*
Vinylová nostalgie
Návrat gramofonových LP desek je už jasným trendem. Poptávka po nahrávkách na klasických vinylových nosičích roste ve většině západoevropských zemí i ve Spojených státech. Jde přitom už o druhou vlnu obnoveného zájmu, první „revival“ proběhl koncem devadesátých let. V Americe letos stoupl prodej černých desek o 39 procent. Ve Španělsku vloni dosáhl 104 tisíc kusů oproti šestnácti tisícům v roce 2005. Největší zájem je podle průzkumů o rockovou hudbu, vloni se však dobře prodávaly i melodické nahrávky kapel jako Bon Iver nebo Fleet Foxes. Pokud jde o novinky, vůbec největší zájem byl ve Spojených státech o album The Suburbs od skupiny Arcade Fire. Většina LP desek na pultech nicméně obsahuje nahrávky „staré klasiky“, původní alba z dřívějších let. Výrobci vidí za nynější vlnou zájmu o vinyly nostalgii poválečné generace, která si chce připomenout mládí. Oliver Goss z americké společnosti Record Pressing upozorňuje, že jeho firma často dostává objednávky na „lisování“ nahrávek stažených z internetu. „Zákazníky asi přitahuje nostalgie a krása velkých kotoučů,“ říká o černých vinylových LP deskách. „Je to něco navíc, něco, co není běžné,“ připomíná a myslí si, že mnohé z prodaných desek si jejich majitelé ani nepřehrají.
BBC
Nejistá budoucnost dalekohledu
Nástupce Hubbleova teleskopu v roli pýchy amerického kosmického výzkumu čekají těžké časy. Ve chvílích, kdy se americký Kongres přetahoval o každý dolar, dorazily z NASA dokumenty, podle kterých cena jeho vývoje a provozu přesáhne 8,7 miliardy dolarů. Původně měl stát 3,5 miliardy.
Vesmírný dalekohled pojmenovaný podle Jamese E. Webba, jednoho z ředitelů NASA, který agenturu vedl v době vrcholících kosmických závodů šedesátých let, se má zaměřit na studium galaxií, hvězd, ale také planet mimo sluneční soustavu. Díky moderním technologiím by měl být schopen zaznamenat i světlo z prvních hvězd ve vesmíru a v podstatě se tak podívat i „zpátky v čase“. NASA ho proto považuje za jednu ze svých priorit.
Dalekohled Jamese Webba měl z oběžné dráhy sledovat vesmír už v roce 2014. Teď je za nejbližší termín považovaný rok 2018. Zůstává ale otázkou, jestli se tak vůbec stane. Rozpočtový výbor Sněmovny reprezentantů se už pochlubil se záměrem stále se prodražující projekt zarazit při první příležitosti, jaká se namane.
K osudu vesmírného dalekohledu se musí vyjádřit i zatím mlčící Senát, kde sedí i pár jeho horlivých zastánců. Každopádně se zdá, že Kongres si během podzimu užije velmi zajímavou bitvu.
REUTERS
Pod palbou hackerů
Společnost Epson Korea Co., Ltd., nedávno potvrdila, že se neznámí hackeři dostali v polovině měsíce k osobním údajům nejméně 350 tisíc jejích registrovaných klientů. Jedná se o poslední ze série kybernetických útoků na území Jižní Koreje.
Internetoví lupiči získali jména lidí, jejich domácí adresy, telefonní čísla, e-maily a také zakódovaná data, kterými se jako zákazníci přihlašovali na webové stránky firmy. „Případ stále vyšetřujeme a po útočnících pátráme,“ sdělil jeden ze zástupců firmy.
Koncem minulého měsíce napadli hackeři jihokorejskou státní komunikační komisi, díky čemuž získali přístup k osobním údajům 35 milionů lidí. Šlo o největší útok po síti v historii země a podle Jihokorejců byl veden z Číny. Letos v dubnu byla napadena banka Nonghyup, poskytující servis milionům klientů. Vyšetřovatelé v Soulu tehdy z této akce obvinili Severní Koreu. Pchjongjang veškerá obvinění popřel.
Kvůli opakovaným kybernetickým útokům nechala jihokorejská vláda před nedávnem vypracovat plán, který by měl státní agentury, ale také soukromé firmy a finanční společnosti před podobnými ataky do budoucna ochránit. Podrobnosti o tomto protihackerském štítu ale zatím nebyly zveřejněny.
RZECZPOSPOLITA
Dálnice se prodraží
Za stavbu dvou úseků dálnic, které měli původně vybudovat Číňané a Makedonci, zaplatí polský stát o půl miliardy zlotých (tři miliardy korun) více, než se původně předpokládalo. Jak čínský Covec, tak polsko-makedonské konsorcium NDI a SB Granit přitom kontrakty vyhrály především na základě atraktivní ceny, kterou nabízely. Jedenadvacetikilometrový úsek dálnice A4 po makedonských stavařích, kterým dalo polské Generální ředitelství národních silnic a dálnic letos v únoru výpověď, dostaví konsorcium Strabag za 642 miliony zlotých, což je o 20 milionů víc, než se očekávalo. Ještě větší problémy vznikly s nuceným odchodem Covecu. Dálniční spojení mezi Varšavou a Lodží vyjde nově na 1,75 miliardy zlotých, zatímco ředitelství dálnic počítalo s čínskou nabídkou ve výši 1,3 miliardy. Dostavbu polský stát pravděpodobně svěří dvěma společnostem – francouzské Eurovii a české firmě Bögl a Krýsl, která už v Polsku staví dva obchvaty. Prodražení ale ve skutečnosti není tím nejpalčivějším problémem. Oba úseky totiž nebudou hotové před začátkem fotbalového mistrovství Evropy v roce 2012, které pořádá Polsko s Ukrajinou.
