Virtuální naděje

Vedení Unipetrolu opět žádá hlavu ředitele Ottise

Česká rafinérská zřejmě nevklouzne do režimu přepracovací rafinerie tak hladce, jak se původně zdálo. Unipetrol začíná couvat a za změnu režimu požaduje od zahraničních akcionářů rafinerií další ústupky. Na začátku ledna, kdy má být nový režim spuštěn, se tak může opakovat patová situace z letošního léta: Unipetrol nebude mít s ostatními akcionáři uzavřené smlouvy o dodávkách surovin pro Chemopetrol a Česká rafinérská (ČeR) zastaví kohoutky.
Akcionáři ČeR se letos v září zavázali, že se do prosince dohodnou na podmínkách převodu firmy z dosavadní akciové společnosti zaměřené na společnou tvorbu zisku na nákladové centrum, v němž si bude každý z vlastníků rafinerie hospodařit na vlastní triko. Na mimořádné valné hromadě ČeR - plánované na 13. prosinec - mají příslušné smlouvy podepsat. Ještě minulý týden však stále neměli jasno, jak budou tyto smlouvy vypadat.

Určitě podepíšeme.

Obě strany nicméně stále tvrdí, že příprava přepracovací rafinerie je na dobré cestě. „Zásadní jednání se dokončují,“ řekl týdeníku EURO šéf Unipetrolu Pavel Švarc. Rovněž zahraniční akcionáři ze sdružení IOC - zastupující firmy Agip, Conoco a Shell - věří, že se do konce roku dohody podepíšou. „ConocoPhillips usiluje o to, aby se režim rafinerie změnil co nejdříve. Příslušné dokumenty však mohou být podepsány nejdříve 13. prosince,“ upozorňuje šéf české pobočky Barry Kumins. Přechod na přepracovací rafinerii vyžaduje řadu dohod. Jestliže bude nákladovým centrem, bude si každý z akcionářů nakupovat vlastní ropu a prodávat její produkty. Na úhradě fixních nákladů se bude podílet na základě svého vlastnického podílu, variabilní náklady zaplatí podle dodané ropy a objednávky na způsob jejího zpracování. Rafinérie bude fungovat jako operátor s minimálním ziskem. Na jeho výši se dosud akcionáři nedohodli. Domluvit musí rovněž to, jak společně zajistí minimální vytížení rafinerie pro případ, že by jejich objednávky nedokázaly naplnit její kapacitu.

Časová nejistota.

Technické detaily by meměly být rozhodující překážkou. Jen v Evropě funguje v přepracovacím režimu dvanáct rafinerií a v sedmi z nich působí zahraniční akcionáři ČeR. Bez zkušenosti je však zatím Unipetrol, který bude mít na základě svého podílu 51 procent k dispozici nadpoloviční většinu tuzemské rafinerské kapacity.
Unipetrol nepopírá, že změna režimu pro něj nebude jednoduchá. Švarc připouští, že neví, kdy bude možné přepracovací režim spustit. Mluví o „určité časové nejistotě“, ale říká, že termín podpisu dodrží. „Jestliže se nevyskytnou další okolnosti, základní dokumenty bychom měli do konce roku podepsat,“ řekl bez dalšího upřesnění pro týdeník EURO.
„Dalších okolností“ může být poměrně mnoho. Unipetrol se již dal slyšet, že mu nestačí jen dořešení technických a právních detailů převodu a chce i dohody o předávacích cenách. Týdeník EURO dále zjistil, že znovu otevře i otázku své pozice v České rafinérské a podpis základních smluv přímo podmiňuje sesazením generálního ředitele ČeR Ivana Ottise. „V případě podpisu smluv budeme chtít potvrzení závazku IOC ze 31. července 2002 o odvolání generálního ředitele“, uvádí se ve zprávě o průběhu přípravy přepracovací rafinerie určené pro dozorčí radu Unipetrolu.

Blokující závěry.

V závěrečných bodech materiálu, který má týdeník EURO k dispozici, se uvádí, že Unipetrol musí IOC „přimět k intenzivní práci“ na jednáních přípravných týmů, neboť ty se dosud scházely jen jeden či dva dny v měsíci. Výraznější problém však přináší další bod, který vznáší hned dva požadavky: Unipetrol se má zajistit v novém režimu kontrolní roli a dohodnout podmínky dodávek pro Chemopetrol. „Prosadit zlepšení kontrolní pozice a možnost prosazení vůle Unipetrolu jako jednapadesátiprocentního akcionáře ČeR, stejně jako zajistit dodávky surovin do Chemopetrolu za definovaných podmínek v případě privatizace Unipetrolu,“ píše se poněkud kostrbatě ve zprávě pro dozorčí radu.
Všem, kteří sledovali peripetie dřívější války mezi IOC a Unipetrolem, musí být jasné, že oba požadavky mohou přerod na přepracovací rafinerii zablokovat. Na předávacích cenách se akcionáři dosud neshodli, přestože poslední tříletá smlouva, která je upravovala, vypršela už v loňském roce. Když v květnu Unipetrol odmítl prodloužit provizorní smlouvy, zastavila Česká rafinérská Chemopetrolu dodávky (EURO 24/2002). Do sporu se sice postupně vložili i ministři Grégr a Rusnok, kouzelná formule na výpočet spravedlivých cen se však nenašla.
Zahraniční akcionáři i nadále odmítají jednání o větší rozhodovací pravomoci Unipetrolu. Unipetrol chce mít v představenstvu ČeR dva ze tří nominovaných členů nebo rozhodování prostou většinou. „Pro IOC je tento požadavek nepřijatelný, ale s jiným návrhem zatím nepřišli“, uvádí se ve zprávě Unipetrolu.
Poněkud virtuální jsou zatím také snahy o dohodu postupu po privatizaci Unipetrolu. Vláda sice minulý týden rozhodla o zahájení nové privatizace a přiklonila se k prodeji Unipetrolu v jednom celku, ale napevno schválila jen to, jak vybere privatizačního poradce. „Unipetrol požaduje zahrnout do procedury prodeje podílu 51 procent v ČeR i řešení dlouhodobých dodávek surovin do Chemopetrolu a stanovení metodiky předávacích cen,“ vysvětluje vedení holdingu. I kdyby Unipetrol nakonec ustoupil a odložil jednání týkající se privatizace holdingu a rozdělení pravomocí, předávací ceny se vracejí jako bumerang. Generální ředitel ČeR Ivan Ottis již dříve upozornil, že rafinerie nepřeskočí do přepracovacího režimu ze dne na den. Od ledna může vstoupit do přechodného období, v němž bude fungovat jako doposud a přitom postupně převádět nákup ropy a prodej produktů na akcionáře. Ottis odhaduje, že na přechod do plného přepracovatelského režimu bude potřebovat další rok.

Oddalovací taktika.

Nynější smlouva o předávacích cenách pro Chemopetrol, kterou obě strany považují za nevýhodnou, končí 31. prosince. „Unipetrol není připraven prodloužit smlouvy o dodávce surovin za současných podmínek“, uvádí vedení Unipetrolu ve zprávě ze 14. listopadu. Ředitel Švarc nicméně minulý týden řekl, že v dohodě o cenách nevidí problém: „Na předávacích cenách jsme se již dohodli“.
Zdroje týdeníku EURO uvádějí, že Unipetrol bude převod ČeR do přepracovatelského režimu oddalovat, protože může mít problémy s jeho financováním. Akcionáři by si totiž měli rozdělit současné zásoby České rafinérské na základě vlastnických podílů. Pro Unipetrol to znamená, že by měl zaplatit nejméně polovinu zásob v řádu několika miliard korun.
Ředitel Švarc potvrdil, že Unipetrol chce, aby přeměnu České rafinérské schválil antimonopolní úřad. V rozhovoru pro týdeník EURO řekl, že sice neví, zda to bude úřad chtít zkoumat, ale je nutné se ho v každém případě zeptat. „I když 13. prosince smlouvy podepíšeme, nemáme jistotu, kdy můžeme nový režim spustit,“ řekl.
Minulou a nakonec neúspěšnou privatizaci Unipetrolu se dařilo přes úřad, který stále dokola žádal o dodání chybějících dokumentů, oddalovat poměrně dlouho – od loňského prosince do srpna letošního roku.

Přepracovací rafinerie Akcionáři obchodují na vlastní triko, rafinerii využívají na základě vlastnického podílu a pokud část „své“ kapacity nepotřebují, mohou ji „prodat“ dalšímu z akcionářů.
Rozdělení akcií i kapacity: Unipetrol 51 procent, Agip, Conoco a Shell po 16,3 procenta.
Termín zahájení: Plánován na 1. 1. 2003
Plný provoz: ???
Nedořešené spory: - obsazení představenstva
- postup při privatizaci Unipetrolu
- předávací ceny pro přechodné období
- postup předání současných zásob