Visou chuť nakupovat nekončí

Číňané zaplatili za akcie vydavatele platebních karet 100 milionů dolarů

Čínská státní společnost China Investment Corporation (CIC), která patří mezi takzvané suverénní fondy, investovala asi 100 milionů dolarů, tedy zhruba 1,6 miliardy korun, do akcií největšího vydavatele platebních karet na světě, americké společnosti Visa. Investice prý byla pro Peking nutností, protože země má značné devizové rezervy a málo možností, jak je co nejúčelněji investovat. Nákup akcií Visa nebyl pro CIC první a ani zdaleka největší investicí. V nedávné době fond zaplatil pět miliard dolarů, za něž získá do roku 2010 bezmála desetiprocentní podíl v investiční bance Morgan Stanley. Loni za tři miliardy dolarů koupil desetiprocentní podíl v americké private equity společnosti Blackstone Group. Papírově šlo ale o ztrátové investice. Někteří politici otevřeně přiznávají, že Čína je zatím příliš nezkušená, a měla by tedy být při strategických investicích opatrnější. Podle jiných názorů ale ceny řady akcií kvůli úvěrové krizi klesly natolik, že je vhodné nyní nakupovat. „Kvůli finanční krizi spadla hodnota finančních aktiv v USA do přijatelnějšího pásma, což vytváří vhodnou příležitost k tomu, aby Čína investovala,“ prohlásil prezident Export-Import Bank of China Li Žuo-ku. Je zřejmé, že ziskem podílu ve Vise čínská chuť kupovat nekončí. Dle informací německého listu Süddeutsche Zeitung mají Číňané zájem také o převzetí německého finančního ústavu Dresdner Bank. Další čtyři miliardy dolarů by měl CIC vložit do private equity fondu, který spravují bývalí manažeři ze společnosti Goldman Sachs.
Čínská vláda založila CIC v září minulého roku a dala fondu do správy 200 miliard dolarů. Důvodem tohoto kroku byla snaha zvýšit zisky z devizových rezerv, které dosahují sumy 1,53 bilionů dolarů a doposud byly z větší části investovány do bezpečných, ale málo ziskových amerických bondů. Dle regulí fondu bude CIC investovat v zahraničí pouze jednu třetinu z kapitálu, který má k dispozici. Zbytek vloží prostřednictvím dceřiných společností do čínských bank. Vliv suverénních fondů v posledních letech prudce narůstá a většina těch největších je v arabských zemích. Některé západní vlády mají obavy, aby tyto země nezačaly své finanční síly zneužívat politicky. Mezinárodní měnový fond (MMF) chce proto prosadit vytvoření jednotných pravidel chování, kterými by se suverénní fondy měly řídit. Se zástupci fondů by se MMF měl setkat již v dubnu, první koncept kodexu by měl být znám do konce října. Soubor pravidel nemá být normativní a nebude fondům nic přikazovat. Měl by ale zmírnit obavy, které vlády z těchto fondů mají.