je písčitá, v Kuksu opuka,“ vyjmenovává Lukáš Rudolfský.
Kutnohorští vinaři však nejsou zdaleka originální jen svojí lokalitou. Jako jediní v Čechách pěstují víno v biokvalitě. Navíc v hospodaření používají i prvky biodynamiky: na vinařství pohlížejí jako na živý organismus, který může podléhat i nemateriálním vlivům. Provádění různých pracovních operací se tak odehrává v závislosti na fázích měsíce.
Přirozený růst a sepětí s regionem jsou patrné i v rámci obchodních aktivit firmy. „Naše vína se snažíme prodat nejvíce v Kutné Hoře a okolí, v Praze nebo v našich vinotékách v Kutné Hoře a v Jaroměři. Našimi odběrateli je privátní klientela, specializované obchody a restaurace,“ říká Lukáš Rudolfský. Přestože má obchod těžiště na místním trhu, prodává se víno z Kutné Hory například i v Reims, hlavním městě vyhlášené francouzské oblasti Champagne.
Vyprodáno dopředu
I když si řada zemědělských podniků stěžuje na krizi a tvrdou konkurenci zahraničních pěstitelů, v Kutné Hoře jsou spokojení. „Obchodu se zatím daří, odbyt máme na dva roky dopředu zajištěný,“ pochvaluje si ředitel podniku věrnost zákazníků. Přesto je podle místních vinařů stále co zlepšovat. Především stát by podle nich měl výrazně zvýšit podporu zemědělství jako takového a tuzemských pěstitelů vína, kteří pokrývají spotřebu v České republice jen ze 30 procent.
Do budoucna plánují Vinné sklepy Kutná Hora některé novinky. Jednou z nich je zahuštěná výsadba, kdy se réva vysadí v podobné hustotě jako například zelí. Díky tomu pak hluboko koření a to se následně projeví i na kvalitě vína. „Ale vše záleží na volných financích, protože založení jednoho hektaru vinice vyjde zhruba na 750 tisíc korun, navíc musíte počítat i s mechanizací a dalšími výdaji,“ uzavírá Lukáš Rudolfský.
Kutnohorské potraviny zažívají vzestup
Nejenom místní víno patří k potravinám, které nesou jméno Kutné Hory. Město zapsané na seznamu UNESCO se stává stále žádanější značkou lokálních potravin. Kromě Kutnohorského chleba, který přes dvě desetiletí produkují místní Středovy pekárny, se v poslední době objevily například kulaté Kutnohorské oplatky, obdoba známých lázeňských oplatek.
Loni se začalo prodávat pivo Kutnohorská desítka. To se zatím vaří v Chotěboři, ale v budoucnu by měl jeho výrobu převzít místní pivovar, s jehož výstavbou výrobce počítá. Zatím poslední značkou místních potravin je Kutnohorský med, který letos začnou produkovat mladí včelaři v údolí říčky Vrchlice.
