Je lepší zaplatit 300 milionů pokuty, než aby peníze dostali uprchlíci. Jde o princip, říká náš duchovní guru Viky Cabadaj.
Češi mají jednu pozoruhodnou vlastnost. Když se jim nelíbí zasedací pořádek v autobuse, raději zruší zájezd, než aby odjeli rozsazeni podle systému, který shledají nespravedlivým. Tenhle model chování se replikuje stále dokola bez ohledu na prostředí a společenskou úroveň. Když vznikala česká wikipedie, prvních několik let padla asi polovina energie vniveč kvůli arbitrážním procesům, které vedli wikipedisté mezi sebou navzájem. Když jsme poprvé předsedali EU, věnovali jsme polovinu energie vnitropolitickému kanibalismu. To však bylo pořád relativně neškodné úsilí - dnes jsme se rozhodli EU aktivně rozkládat, neboť nefunguje podle našich představ o spravedlnosti.
Je zaznamenáníhodné, jak často v politickém diskursu zaznívá slovo “kvóty”. V zemích, na které připadá mnohem více než 2600 migrantů, pro než letos “z principu” odmítáme nelézt místo, mechanismus přerozdělení veřejnost nechává v naprostém klidu. Zatímco česká wikipedie věnuje “uprchlickým kvótám” samostatné a rozsáhlé slovníkové heslo, anglická a německá registrují maximálně “uprchlickou krizi” a systém kvót zmiňují téměř jako poznámku pod čarou.
Čtěte:
Potvrzeno. EK kvůli kvótám zahájí s Českem řízení pro porušení unijní legislativy
Sobotka: Pokuty kvůli kvótám Česku nehrozí. Máme připravené argumenty
V německém zpravodajství se lze sporadicky doslechnout o “systému přerozdělení” - pakliže do Google news zadáte “flüchtligsquote” či “refugee + quota”, vyhledané zprávy se budou týkat převážně zemí Visegrádu. Zeptejte se Nizozemce nebo Francouze na “kvóty” a budou si myslet, že se dožadujete jakéhosi citátu.
Zástupci všech (!) českých politických stran unisono opakují, že “systém kvót nefunguje”, aniž je napadne zmínit, že jedním z důvodů, proč se nerozběhl, je tvrdý odpor Visegrádu od počátku uprchlické krize. Vedlejším produktem nefunkčnosti systému je, že Česko by dost možná nemuselo v příštích letech přijmout ani oněch nešťastných 2 600 migrantů.
O migrantech v Česku čtěte:
Vietnamce tu nechceme aneb Imigrační systém počesku
Kvóty nestačí. Ukrajinců přijde do Česka více
To není důležité, jde o princip, zdůrazňuje generace politiků odchovaná Vikym Cabadajem. Než nechat systém chvíli běžet a poté zadrhnout pod tíhou vlastních chyb, raději se necháme Evropskou komisí exemplárně potrestat a zaplatíme 300 milionů pokuty. Alespoň ty peníze nedáme Syřanům a Iráčanům (které jsme za socialismu tak dobře cvičili ve střelbě a kladení bomb).
Připomínáme pasažéra auta, který s uličnickým výrazem přisypal do nádrže pár zrnek písku a poté odmítl s ostatními roztlačovat vozidlo s odůvodněním, že motor stejně nechytne. Vede nás k tomu vlastní hypertrofovaný smysl pro spravedlnost (my jsme to říkali od začátku a oni nás neposlouchali) a také jakýsi slovanský gen, který u našich kmenů odpradávna spolehlivě zablokuje každou snahu o konstruktivní organizaci zdola. Nerozvíjeli jsme jej tak důsledně jako naši bratranci na Balkánském poloostrově, ale zato jej umíme aplikovat v těch nejméně vhodných chvílích.
Naše principy jsou důležitější než budoucnost nebo image, na které si tolik zakládají ti povrchní Západoevropané. Jestli dosud nepochopili, že se od nás mohou učit, jsou patrně ztraceni a nemá cenu s nimi setrvávat v jednom svazku. Neříkali jsme to?
Přečtěte si další komentáře Luboše Hegera:
