Dluh téměř devět set milionů je pro třicetitisícový Kolín velké sousto. Přesto podle starosty města Víta Rakušana nehrozí, že by ho radnice nezvládla.
Foto: Lucie Pařízková / TÝDEN
Bude pro Kolín návrh ministerstva financí na navýšení podílu daní pro menší města přínosem?
Jednoznačným přínosem. Zrovna jsem se účastnil setkání starostů s poslanci a musím říct, že tlak ze strany samospráv je veliký. Moc si přeji, aby ODS ustoupila od protežování několika vybraných velkých měst a přistoupila na navrhovanou, mnohem spravedlivější variantu.
O kolik milionů by si rozpočet radnice polepšil?
Až o 31 milionů korun ročně, což je čtyři až pět procent rozpočtu.
Použijete peníze na splácení starých dluhů?
Dluhová služba je ošetřená. Přišli jsme s výraznou inovací, splácení úroků jsme rozložili lineárně v čase, čímž získáme v příštích letech, kdy je dluhová zátěž největší, bez půjčování u bank nemalé investiční prostředky. Předčasné splacení je bohužel svázáno se značnou smluvní pokutou. Prostředky bychom tedy směřovali do investic. Nápadů je mnoho – oprava autobusového nádraží, rekonstrukce historického vodojemu, generální oprava silnic, chodníků a 100 let staré kanalizace, dlouho odkládaná renovace domova důchodců.
Kolín v současnosti dluží 890 milionů korun kvůli investicím předcházejícím příchod automobilky TPCA. Na co přesně tehdy radnice peníze použila?
Město budovalo se státní spoluúčastí průmyslovou zónu, což rozhodně z tehdejší perspektivy nelze označit za chybu. Nicméně hlavní zátěží pro město byla výstavba bytových komplexů pro zaměstnance TPCA. Podle nejasných slibů tehdejší vlády měl danou akci z velké části hradit stát. Jenže to se nestalo a břemeno nese město Kolín.
Není tedy chyba, že město do projektu tolik investovalo?
Samotné vybudování průmyslové zóny chybou nebylo, neumím si představit, že by se někdo opovážil investici takových rozměrů, slibující rozvoj regionu, odmítnout. Ovšem jisté pochybení vidím ve strategii vyjednávání, kdy nebyly požadovány jasné smluvní záruky ze strany státu.
Šlo o selhání konkrétních lidí, nebo spíše důsledek nezkušenosti s projekty podobného typu v Česku?
Šlo o nezkušenost s projekty daného typu, kterou lze u města typu Kolína do jisté míry chápat. Spíš mi vadí to bohorovné přenesení odpovědnosti na město ze strany státu.
Továrna zaměstnává zhruba tři tisíce zaměstnanců, má Kolín kromě zaměstnanosti nějaké finanční výhody z přítomnosti tak velkého podniku, například daňové výnosy?
Jeden přínos je absolutně neoddiskutovatelný. Automobilka dává lidem práci. Odchod TPCA by měl pro celý region velmi negativní důsledky. Firma se snaží pomáhat kulturním, sportovním, ekologickým aktivitám v regionu, současný management je připraven podílet se i na řešení celého komplexu problémů spojených s byty. Přímé daňové výnosy ovšem zůstávají v obci Ovčáry.
Kolínská radnice neskrývala zklamání, když TPCA umístila své sídlo v Ovčárech a nevybudovala je v Kolíně, který do projektu velkoryse investoval. Byly tyto plány od počátku nereálné, nebo šlo spíše o důsledek špatného vyjednávání?
Nechci to hodnotit, u těchto jednání jsem nebyl. Možná byla strategie taková, že se Ovčáry stanou součástí Kolína. Tak se, ze strany Ovčár ze zcela pochopitelných důvodů, nestalo.
Jak se dluhy promítají do běžného chodu města?
Dluh města je sice obrovský, nicméně zvládnutelný. Samozřejmě je nutné zvažovat každou větší investici, ovšem na běžný chod města je financí dostatek.
Do čeho potřebujete investovat?
Potřebovali bychom také sportovní halu, která by odpovídala potřebám sportu ve 21. století a byla i reprezentativním stánkem našich prvoligových basketbalistů. Ovšem jsou zde další nutné investice, například zateplování škol, školek, údržba bytového fondu. Neříkám však, že po dobu splácení dluhu se nebude investovat. Město má například značnou finanční rezervu i v neprodaných pozemcích v průmyslové zóně Kolín-Ovčáry.
Bude situace stejná celých 17 let, kdy budete dluh splácet, nebo budete moci již několik let před splacením počítat s nějakými prostředky na investice?
Situace se bude postupně zlepšovat, právě v roce 2012 jsme na pomyslném vrcholu dluhové pyramidy, okolo roku 2020 budou již dva úvěry zcela splaceny.
