Nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob s sebou přináší mnoho otázek, na které byste si měli s jistotou odpovědět
Nastupujete nově do top managementu firmy? Pokud se jedná o firmu, se kterou nemáte předchozí zkušenost, může vás čekat nemilé překvapení. V případě nejasných či utajených skutečností z minulosti může mít vaše působení v takové firmě fatální důsledky pro vaši kariéru. Bez prověrky rizik podvodů nebo nestandardního jednání v dané firmě totiž můžete časem zjistit, že předchozí management nebo zaměstnanci obcházeli vnitřní předpisy, uzavírali pro společnost nevýhodné smlouvy, navázali spolupráci se spřízněnými dodavateli nebo zákazníky nebo firmu poškodili pácháním další trestné činnosti. A odpovědnost za tyto činy ponesete vy…
Způsoby ochrany
Jednou z možností, jak se s případnou dřívější trestnou činností ve firmě vypořádat, je detailní prověrka, která kromě interní kontroly postupů, vnitřních předpisů a směrnic zreviduje také pravomoci a odpovědnost vedoucích pracovníků a klíčových zaměstnanců, prověří obchodní partnery (dodavatele i zákazníky) a smluvní vztahy s nimi uzavřené a zaměří se na prošetření finančních a účetních aspektů. Pokud zjistíte nedostatky a pochybení, čeká vás důležitý úkol: zavést opatření k nápravě a eliminaci jejich výskytu v budoucnu.
Když odhalíte dřívější trestnou činnost a jako právnické osobě vám hrozí trestní stíhání, jedním z možných postupů je zvážit, zda se vám nevyplatí raději přijmout trest ve správním řízení a tím se vyhnout případné trestněprávní sankci. Trestnímu stíhání proti právnické osobě by totiž bránila překážka v podobě rozhodnutí o správním deliktu, k němuž by přitom muselo dojít již před zahájením trestního stíhání.
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob navíc firmám nabízí i institut tzv. účinné lítosti – ani tím se však právnická osoba nezbaví trestní odpovědnosti za podplácení a přijetí úplatku, tedy za korupční jednání.
Co v rejstříku nenajdete
Kupujete firmu? A kde máte jistotu, že není trestně stíhána?! Měli byste se zajímat, zda právnická osoba, do níž chcete majetkově vstoupit, není v okamžiku vaší akvizice trestně stíhána. U právnických osob stejně jako u fyzických osob platí presumpce neviny. Trestní stíhání právnické osoby – na rozdíl od jejího pravomocného odsouzení – však nebude z výpisu z obchodního rejstříku patrné.
Připomeňme, že trestní odpovědnost přechází na všechny právní nástupce původní právnické osoby a tresty, které hrozí, mohou být i likvidační – od peněžních sankcí přes propadnutí majetku až po zrušení dané právnické osoby nebo poškození její reputace zveřejněním rozsudku.
Pro investora a další subjekty je v této souvislosti klíčová otázka, jak ošetřit riziko spojené s možnou trestní odpovědností právnické osoby, do níž majetkově vstupuje. Informace uvedené v obchodním rejstříku mají své limity, ale o trestním stíhání některých právnických osob se můžete dozvědět třeba i z médií. Poškození reputace a dobré pověsti firmy kvůli negativní publicitě spojené s jejím trestním stíháním může mít pro ni vážnější dopad než samotné odsouzení.
Případná investiční rizika lze omezit provedením správně zaměřené hloubkové předakviziční prověrky pořizované právnické osoby, která zahrnuje i forenzní due diligence, jejímž cílem je odhalení případné trestné činnosti jejích statutárních orgánů nebo zaměstnanců. Tato rizika je vhodné zároveň ošetřit i v rovině obchodně právní, například formou prohlášení o finančním, právním a obchodním stavu společnosti k okamžiku podpisu akviziční smlouvy. Dosavadní akcionář by tak nesl odpovědnost za škodu způsobenou nepravdivostí nebo neúplností svého prohlášení.
Přístup managementu
Statutární orgány a management každé firmy musejí zvážit, jaké kroky ke snížení rizika možného trestního stíhání právnické osoby, za kterou nesou osobní odpovědnost, musejí a chtějí podniknout.
V případě vyšetřování bude totiž důkazní břemeno ležet na právnické osobě. Firma tedy bude muset prokázat, že provedla veškerá nezbytná opatření a vymezila pro zaměstnance jasné mantinely; a chránila se tak před případným trestním stíháním. K opatřením právnické osoby patří i preventivní činnost, jako je zpracování a zavedení příslušných vnitřních předpisů a směrnic včetně proškolení zaměstnanců.
Nejvyšší vedení musí jasně komunikovat, že neakceptuje jednání zaměstnanců, které je v rozporu s právními normami, vnitřními předpisy firmy a etickými normami.
