Úřad upekl další zvláštní režim, tentokrát pro lukrativní přecenění majetku
Kdo se soudí, ten se dočká. A tvrdohlavost se mu bohatě vyplatí. Netřeba ani pravomocných rozsudků, stačí podávat žaloby – a především najít porozumění na Pozemkovém fondu (PF). Ten se v zastoupení státu ani dvacet let od listopadu 1989 nevypořádal se všemi lidmi, které komunisté obrali o majetek. Státní fond si však potrpí na mimořádnost, kterou vleklým restitucím čas od času dodá nový náboj. Z takzvaného mimořádného režimu, při kterém přihrál lukrativní parcely spekulantům, se vyloupla aféra se soudní dohrou trvající dodnes. Nyní fond znovu zkouší další mimořádnost. Tentokrát při přecenění restitučních nároků. Vychází vstříc dvěma restituentkám z Prahy, kterým nárok upravil přímo exkluzivně. Původní hodnotu zvýšil 24násobně – z 241 tisíc na 5,9 milionu korun! S obohaceným nárokem se jeho držitelky za podpory některých Západočechů snažily získat pozemky v různých koutech republiky. Po upozornění, že může jít o rozkrádání státního majetku, případ prověřuje kriminální policie.
Cena za pole, či letiště?
Jak je možné, že PF neměří všem restituentům stejným metrem? Dosud se vždy držel vyhlášky, dle které je pro vyčíslení restitučního nároku směrodatný stav pozemku v době jeho odnětí. Jenom u Radmily Kubešové a Jindry Kvapilové z Prahy, které zdědily majetkový nárok po svém strýci, zvolil jiný přístup. Nárok přehodnotil dle jakési aktuální ceny pozemku, což byl původně kus pole u Hostivice na západ od Prahy. Díky tomu, že je dnes parcela uprostřed areálu ruzyňského letiště, se rázem hodnota restitučního nároku vyšvihla na téměř šest milionů korun. Luxusní zhodnocení dle nového vzoru by po státu měli logicky žádat i ostatní držitelé nároků. Jenže na to se PF evidentně nechystá. Čím to, že výjimečný přístup zvolil PF pouze pro dvě dámy?
Už dlouhé roky se totiž soudí. Jako náhradu za ukradené políčko v katastru obce Hostivice, která ani dnes není součástí Prahy, chtěly pozemky přímo v hlavním městě. Poté, co nepochodily v Praze u obvodního ani městského soudu, si stěžovaly u Ústavního soudu (ÚS). Ani ten jim nepřiznal právo na přímé vydání náhradního pozemku. Rozsudky obou soudů však před pěti lety zrušil a popsal i nedostatky při vypořádání restitucí. Mimo jiné uvedl, že PF má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky a nabízet takové, za něž by náhrada byla poskytnuta v té nejkratší době a co možná nejširšímu okruhu restituentů. Důležité sdělení. Zejména pro ty, kteří dodnes na nápravu křivd čekají.
Co se komu hodí
Fond však v nálezu ÚS zaujala jiná pasáž. V případě úspěchu stěžovatelek u obecných soudů vzniká PF povinnost vydat pozemek určený soudem tak, aby se jeho hodnota co nejvíce přiblížila současné hodnotě původního pozemku. Nikde ani slovo o přecenění majetkového nároku, jak si věc vyložil PF. A přecenil, aniž by Obvodní soud pro Prahu 7 vynesl pravomocný rozsudek.
„Nemůžeme se tvářit, že nález ÚS neexistuje. Proto jsme na základě tohoto nálezu a znaleckého posudku, který si zadal obvodní soud, nechali nárok přecenit,“ vysvětluje Květoslava Brátová, vedoucí sekce restitucí PF. „Soud nám řekl, že v tomto konkrétním případě máme postupovat jinak a ocenit dle současného stavu. Nepovažujeme to za šťastné, ale víc dělat nemůžeme,“ dodává Brátová.
Jenže s posudkem, na který se šéfka restitucí odvolává, to není tak jednoznačné. „Znalci jsem zadal, aby vypočetl cenu v době odnětí a pro mou orientaci i tu aktuální. Budu však vycházet z ceny pozemku při vyvlastnění,“ řekl týdeníku EURO soudce Karel Hanuš, který má případ restituentek Kvapilové a Kubešové na starosti. Soud přitom nebude rozhodovat o výši finančního nároku, ale o vydání pozemků. Další jednání soudu se uskuteční 8. září. „To už bych chtěl rozhodnout,“ chystá se Hanuš.
Umrtvené dražby
Aby exkluzivně přeceněné nároky nezůstaly jen na papíře, je třeba je proměnit na hmatatelné pozemky. To už je role pro Marcela Svobodu, který obě restituentky zastupuje v dražbách PF, v nichž o nabízené parcely soutěží více oprávněných osob. Svoboda, který byl minulý týden na dovolené a nechtěl být rušen dotazy, pochází z Tachovska. Stejně jako jeho známý Jiří Janovec, který obě ženy také zastupoval. Shodou okolností působí na pražském ústředí fondu silná západočeská skupina. Z Chebu přišel do Prahy druhý místopředseda výkonného výboru (VV) a do letošního ledna jeho předseda Pavel Brandl. Z Tachovska pochází také Václav Krejčí, dříve šéf sekce restitucí a nyní poradce šéfa VV Radima Ziky. Ze stejného okresu je i šéfka restitucí Brátová.
Svoboda své pražské klientky v několika soutěžích dostal na první místa. Cestu k definitivnímu vítězství mu zatím zhatila Dagmar Hlasová, jejíž pražská realitní kancelář Alka-reality rovněž zastupuje restituenty. Kupříkladu při dražbě v Písku, vyhodnocené letos v únoru, skončili její klienti na druhém místě za Svobodovými restituentkami.
„Existuje mnoho rozsudků říkajících, že nároky se oceňují dle stavu pozemků v době jejich odnětí. Má-li to být dle současnosti, měla by se hodnota upravit všem,“ je přesvědčena Hlasová. Bezprecedentní postup PF v popisovaném případě považuje za rozkrádání státního majetku. Upozornila na to ministra zemědělství Jakuba Šebestu a také kriminální policii. Po rozruchu, který vyvolala, fond pozastavil soutěže, v nichž vyhrály obě dámy. „Nebýt stížností Dagmar Hlasové, normálně bychom nároky Radmily Kubešové a Jindry Kvapilové převedli. Teď počkáme, co řekne soud,“ uvedla Brátová.
Soudní řízení se však mohou protahovat. „Jak k tomu přijdou lidé, kteří mají legální pohledávky? Některým je přes 80 let. Jejich restituční nároky jsou teď zablokované a neděje se nic,“ kritizuje Hlasová. Za výsměch považuje postoj předsedy dozorčí rady PF Jana Grůzy, kterého o případu informovala. „Projednání rada přerušila do doby, než podnět prošetří Policie ČR,“ sdělil Grůza. A to má být dozorčí rada tím, kdo pohlídá nové vedení fondu. Parlamentem nyní prochází novela, která ruší kolektivní prezidium a výkonný výbor. Státnímu fondu s několikamiliardovým majetkem bude velet jeden ředitel. Uvidíme, zda i on bude mít v oblibě mimořádné počiny.
BOX:
Co je restituční nárok
V případech, kdy okradeným lidem nelze vrátit původní pozemky, získají takzvaný majetkový nárok. Mohou ho proměnit za náhradní pozemky, nebo si ho nechat proplatit. Za odkoupené nároky lze vydražit půdu do dvou let od jejich vyměření, pak je možné jen finanční vyrovnání. Přímí restituenti se o náhradní pozemky mohou ucházet kdykoliv.
BOX:
Extra ocenění
Za současné nabourání restitucí může původně parcela o výměře šestnáct tisíc metrů čtverečních v katastru obce Hostivice, kterou stát sebral strýci Radmily Kvapilové a Jindry Kubešové v roce 1960. Majetkový nárok za odňaté pole vyčíslil Pozemkový fond (PF) na 241 tisíc korun. Při nedávném přecenění zapomněl na platnou vyhlášku, kterou se řídí u ostatních restitucí. S odvoláním na Ústavní soud a znalecký posudek upravil hodnotu nároku na 5,9 milionu korun. Cena za metr čtvereční tedy vychází na 368 korun. Je výrazně vyšší než cena za stavební pozemek v hlavním městě, která dle vyhlášky činí 250 korun. PF nevzal v úvahu platná pravidla pro oceňování, tedy ceny z roku 1991 a stav pozemku v době vyvlastnění. U předmětného pozemku navíc uvádí katastr Ruzyně, kam se však dostal až při rozšíření letiště po šestnácti letech od odnětí. Znalecký posudek pro Obvodní soud pro Prahu 7 vypracoval Hanuš Krejčí z Prahy. „Vybrali jsme ho ze seznamu na internetu. Byl jediný, kdo nikdy nic nedělal pro PF,“ vysvětlil soudce Karel Hanuš.
Popisek 1: Letiště za pole. Komunisté jim sebrali kus půdy, teď mají dostat jako náhradu pozemky na letišti. O takovém štěstí dvou restituentek z Prahy se ostatním okradeným může jen zdát.
Popisek 2: Z Hostivice do Ruzyně. Exkluzivně oceněné pozemky ležely v době vyvlastnění v Hostivici, teprve po šestnácti letech se po přiřazení k Ruzyni ocitly v Praze. Pro ocenění je směrodatné, že obec Hostivice dodnes není součástí Prahy.
