Virgin Galactic založený britským miliardářem Richardem Bransonem ve čtvrtek úspěšně vynesl své první platící zákazníky do vesmíru. Během téměř hodinu a půl dlouhého letu na palubě raketoplánu VSS Unity se čtyři astronauté podívali do výšky zhruba 80 kilometrů, kterou vláda Spojených států považuje za hranici vesmíru.
Inaugurační komerční let byl podle CNN součástí výzkumné mise, takže se na jeho palubě nacházeli hned dva příslušníci italského letectva. Jedním z nich byl plukovník Walter Villadei, který se má na oběžnou dráhu podívat ještě jednou, a to v rámci mise s konkurenčním SpaceX. Druhým pasažérem pak byl podplukovník a lékař Angelo Landolfi, jenž dříve pracoval jako posádkový chirurg pro ruské kosmonauty.
Na palubě byl také Pantaleone Carlucci, inženýr italské Národní rady pro výzkum, a instruktor astronautů Virgin Galactic Colin Bennett, jenž se do vesmíru poprvé vydal už v roce 2021. Bennettovou úlohou bylo během letu vyhodnotit pohodlí a řadu různých systémů, což má sloužit k navržení možných změn, jež by mohla společnost na svém raketově poháněném letounu do budoucna provést.
Levnější než ISS
Výlet do vesmíru začal na kosmodromu Virgin Galactic v Novém Mexiku, kde cestující nastoupili na VSS Unity, která byla připevněná pod křídlem masivní mateřské lodi VMS Eve. Ta na rozdíl od skutečných, byť už dávno vyřazených raketoplánů vystoupala nad zemský povrch jako klasické letadlo. Poté, co VMS Eve dosáhla výšky zhruba 12 tisíc metrů, se od ní Unity odpojila, aby zažehla svůj raketový motor a mohla začít strmě stoupat vzhůru.
Na vrcholu letu pasažéři strávili několik minut ve stavu beztíže, po nichž následoval krátký volný pád zpět k zemi. Nakonec raketoplán přešel do speciálního klouzavého pohybu, jenž mu umožnil bezproblémové přistání zpět na kosmodromu America.
Právě čas, který VSS Unity strávila v nulové gravitaci, zajímal výzkumníky ze všeho nejvíce. Beztížné prostředí totiž může zprostředkovat lepší pochopení toho, jak ve vesmíru fungují některé konkrétní materiály. Vyslání vědců na suborbitální mise může být přitom mnohem levnější než provádění experimentů na Mezinárodní vesmírné stanici, protože to vyžaduje mnohem větší rakety, jež jsou schopné dosáhnout daleko vyšší rychlosti.
Na čtvrtečním suborbitálním letu provedli italští odborníci celkem 13 různých experimentů. Jejich součástí byl třeba výzkum toho, jak se mění srdeční frekvence cestujících při zrychlení nebo jak se různá biopaliva chovají pod určitými tlaky v mikrogravitaci. Kromě toho ale výzkumníci měřili i úroveň kosmického záření, které se nachází v horních vrstvách atmosféry.
Na svůj let čekají stovky zákazníků
Nejnovější mise se stala jedním z nejvýznamnějších milníků v historii společnosti Virgin Galactic. Tu Branson založil už v roce 2000, když se mu zalíbilo vesmírné letadlo vyvinuté konstruktérem Burtem Rutanem a spoluzakladatelem Microsoftu Paulem Allenem. Britský miliardář si ale původně myslel, že by mohl začít vozit bohaté zákazníky do vesmíru již před 15 lety.
Nakonec byl ovšem celý proces mnohem složitější. Virgin strávil poslední dvě dekády prací na modernizované verzi Rutanova vesmírného letadla, jež muselo být dostatečně velké, aby ve své kabině dokázalo přepravit několik cestujících zároveň. Společnost kvůli tomu trápí i její finanční situace, protože vývoj raketoplánu byl samozřejmě velmi nákladný.
Firma zatím prodala asi 800 letenek, přičemž 600 z nich stálo 250 tisíc dolarů (necelých 5,5 milionu korun), zbytek pak cestující vyšel dokonce na 450 tisíc (téměř 10 milionů korun). Italské letectvo uzavřelo dohodu o právě uskutečněném letu v roce 2019 a americká společnost již dlouho plánovala, že jej do vesmíru vyšle ještě před prvními turistickými misemi. K těm by mělo dojít v nadcházejících měsících.
