Objem šedé ekonomiky v poměru k hrubému domácímu produktu činí v tuzemsku 17 %, tedy přes 500 miliard korun. Česká republika má v tomto ohledu nejlepší výsledky ze členských států Evropské unie z východní Evropy, ale stále zaostává za zeměmi západní Evropy.
Foto: Profimedia.cz
Celkový objem šedé ekonomiky v Evropě se odhaduje na 2 biliony euro. Ve snižování jejích projevů výrazně pomáhá rozvinutý trh elektronických plateb. Vyplývá to ze studie „The Shadow Economy in Europe, 2010“, kterou uskutečnila asociace Visa Europe ve spolupráci se společností A.T. Kearney a profesorem Friedrichem Schneiderem, Ph.D., vedoucím katedry ekonomie na Univerzitě Johannese Keplera v rakouském Linzi.
Dle studie se objem šedé ekonomiky k hrubému domácímu produktu v jednotlivých státech Evropy pohybuje od 8 % ve Švýcarsku a Rakousku až po 33 % v Bulharsku. To činí průměr ve výši 20 % v rámci celé Evropské unie. Situace v České republice je o něco příznivější, jelikož je tento poměr na úrovni 17 %. Stále se však jedná o bezmála 23 milionů euro.
„Pokud srovnáme situaci v různých zemích, opatření snižující šedou ekonomiku jsou většinou namířeny hlavně proti „práci na černo“. Podstatně vyššího účinku však lze dosáhnout tím, že se budeme soustředit na řádnou registraci plateb u obchodníků,“ říká Jiří Steif, viceprezident společnosti A.T. Kearney a dodává: „Ke změně chování Čechů může přispět na jedné straně pohodlnost elektronických plateb a na straně druhé zvýšené povědomí o tomto problému mezi veřejností. Jedná se přitom hlavně o „nevědomé účastníky“ šedé ekonomiky, kteří z toho, že firmy nedostatečně registrují platby, nemají žádný prospěch.“
Samotná studie odhaluje odvětví, ve kterých nejvíce bují typické projevy šedé ekonomiky. Mezi ně nejčastěji patří existence několika pracovních poměrů zároveň, práce bez platné pracovní smlouvy nebo vyplácení v hotovosti bez vystaveného dokladu. Nejvíce problematické sektory jsou doprava, pohostinství, ubytovací služby, stavebnictví a služby. Z konkrétních pracovních činností to jsou malířství pokojů, hlídání dětí, soukromé vyučování a zdravotnické služby a dokonce i příprava webových stránek.
Jedním z hlavních důvodů je, že se v těchto odvětvích více platí prostřednictvím hotovosti. Ta tak výrazně přispívá k projevům šedé ekonomiky, jelikož o uskutečněných anonymních platbách nejsou následně žádné doklady. Lékem může být podpora elektronických plateb v nejproblematičtějších oblastech. Ze studie vyplývá, že právě moderní způsoby placení může institucím a vládám výrazně pomoci problém šedé ekonomiky řešit. „Podporou elektronických plateb a každoročním zvyšováním jejich počtu o 10 % lze velmi jednoduše a účinně v horizontu 4 let snížit objem šedé ekonomiky o 4 – 6 %,“ říká Miloslav Kozler, regionální manažer asociace Visa Europe pro Českou republiku.
Detailní analýza v rámci studie „The Shadow Economy in Europe, 2010“ navíc odhalila, že země s vyšším počtem elektronických transakcí mají nižší objemy šedé ekonomiky. To se ukazuje i v České republice, která má nižší objem šedé ekonomiky, než je průměr Evropské unie. Průměrným počet elektronických transakcí na Čecha za rok je 105. „Dobrým výsledkům České republiky přispívá i rozvinutý trh platebních karet. Používání platebních karet již dávno není výhradně doménou mladých lidí, ale elektronické platby a platební karty zcela běžně používají lidé ze starších generací,“ vysvětluje Kozler.
Státy s nejbujnější šedou ekonomikou jako Bulharsko a Rumunsko mají průměrný počet transakcí ve výši pouhých 9, respektive 13 na obyvatele za rok. Na opačném pólu žebříčku boje s šedou ekonomikou je Rakousko, kde každý občan za rok průměrně uskuteční 265 elektronických plateb. Největším počtem průměrného počtu transakcí na občana za rok je Finsko s 333 transakcemi, Švédsko s 308 a Nizozemí, kde každý občan zaplatí celkem 304 krát.
