Menu Zavřít

Visegrádská čtyřka prý navrhne do čela Evropské komise Maroše Šefčoviče. Babiš to popírá

28. 5. 2019
Autor: čtk

Středoevropské země seskupené v takzvané visegrádské čtyřce (V4) budou navrhovat na post předsedy Evropské komise (EK) jejího současného místopředsedu a nedávného kandidáta na slovenského prezidenta Maroše Šefčoviče. Napsaly to dnes Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na několik zdrojů z okolí premiéra Andreje Babiše a z Evropské komise. Český premiér před odletem do Bruselu označil informaci HN za spekulaci a uvedl, že země V4 Šefčoviče do čela EK nenavrhnou.

Na neformálním summitu 27 zemí EU, který se uskutečnil v rumunském Sibiu začátkem května, se podle něj diskutovalo o různých jménech. „Žádný takový návrh neexistuje, je to spekulace,“ řekl Babiš. Nechtěl se ale ani vyjádřit, kterou z nejvyšších funkcí v EU by V4 chtěla obsadit.

Šefčovič dnes po poledni vydal prohlášení, že úvahy o jeho nominaci považuje za poctu a ocenění dosavadních výsledků své práce v EK. „Pan Šefčovič je místopředseda Komise, je z regionu, odtud je i Donald Tusk jako předseda Evropské rady. My jako V4 si myslíme, že teritoriální princip by měl být dodržen. Ale V4 se určitě na kandidatuře nedomluvila, takže to není pravdivá informace,“ odpověděl na dotaz HN.

Byl by podle vás Maroš Šefčovič dobrým předsedou Evropské komise?

Eurovolby, které skončily v neděli, přes ztrátu desítek mandátů vyhrála Evropská lidová strana (EPP). Už dala najevo, že se i letos hodlá držet systému takzvaných „vedoucích kandidátů“ a jako nástupce Jeana-Claudea Junckera bude prosazovat svého nynějšího „spitzenkandidáta“, Němce Manfreda Webera. Babiš k tomu dnes řekl, že se teprve uvidí podle toho, jak vzniknou nové frakce. Myslí si, že se personálie napoprvé nedomluví.

Premiér zopakoval, že je potřeba, aby se zásadně změnilo fungování evropských institucí. „Aby Evropská rada uplatňovala podstatně větší vliv na Evropskou komisi než doposud,“ dodal. Právě tam má Česká republika podle premiéra důležitý hlas a bude hledat spojence za své zájmy mimo jiné v otázkách evropského rozpočtu, migrace nebo vnitřního trhu.


Analýza eurovoleb: Překvapení pro Babiše, knockout ČSSD a zdvižený prst na Pospíšila


Před samotným jednáním s představiteli členských států se Babiš sejde se zástupci liberální frakce ALDE, jejíž je součástí, předsedy zemí V4, Donaldem Tuskem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Bude to první neformální setkání po volbách do EP. Státníci spolu budou diskutovat o obsazení pěti nejdůležitějších postů - EP, Evropské rady, Evropské centrální banky a vysokých představitelů EU pro zahraničí.

bitcoin_skoleni

Šéfové států a vlád 28 zemí EU by v Bruselu dnes měli dát Tuskovi mandát k vyjednávání o obsazení vrcholných unijních funkcí. Summit EU se koná 20. a 21. června. Tusk chce mít do tohoto termínu otázku předsedy EK vyřešenou. Na plenárním zasedání europarlamentu ve Štrasburku v polovině července by pak mohl být nový předseda Evropské komise zvolen.

Maroš Šefčovič (52)
• Narodil se 24. července 1966 v Bratislavě. Studoval Vysokou školu ekonomickou, mezi roky 1985 a 1990 pak byl studentem na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), který produkoval za minulého režimu elitní komunistické diplomaty, později absolvoval také Právnickou fakultu Univerzity Komenského.
• Začínal ještě v československé diplomacii, poprvé vyjel na ambasádu do Zimbabwe (1991 až 1992). V éře samostatného Slovenska působil na ambasádě v Kanadě a byl také slovenským velvyslancem v Izraeli.
• Zastával řadu vedoucích funkcí na slovenském ministerstvu zahraničních věcí, mimo jiné byl zástupcem ředitele odboru zemí EU a NATO, koncem 90. let působil jako zástupce vedoucího slovenské mise SR u Evropských společenství, na MZV v Bratislavě později vedl sekci evropských záležitostí. Předtím, než se stal slovenským eurokomisařem, působil Šefčovič pět let jako velvyslanec a stálý představitel Slovenské republiky u Evropské unie v Bruselu.
• Šefčovič je členem EK od roku 2009, v současnosti je místopředsedou EK pro energetickou unii. Kandidoval v letošních březnových prezidentských volbách na Slovensku s podporou vládní strany Směr-Sociální demokracie. Ve druhém kole ho porazila liberální právnička a občanská aktivistka Zuzana Čaputová.

Čtěte vše o eurovolbách 2019:

V eurovolbách hlasovalo přes 50 procent voličů. Obě největší frakce si pohorší

Le Penová v eurovolbách porazila Macrona, v Německu vyhrála CDU/CSU

Kiska: Eurovolby potvrdily, že Slováci chtějí změnu

Volby do europarlamentu napříč EU vrcholí, výsledky budou v noci

Volby do Evropského parlamentu: největší zájem byl v Praze

V Británii jasně vyhraje brexitář Farage, tradiční strany u voličů propadly

Salviniho triumf. Eurovolby v Itálii opanovala protiimigrační Liga

  • Našli jste v článku chybu?