Vedle tradičních oborů by mohly být v Německu stále větší obchodní šancí dodávky pro solární či větrné elektrárny a další technologie pro obnovitelné zdroje energie. Německo má totiž ambiciózní plán. Do poloviny století chce touto energií pokrýt postupně až plných 80 procent své spotřeby, připomíná šéf kanceláře agentury CzechTrade v Düsseldorfu Vít Bruner.
Foto: CzechTrade
Můžete uvést některé zajímavé obchody z poslední doby, které v Německu pomáhala vaše kancelář realizovat?
Zatím nemůžeme jmenovat konkrétní firmy. Ovšem v tomto roce jsme pracovali například pro českého výrobce kontejnerů určených pro svážení odpadu, výrobce předizolovaného potrubí, hygienických a zdravotnických potřeb či producenta transportních vozíků pro těžké náklady. Také jsme spolupracovali s firmami zaměřené na stavbu fotovoltaických elektráren.
Zastoupení v Düsseldorfu patří k vůbec nejvytíženějším kancelářím CzechTrade ve světě. Kolik ročně řešíte obchodních případů?
V letošním roce jsme již realizovali víc asistenčních služeb než za celý rok minulý. V tom jsme poskytli 52 placených asistenčních služeb pro české exportéry. Letos to bude mezi 70 až 80 případy. Klienti mají přitom stále větší zájem o náročnější služby s větší přidanou hodnotou. Nejvíce pracujeme pro české exportéry z oboru strojírenství, energetiky, elektrotechniky, segmentu sanitární techniky a topenářství, medicínské techniky a nábytkářského průmyslu.
V čem se podle vás v současnosti otevírají v Německu nové obchodní příležitosti?
Jedná se především o dynamicky se rozvíjející oblast obnovitelných zdrojů energie, medicínskou techniku a strojírenství. Tyto příležitosti však limituje nejen neustále inovující německá průmyslová základna, která udává tempo ve světě z pozice exportního šampiona, ale i silná zahraniční konkurence. Jako velkou příležitost vidím dosud nevyužitý potenciál spolupráce českých a německých firem na třetích trzích.
Uvnitř Německa jsou velké rozdíly v hospodářské úrovni a produkci jednotlivých regionů. Které spolkové země jsou pro české vývozce hlavním cílem?
Nejdůležitější pro český export jsou Bavorsko, Severní Porýní-Vestfálsko a Bádensko-Würtembersko, kam směřují přibližně dvě třetiny českého exportu. Víc než pětina českého vývozu míří do Saska, Dolního Saska a Hesenska. Příležitosti se ale nabízejí i v jiných oblastech, vždy záleží na lokalitě, ve které firma z daného segmentu působí. Příkladem může být možnost účastnit se subdodávek strojů a zařízení při stavbě výrobního závodu pro větrné elektrárny v Severním Německu nebo dodávka ocelových konstrukcí a stavba haly v Bavorsku. Zajímavé relevantní poptávky z Německa zpracovává naše kancelář a zveřejňuje pro české firmy na portálu Businessinfo.cz.
Jak dlouho obvykle trvá celé vyjednávání od prvního kontaktu s německým klientem až po samotný obchod?
Doba od navázání prvního kontaktu české firmy s potenciálním německým partnerem až po realizaci prvního úspěšného exportního případu se pohybuje v závislosti na konkrétním segmentu a akutnosti poptávky ze strany německých firem v řádu tří měsíců až dvou let. V poslední době registrujeme zvýšený zájem českých firem o vyhledání vhodného obchodního zástupce, jehož prostřednictvím mohou na německý trh vstoupit rychleji a s nižšími náklady.
Jaké příležitosti přináší stopka jaderné energetice, kterou si Němci sami vystavili?
Odklon od jaderné energetiky vytváří v Německu prostor pro nové investice a zakázky, z kterých budou primárně profitovat jak společnosti z oblasti energetického strojírenství působící v rámci obnovitelných zdrojů energie, tak firmy, jež se budou podílet na likvidaci jaderných elektráren. Otevřená otázka je v Německu v souvislosti s žalobami energetických koncernů vůči státu, která celý dlouhodobý proces přeměny energetického mixu ještě komplikuje. Likvidace německých jaderných elektráren se bude účastnit řada německých firem jako například koncern Bilfinger Berger, který konkrétně v této oblasti vidí víc příležitostí než rizik. Odstavení jaderných elektráren pro tuto firmu představuje více potenciálních zakázek než jejich údržba.
Šancí na obchod může být také prodej proudu, který bude Německu v určité fázi proměny energetiky chybět…
Ano, při procesu odstoupení od jaderné energie bude třeba získávat víc proudu z tepelných elektráren, aby nedocházelo k výpadkům. Zatím však neexistuje konkrétní plán na překonání těchto výpadků. Podle našeho pátrání u jednotlivých zemských ministerstev hospodářství a životního prostředí, které budou důležitými hráči, ještě nebylo toto téma jednotlivými ministerstvy detailně projednáváno a odpovídající pracoviště pro tento účel ještě nebyla vytvořena. Otevřená je zatím také otázka možnosti vývozu českého proudu a zapojení českých subdodavatelů do konkrétních projektů.
Naopak pro problematiku obnovitelných zdrojů energie už Německo jakýsi jízdní řád přijalo.
V červnu letošního roku schválil parlament koncepci, na jejímž základě má být podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny nejpozději do roku 2020 zvýšen na 35 procent. V roce 2030 to má být už polovina veškeré energie, v roce 2040 dokonce 65 procent a v roce 2050 plných 80 procent. S ohledem na aktuální podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny v Německu – 17 procent v roce 2010 – je tento záměr velmi ambiciózní. Diverzifikaci doprovází výzkum, zavádění nových technologií a nutné investice. Vznikají tak nové tržní segmenty, které nabízejí možnost uplatnění i českým firmám nejen v roli subdodavatelů, ale také dodavatelů zelených řešení či investorů.
Kolik peněz chtějí Němci do zelené energie vložit?
Spolková vláda plánuje v průběhu tří let investovat tři miliardy eur ročně do vznikajícího energetického a klimatického fondu. Peníze půjdou především na sanaci budov a zvyšování energetických úspor v bydlení, do výzkumu a vývoje obnovitelných zdrojů energie a nových technologií pro ukládání energie. Pro jednotlivé cíle podpory jsou nastaveny různé podpůrné programy, jejichž prostřednictvím mohou německé firmy získat dotace na nové energetické projekty.
Kontakt na Víta Brunera je duesseldorf@czechtrade.cz.
