Tři ze států Visegrádské skupiny, které ještě nevstoupily do eurozóny, se na pátečním neformálním summitu shodly, že nebudou stanovovat konkrétní termín vstupu do eurozóny. Premiéři Česka, Polska i Maďarska to uvedli na tiskové konferenci po společném jednání v Senátu.
Foto: Miloslav Hamřík
“Česká vláda pod mým vedením nestanoví datum přijetí eura,“ řekl český premiér Nečas. Česko má k tomu podle něj hned dva důvody. Jedním z nich je to, že Česko nesplňuje konvergenční kritéria a druhým závažnějším důvodem je, že projekt eura se výrazně mění z monetární unie na transferovou a dluhovou unii, dodal. “Počkáme si, jak se to vyvine,“ dodal český ministerský předseda. Nečas rovněž vyjádřil přesvědčení, že stále hlubší a hlubší integrace není řešením současné krize.
Jeho slova potvrdil i maďarský předseda vlády Viktor Orbán. “Maďarská ekonomika není natolik silná, aby mohla do eurozóny vstoupit,“ uvedl. Vzápětí však připustil, že pro Maďarsko a i další státy V4 je důležité, aby se krize eurozóny vyřešila co nejdříve. Třetí člen Visegrádu, který dosud nepoužívá společnou měnu euro, Polsko, Maastrichtská kritéria rovněž nesplňuje. “I státy eurozóny musí splňovat svá kritéria, ke kterým se zavázala. Ale za situace, kdy do ní vstupovaly státy, které je nesplňovaly, má za následek, že vznikla současná krize,“ uvedl polský předseda vlády Donald Tusk. A tím tak nepřímo obvinil Řecko, že zavinilo současnou krizi eurozóny. Řecko v době, kdy vstupovalo do měnové unie, totiž zfalšovalo data a údaje nezbytné pro posuzování konvergenčních kritérií.
“Splňování kritérií se musí týkat všech, aby eurozóna byla tak atraktivní, jako byla v době svého vzniku,“ doplnil dále polský premiér Tusk. Podle něj budou pro řešení stávající krize klíčové následující týdny.
Poslední člen V4, Slovensko, se kvůli úternímu pádu vlády pátečního summitu v Praze nezúčastnilo. Premiérka Iveta Radičová totiž v pátek předávala prezidentovi demisi vlády. “Doufáme, že příští společný summit se uskuteční už v plném počtu,“ řekl Tusk. Nebývalou shodu našli premiéři nad problematikou jaderných elektráren. “Shodli jsme se, že by nebylo dobré ustupovat od jaderných elektráren,“ prohlásil za všechny přítomné premiéry Nečas. “Ačkoliv jsme v souvislosti s jadernou energetikou svědky střetu zájmů, náš jeden hlas je potřebný,“ potvrdil Tusk.
Nečas společně s Tuskem a Orbánem vyjádřili společnou podporu pro rozšíření unijních struktur o Chorvatsko. Podle slov premiéra Nečase totiž vstup Chorvatska do Evropské unie přispěje k ekonomické i sociální stabilitě. Premiéři Česka, Polska a Maďarska hovořili i o unijním víceletém finančním rámci 2014 až 2020, kdy společnou prioritou V4 bude zachování prostředků na kohezní politiku.
Tématem dnešních rozhovorů byl rovněž západní Balkán a projekt východního partnerství. Ministerští předsedové společně odsoudili i současnou situaci na Ukrajině a vyjádřili znepokojení nad uvězněním expremiérky Tymošenkové. “Hospodářská i politická stabilita našeho regionu vede k tomu, že náš společný hlas a jeho význam v Evropské unii roste,“ vyzdvihl v závěru tiskové konference výjimečnost Visegradské skupiny Donald Tusk.
