Budoucnost „vlakové“ přepravy nevede po kolejnicích položených na zemi, nýbrž úzkým tubusem, uvnitř kterého se hustota vzduchu blíží hranici vakua. Alespoň tak si ji představuje excentrický britský miliardář sir Richard Branson, majitel skupiny Virgin.
Ačkoliv o jednasedmdesátiletého byznysmena se média v posledních týdnech zajímala spíše v souvislosti s jeho nedávným výletem na hranici kosmu, pravda je taková, že díky svým podnikatelským aktivitám „fušuje“ i do ostatních odvětví osobní přepravy, hyperloop nevyjímaje.
Dle jeho vize budou tyto kapsle levitující uvnitř speciálně navrženého tunelu dosahovat rychlosti 670 mil (1078 kilometrů) v hodině. Díky tomu budou schopny dopravit „desítky tisíc lidí“ z města do města během několika málo minut, popisují lidé od Virgin Hyperloop v nově zveřejněném videu.
https://twitter.com/virginhyperloop/status/1429813482153816066
Jejích zařízení „stanoví standardy přepravy lidí pro 21. století“, chlubí se dále společnost. Jednotlivé kapsle, kterých bude za sebou hned několik, nebudou na rozdíl od tradičních vlaků nijak pevně spojeny. Budou se pohybovat v konvoji, ale každá z nich zároveň poslouží jako samostatná jednotka, díky čemuž si budou moci jet po své vlastní trase.
Hyperloop bude poháněn výhradně elektřinou, kterou mu dodají výkonné baterie. Jako takový tedy nevyprodukuje žádné přímé emise. Samotná kapsle pak bude uvnitř tunelu levitovat, na kterémžto fyzikálním jevu fungují i takzvané maglevy, jimiž mohou cestovat například obyvatelé čínské Šanghaje.
A pokud jde o nebývale vysoké rychlosti, s nimiž inženýři Virginu kalkulují, k jejich dosažení dopomůže fakt, že kapsle nebude čelit de facto žádnému odporu vzduchu. Jeho hustota uvnitř „potrubí“ totiž bude odpovídat výšce zhruba 60 kilometrů nad zemí.
Zatím jel pouze stovkou
Virgin Hyperloop svůj futuristický systém osobní přepravy v minulosti již mnohokrát otestoval. Jak připomíná server CNN, společnost dle vlastních slov provedla na čtyři sta zkoušek a loni v listopadu na palubu přizvala i historicky první pasažéry.
K dosažení výkonů, které Branson a spol. zdůrazňují ve svém nejnovějším videu, musí ale systém urazit ještě pořádný kus cesty. Během listopadových testů se totiž kapsle pohybovala rychlostí sotva 100 kilometrů v hodině, což představitelé společnosti omlouvali tím, že víc jim nedovolila 500 metrů dlouhá „trať“.
Také někteří odborníci hledí na miliardářův záměr poněkud skepticky. „V tuto chvíli to není proveditelné,“ řekl CNN Marcelo Blumenfeld z Výzkumného a vzdělávacího železničního centra při univerzitě v Birminghamu. „A nemáme dokonce ani žádnou představu o tom, kdy by to proveditelné být mohlo.“
Druhým dechem nicméně dodává, že technologii hyperloopu fandí a věří, že v horizontu příštích dekád se současné koncepty ve skutečnost rozhodně přetavit povede. Společnosti, které se jejím vývojem budou zabývat, si každopádně musejí ujasnit, které z nabízených řešení je tím správným.
„Možná lidé pracující na hyperloopu musí pochopit, kde je jeho místo,“ podotkl v narážce na velkorysé plány jednotlivých společností o tom, kolik pasažérů se do kapslí vejde, jakou rychlostí se budou pohybovat a jak komfortní tento druh cestování má vůbec být, aby mohl plnohodnotně konkurovat vysokorychlostním vlakům či dokonce dopravním letadlům. „Někomu se to ale nakonec podaří. Mé budoucí já je o tom celkem pevně přesvědčeno,“ uzavřel Blumenfeld.
Zase ten Musk
Novodobým průkopníkem myšlenky lidí cestujících kapslemi uvnitř uzavřeného tubusu je známý americký miliardář Elon Musk. Zakladatel automobilky Tesla a vesmírné společnosti SpaceX se s širokou veřejností o svoji vizi podělil poprvé v roce 2013. Musk tehdy světu představil i vlastní koncept futuristického hyperloopu, avšak nechal na ostatních, aby se jeho nápadu chopili a dále jej rozvíjeli.
Jedním z těch, kteří Muska vzali za slovo, byla i parta mladíků ze španělského startupu Zeleros. Také jejich řešení, jež na rozdíl od Virginu počítá s vyšším tlakem uvnitř tubusu, je teprve v rané fázi vývoje. Společnost se nicméně dušuje, že během dvou let dokáže v zemi vybudovat tříkilometrovou testovací trať, kde bude moci vlastní technologii zevrubně otestovat. Pokud vše půjde podle plánu, chtěl by Zeleros začít svými kapslemi v letech 2025 až 2027 přepravovat náklad a posléze i první pasažéry. Uvedení do plnohodnotného provozu odhadují jeho lidé na rok 2030.
