ČESKÁ POPULACE: Česká populace se ptačí chřipky příliš neobává. Obyvatelé jsou totiž o celé problematice poměrně dobře informováni. Pozitivní roli v tomto ohledu sehrála média. Následků viru ptačí chřipky se neobávají tři čtvrtiny obyvatel České republiky.
ČESKÁ POPULACE: Česká populace se ptačí chřipky příliš neobává. Obyvatelé jsou totiž o celé problematice poměrně dobře informováni. Pozitivní roli v tomto ohledu sehrála média.
Následků viru ptačí chřipky se neobávají tři čtvrtiny obyvatel České republiky. Vyplývá to z výsledků výzkumu, který telefonicky provedla agentura Stem/Mark bezprostředně po prvním nálezu virem infikované labutě na území Česka.
Jak informoval Tomáš Kolomazník, agentura se lidí v průzkumu mimo jiné tázala, zda pro ně ptačí chřipka představuje vážnou hrozbu a zda v souvislosti s ní změnili své stravovací návyky. „Velká část respondentů je přesvědčena, že virus H5N1 pro ně osobně vážnou hrozbou není, 85 procent dotázaných si myslí, že je tento virus neohrožuje. Větší obavy jsme zaznamenali pouze u žen, kde se obává pětina dotázaných, a u lidí ve věku od 30 do 44 let, což je 24 procent respondentů,“ konstatoval Kolomazník.
KUŘATA Z TALÍŘE NEZMIZELA
Z těch, kteří odpověděli, že mají z viru obavy, dvě třetiny uvedlo, že zatím na základě informací o ptačí chřipce své stravovací návyky nemění. Pouze v ojedinělých případech dotázaní přestali kupovat drůbeží maso nebo omezili jeho spotřebu, popřípadě se zajímají o zemi jeho původu.
Občané se neobávají ani následků viru - 75 procent dotázaných je přesvědčeno, že ptačí chřipka nepředstavuje vážnou hrozbu. Obavy z rizika nákazy mají především ženy, více než třetina jich uvedla, že ptačí chřipka představuje pro české obyvatele vážnou hrozbu.
MEDIÁLNÍ CHŘIPKOVÁ MASÁŽ
Zásluhu na tomto stavu mají zejména média. Z výsledků výzkumu totiž vyplývá, že česká populace je poměrně dobře informována o ochraně před ptačí chřipkou. Většina dotázaných (80 procent) uvedla, že informace o způsobech ochrany před nákazou virem H5N1 zaznamenali.
Nejvíce informovanými jsou v tomto směru vysokoškoláci, kterých „ví“ téměř 100 procent. Mezi nejvíce informované dále patří lidé ve věku od 45 do 59 let (90 procent) a ženy (87 procent). Na druhé straně menší míru informovanosti projevili respondenti se základním vzděláním a věku od 15 do 29 let (pouze 67 procent).
