Stoupenci předsedy Cyrila Svobody věří, že se KDU-ČSL stane pro veřejnost srozumitelnější
Kandidátský projev na vsetínském sjezdu KDU-ČSL zahájil Cyril Svoboda působivou hyperbolou: „Dnešní den je dnem D pro naši stranu… Buď se staneme silnějšími, těmi, kteří budou určovat směr ze současné ekonomické a mravní krize, nebo končíme. Dnes se rozhodne.“ V sekularizované české společnosti strana, vracející se pod jeho vedením ke šrámkovskému tradicionalistickému lidovectví, „určovat směr ze současné ekonomické a mravní krize“ nebude. V tom, že se KDU-ČSL buď stane silnější, anebo končí, však má Svoboda pravdu. Tenhle kromě jiného bývalý ministr zahraničí, proslulý uhlazenou a mnohoznačnou rétorikou, promlouvá od sjezdu jako velící důstojník, o jehož slovech neradno pochybovat. Jako by chtěl spolustraníky i veřejnost utvrdit, že dnešní Cyril Svoboda je někdo jiný než „starý Cyril “, jenž vedl stranu v letech 2001 až 2003 a díru do světa s ní neudělal. Tentokrát to má být jiné – bez chyb a přešlapů. Pokud však, dodávají štiplavé jazyky, nadmíru kreativního Svobodu jeho okolí „uhlídá“.
Svoboda se stal předsedou KDU-ČSL ve druhém kole první volby. Získal 157 hlasů, čili jen o šest víc, než činilo kvorum. Když v prvním kole vypadli ze hry Jiří Čunek s 61 a Michaela Šojdrová s 33 hlasy, jejich příznivci se dali dohromady, aby zabránili zvolení Jana Březiny. Ten obdržel 112, zatímco Svoboda jen 91 hlasů. Část hlasů pro Svobodu tedy pocházela od kalouskovců, kteří ve druhém kole Březinu, ač byl původně jejich koněm, pustili k vodě a „hodili to tam“ Svobodovi, s nímž byli ve válce stejně jako s Čunkem. Pak se kalouskovci ze sjezdu „vypařili“, aniž by – s výjimkou dosluhujícího předsedy poslaneckého klubu Pavla Severy – na Čunkovu ostrou kritiku reagovali. Mimochodem k jiné nebyla příležitost, poněvadž před zvolením předsedy a pěti místopředsedů strany – a vlastně ani poté – nebyl pro seriozní diskusi vyčleněn v programu sjezdu prostor. To se při sněmování demokratických stran opravdu hned tak nevidí!
Svoboda přesto silný mandát má. První místopředsedkyně Šojdrová a čtyři „řadoví“ místopředsedové, Pavel Svoboda, Pavel Horák, Jiří Carbol a David Macek, jenž byl jako jediný členem Čunkova vedení strany, nebudou Cyrilu Svobodovi dělat potíže. To však zároveň neznamená, že se stanou dělným a pracovitým týmem, bez něhož se neobejde. Podobně jednoznačný poměr sil je ve 24členném celostátním výboru. S výjimkou předsedy poslaneckého klubu Severy, jehož chce Svoboda vyměnit, Václava Kodeta a částečně Jiřího Janečka jej tvoří z rozhodující části svobodovci, doplněni o čunkovce včetně expředsedy, který ani nekandidoval na místopředsednickou funkci.
Nejvíc hlasů z patnácti sjezdem volených členů celostátního výboru obdržela Věra Luxová, vdova po někdejším předsedovi KDU-ČSL. Naopak do něj nebyl zvolen Roman Línek, spojenec Březinův, Čunkův první místopředseda a pardubický vicehejtman, jenž by byl rád lídrem lidovecké kandidátky do sněmovny v Pardubickém kraji. Po vsetínském sjezdu, pro Línka zničujícím, jej může nahradit právě Věra Luxová, rozhodne-li se kandidovat. Podobně bídně jako Línek dopadl Jan Kasal, léta místopředseda KDU-ČSL, který ji zná jako žádný jiný lidovec. Na Vysočině má políčeno na poslanecký mandát, ale v celostátním výboru, jenž spolu s předsednictvem stranu řídí, pro něj nebylo místo. Není členem ani celostátní konference, nejvyššího orgánu KDU-ČSL mezi sjezdy, byť v něm má několik věrných duší. I v celostátní konferenci, z jejichž více než 90 členů sjezd potvrdil 55 nominovaných krajskými konferencemi, mají většinu svobodovci. Na rozdíl od celostátního výboru se v ní však uchytilo i něco kasalovců a kalouskovců.
Suma sumárum, nyní má lidovou stranu pod kontrolou Cyril Svoboda. Hned na svém prvním posjezdovém zasedání se celostátní výbor blýskl výměnami generálního sekretáře a tiskového mluvčího strany. Po nich budou následovat další rošády ve stranickém aparátu, ale především „usměrnění“ červnových stranických primárek a případná „úprava“ jejich výsledků do konečné podoby volebních kandidátek. Svobodovci věří, že se lidová strana, očištěná od těch, kteří se z ní svými názory prý sami vyloučili, stane pro veřejnost srozumitelnější a věrností křesťanským hodnotám přitažlivější. Očekávaný odchod hrstky kalouskovců bagatelizují a z konkurence jejich strany TOP 09, jejíž vernisáž je přede dveřmi, si těžkou hlavu nedělají. Říkají, že i kdyby prý lidovcům nějaké hlasy odebrala, jakože je uzme spíše ODS, bude víc těch, které KDU-ČSL ztratila ve volbách 2006 zejména ve prospěch zelených a kteří se k ní teď vrátí. K zeleným však před třemi lety zběhly najmě vzdělanější městští voliči. A není pravděpodobné, že právě oni by podpořili lidovou stranu Svobodovu, jež se chystá vrátit do křesťansko-sociálních, tradicionalistických kolejí. Ono „věř a víra tvá tě uzdraví“ totiž v politice zhusta neplatí. Pamětníci z řad někdejší ODA a KDS by mohli vyprávět.
