Není to tak dávno, co byla Virgin Orbit jednou z nejúspěšnějších amerických firem konstruujících vesmírné rakety. Mimořádná dohoda uzavřená v prosinci 2021 zvýšila hodnotu společnosti na téměř čtyři miliardy dolarů (asi 86 miliard korun), což její představitelé oslavili umístěním obrovského modelu rakety na slavné newyorské náměstí Times Square.
Dnes je vše ale docela jinak. Raketa je dávno pryč a Virgin Orbit de facto také. Firma se totiž, jak vyšlo během úterý najevo, ocitla v bankrotu. Informovala o tom zpravodajská agentura Reuters.
Hůl nad ní zlomil i sám Branson
První problémy Virgin Orbit se dostavily už krátce po zmíněné dohodě. Společnost totiž díky ní nakonec získala ani ne polovinu z očekávaných 500 milionů dolarů (téměř 11 miliard korun). To vše navíc v době, kdy akcie firmy začaly setrvale klesat, protože se investoři vyhýbali rizikovějším aktivům, mezi něž vesmírné společnosti rozhodně patřily (a patří dodnes).
V návaznosti na výše popsané události se své financování rozhodl zastavit i hlavní akcionář firmy, sám její spoluzakladatel sir Richard Branson. To nakonec přivedlo kdysi perspektivní společnost do de facto bezvýchodné situace. Nepovedený lednový start rakety, jež měla do kosmu vynést několik komerčních družic, byl tak jen spíše pomyslným hřebíčkem do rakve.
Další investory se Virginu Orbit v mezidobí získat nepodařilo, a tak jeho vedení minulý čtvrtek zastavilo provoz a propustilo téměř všechny své zaměstnance. Akcie firmy se kvůli tomu obchodovaly za zhruba 20 centů, takže její tržní hodnota byla asi jen 74 milionů dolarů (1,6 miliardy korun). Celá situace pak vyvrcholila již zmíněným bankrotem.
Malý počet startů
Virgin Orbit vznikl v roce 2017, když byl vyčleněn z Bransonovy vesmírné turistické společnosti Virgin Galactic. Hlavním cílem nové firmy bylo zabývat se procesem vypouštění raket do vesmíru z letících letadel. Tento ambiciózní a technicky náročný postup využíval upravených Boeingů 747 ke startu nosiče uprostřed letu. Společnost už od samého počátku své existence chtěla překonat podobnou raketu s názvem Pegasus, kterou vyvíjeli konkurenční Orbital Sciences.
I přes mnohé nezdary a zpoždění Virgin Orbit úspěšně vypustil celkem čtyři raketové nosiče. Firma ale nebyla schopna dosáhnout tempa, které by jí zajistilo dostatečný počet startů schopných generovat potřebné příjmy. Podle odhadů vedení by totiž zisk přišel až ve chvíli, kdy by do vesmíru vyslala 12 misí ročně.
Vloni jich Branson a spol. měli naplánovaných celkem sedm. Postupem času nicméně své cíle snižovali, až z toho nakonec byly pouhé dva odpaly. Šéfové Virginu Orbit navíc nedokázali představit žádný plán, který by v následujícím roce měl aktuální stav věcí zlepšit. I kvůli tomu investoři přestali mít důvěru v to, že se firma v dohledné době dostane do zisku.
Nepoužité materiály za miliony
Špatné vedení se podle některých zaměstnanců, na něž se odkazuje server CNBC, projevovalo také v mnoha dalších odvětvích. Řada z nich si stěžovala třeba na nedostatek koordinace mezi různými odděleními – jednotlivé projekty se realizovaly do velké míry nezávisle, což údajně vedlo k výraznému nesouladu v harmonogramech.
Jiní pracovníci zmínili třeba rozsáhlé plýtvání při objednávání materiálů. Virgin Orbit podle nich koupil velké množství drahých položek s omezenou dobou použitelnosti, aby mohl vyrobit tucet nebo více raket. Následně ale došlo k tomu, že firma sestavila pouze dva stroje, kvůli čemuž musela vyhodit suroviny v hodnotě milionů dolarů. Dalším problémem je pak podle některých i mnoho rozpracovaných projektů, což dokládají tím, že v továrně firmy se nyní nachází asi šest raket v různých stádiích výroby.
Kromě toho mnozí zaměstnanci kritizovali vedení i za způsob, jakým se dozvěděli o špatné finanční situaci společnosti. Když 15. března generální ředitel Virginu Orbit Dan Hart oznamoval svým podřízeným nucené celofiremní volno, schůzka se uskutečnila pouze ve virtuální podobě, přičemž po daném sdělení měl management odmítnout odpovídat na jakékoliv dotazy.
Tato situace údajně pokračovala i v následujících týdnech, kdy zaměstnanci nedostávali téměř žádné podrobnosti o jednáních s investory, kteří měli firmu zachránit. Čtvrteční informace o zastavení provozu tedy nebyla pro většinu lidí de facto žádným překvapením.
Zájem ztratila také armáda
Podle jiných oslovených expertů mohla být za možnými příčinami krachu i neúspěšná spolupráce s armádou USA. Vedoucí akvizic amerického letectva Will Roper přitom ještě v roce 2019 prohlásil, že ozbrojené složky mají připravené „obrovské peníze na investice“ směřující do raketových startů. Branson navíc ve stejném roce uvedl, že Virgin Orbit je „asi jedinou společností na světě, která by mohla během vojenského konfliktu nahradit satelity do 24 hodin“.
Ani v tomto odvětví ale Virgin Orbit svá očekávání nenaplnil. Výraznou ránu firmě zasadila prohra v lukrativní armádní zakázce programu Tactically Responsive Space, kterou nakonec získala konkurenční společnost Firefly Aerospace.
Nic nového pod sluncem
Ani přes snahu managmentu zajistit nové investory se Virgin Orbit nakonec vzkřísit nepodařilo. Firma v současnosti eviduje dluh ve výši 153,5 milionu dolarů (přibližně 3,3 miliardy korun) a hledá někoho, kdo by byl ochoten odkoupit její majetek.
Televize CNBC k tomu současně podotýká, že jakkoliv je pro všechny zainteresované subjekty takováto situace nelichotivá, nejedná se v rámci vesmírného průmyslu o nijak ojedinělou událost. Ani inovativní technologie totiž podle ní neznamenají automaticky i skvěle fungující a prosperující organizaci.
