Je možné, aby se společník společnosti s ručením omezeným, dlouhodobě pobývající v USA, zúčastnil valné hromady v České republice formou videokonference?
Máme kvalitní IT spojení a vše tedy lze technicky uskutečnit. Stačí takovou možnost zmínit ve společenské smlouvě? Lze pak takovou „virtuální“ (ale všemi ostatními společníky předem odsouhlasenou) účast považovat za podmínku usnášeníschopnosti valné hromady podle obchodního zákoníku (přítomnost společníků s alespoň polovinou hlasových práv)?
čtenář z Jablonce nad Nisou
Společník se může zúčastnit jednání valné hromady osobně nebo se může na základě písemné plné moci nechat zastoupit zmocněncem. Zmocněncem však přitom nesmí být jednatel nebo člen dozorčí rady společnosti. „Virtuální“ účast společníka (například prostřednictvím videotelefonu), který není v době a místě konání valné hromady fyzicky přítomen, obchodní zákoník nepřipouští. Takový společník je považován při jednání valné hromady za nepřítomného, jeho hlas se nepočítá do kvora (usnášeníschopnosti valné hromady) a osobně nemůže na valné hromadě vykonávat práva společníka. A to ani, kdyby tento způsob účasti na valné hromadě byl teoreticky definován ve společenské smlouvě a schválen přítomnými společníky.
Jinak je tomu ovšem u dozorčí rady nebo jednatelů jako statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným (tvoří-li jej alespoň dva jednatelé). Pokud je ve společenské smlouvě či ve stanovách společnosti připuštěna možnost, aby členové těchto orgánů při zasedání orgánů hlasovali o návrzích rozhodnutí pomocí prostředků sdělovací techniky (například i videotelefonu, telefonu, elektronické pošty a podobně) mimo zasedání těchto orgánů, a všichni členové orgánu s tím souhlasí, považují se pak všichni hlasující za přítomné – tedy i ti, co se v době zasedání orgánu fyzicky nacházejí v zahraničí (mimo místo zasedání).
Společníci, kteří nebyli přítomni na valné hromadě, však mohou projevit svůj souhlas s navrhovaným rozhodnutím valné hromady i mimo valnou hromadu. Souhlas společníka musí být společnosti doručen ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, v němž se konala nebo měla konat valná hromada.
Jelikož jsou svolávání valné hromady a účast na ní zejména pro zahraniční společníky finančně i časově náročné, umožňuje obchodní zákoník, aby společníci za zákonem stanovených podmínek přijímali rozhodnutí i mimo zasedání valné hromady (tj. aniž by byla svolávána valná hromada), a to o všech záležitostech, které patří do působnosti valné hromady. Tento postup umožňuje též operativní rozhodování společníků o naléhavých problémech. V takovém případě osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh usnesení společnosti společníkům k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se společník ve lhůtě, platí, že nesouhlasí. Osoba, která předložila návrh usnesení, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým společníkům. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem společníkům.
Pro úplnost ještě doplňuji, že možnost účasti na valné hromadě elektronickými prostředky a zajištění možnosti vykovávat hlasovací práva přes hranice upravuje směrnice Evropského parlamentu a rady 2007/36/ES, avšak pouze pro výkon práv
akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi.
Mgr. Jiří Lehečka advokát bnt – pravda & partner, v. o. s.
