VIRTUÁLNÍ MILIARDY

Z e m ě d ě l s k é     r e s t i t u c e

Osud řady zemědělských družstev je ve hvězdách. Letos totiž vyprší sedmiletá „ochranná lhůta , v níž podle zákona č. 42 z roku 1992 (takzvaný transformační zákon) ještě družstva nutně nemusela vydávat majetkové podíly lidem, kteří v nich nehospodaří. S velkou pravděpodobností se však restituenti svých peněz nedočkají.

Družstva by měla vyplatit restituentům majetkové podíly, jejichž výše se odhaduje na desítky miliard korun. Podle tvrzení zástupců družstev je to ale tak velký podíl majetku, že by jeho vrácení mohlo způsobit kolaps těchto podniků. A protože objem produkce družstev a podniků z nich vzešlých je v tuzemském zemědělství rozhodující, mohlo by podle hlasů z družstevních řad dojít až ke krachu celého zemědělství.

Přitom je zde samozřejmě také druhá strana mince. Desítky tisíc lidí se zároveň kojí nadějí, že z družstev něco vyzískají, a mají na to podle zákona právo. Jedná se tedy o problém, který se dotýká jak budoucnosti zemědělství, tak snahy o dodržování pravidel obvyklých v právním státě.

Celou věc v současné době rozšířil návrh novely zmíněného transformačního zákona, jenž hodlá povinnost družstev velice „zjemnit a umožnit jim vydat cenné papíry, které by měly nahradit „konkrétní vrácení majetkových podílů. Říci, že zmíněný návrh novely vyvolal bouři nevole na straně věřitelů, je ještě velmi mírné.

Takzvaný transformační zákon předpokládal, že restituenti (oprávněné osoby), kteří chtějí podnikat v zemědělství tak jako kdysi, dostanou svůj majetek zpět a svá hospodářství obnoví či rozšíří. Ostatní měli podle ducha tohoto předpisu možnost podílet se na hospodaření družstva (povinné osoby) s rizikem rovnajícím se jejich věřitelskému podílu. Zbývajících sto tisíc lidí (!) se rozhodlo ponechat svůj majetek v podnicích a počkat až se kapitalizují. Zákon k tomu dal sedmiletý odklad, jenž vyprší právě v tomto roce. Jak bláhová představa restituentů to byla, je dnes velmi zřetelné. Zcela zřetelné je i to, jakou újmu tento politický spor způsobil spravedlnosti a ekonomické situaci celého resortu.

Spor se vede o to, jak uspokojit majetkové nároky oprávněných osob - dobrovolných věřitelů. Způsob tohoto vyrovnání byl nyní propuštěn v Parlamentu do druhého čtení. Novela transformačního zákona nese podle oponentů jasné kontury lobby, jež reprezentuje ta družstva, která se povinnosti vyrovnat se s restituenty od začátku jednoduše vzdala. Navíc se valná část z nich snažila zákon obejít takzvanou druhou fází transformace. „Únik od zodpovědnosti totiž řešila převedením zdravé části na jinou společnost a nabídkou vydat zbytkový majetek, který měl minimální hodnotu, říká například stínový ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý. Podobné případy se dostaly až před soud.

Konkrétně navrhuje novela další a ještě delší odklad vydáním cenných papírů (majetkových listů) v nominální hodnotě věřitelského podílu. Tyto listy nemají téměř žádnou hodnotu a zcela určitě žádnou záruku, že ji v budoucnu získají dob-rým řízením společnosti.

Nespravedlnost nepociťují jen oprávněné osoby, ale hlavně družstva, která majetek vydala či vydávají v předem navrženém splátkovém scénáři. S poctivostí však přece jen někam došla, protože nyní úspěšně (tedy ziskově) hospodaří, na rozdíl od těch zmíněných.

„Tím horší je, že teď lobbistické tlaky zase jednou slaví předzvěst úspěchu a očekávají, že transformační zákon budou podle svého novelizovat ty zemědělské podniky, které svým ekonomickým a etickým působením na trhu dokázaly svou neschopnost obstát, tvrdí stínový ministr zemědělství za ODS Miloslav Kučera.

Ve zcela jiném světle vidí celou záležitost úřadující ministr zemědělství Jan Fencl. Podle jeho názoru je vydání cenných papírů tou nejschůdnější cestou, jak splnit oprávněné požadavky věřitelů a přitom „nepoložit družstva. Fenclovi kritici přitom upozorňují na to, že dnešní ministr byl před nástupem do vládní funkce šéfem družstevního svazu, a tudíž prý hovoří za „své lidi . Ministr tyto souvislosti odmítá a mimo jiné argumentuje tím, že ekonomická situace mnoha družstev je bez jejich zavinění tak zoufalá, že na vrácení majetku podle původního záměru zákona prostě nemají.

S Fenclovým stanoviskem souhlasí dnešní předseda Svazu zemědělských družstev a společností Miroslav Jirovský. Argumentuje přitom obdobně a upozorňuje, že v podmínkách uplynulých let prostě spousta podniků neměla žádnou šanci ekonomicky fungovat tak, aby teď mohla plošně vracet majetek.

Pozoruhodností celé kauzy je navíc úplný „tanec miliard - zastánci různých stanovisek totiž uvádějí velice rozdílné cifry, jichž se má hodnota transformačních podílů týkat. Před třemi čtyřmi lety hovořili družstevníci o zhruba patnácti miliardách korun, což měla být asi polovina veškerého majetku družstev (odtud i onen poukaz na to, že by po vydání podílů mnohé podniky zkolabovaly).

Nyní Jirovský uvádí cifru 30 až 32 miliard korun s vysvětlením, že jde o podíly členů i nečlenů družstev (rozumějme: podíl má přiznán každý, kdo do družstva vnesl nějaký majetek a nějakou dobu v něm pracoval bez ohledu na to, zda nyní v družstvu je, či nikoliv).

Naopak šéf zemědělské komise Miroslav Tyl hovoří o hodnotě, kterou je třeba vydat, v sumě zhruba 9 miliard korun.

Odborníci tedy předpokládají, že kolem transformačních podílů bude ještě pořádně horko, neboť jak je zřejmé, oba znepřátelené tábory se nemohou shodnout nejen na způsobu jejich vydání, ale vlastně ani tom, jak velkou zátěž by to pro zemědělská družstva představovalo.