Česká republika dožene Německo v cenách proudu do čtyř let
Ceny elektřiny v příštím roce vzrostou, a to pro všechny kategorie odběratelů. Domácnosti by od ledna měly za dodávky elektřiny zaplatit až o devět procent více než letos, firmy o 16,5 procenta až 17 procent. A je zřejmé, že to není zdražení poslední.
Rekordní zájem.
Zvýšení cen potvrdily dvě velkoobchodní aukce, ve kterých ČEZ nabídl k prodeji část své produkce pro příští rok. V první, takzvané virtuální, svedli obchodníci boj o 400 megawattů celoroční nepřetržité pásmové dodávky (baseload). Poptávka takřka pětkrát převýšila nabídku a velkoobchodní ceny meziročně vzrostly o 17,1 procenta. Ve druhé velkoobchodní aukci pak nabídl ČEZ v pásmu baseload 500 megawattů. I tady byl zájem obrovský. Poptávka obchodníků sedmkrát vyšší než nabídka vytlačila ceny elektřiny nahoru meziročně o 19 procent. Analytici přitom očekávali patnáctiprocentní zdražení. ČEZ v obou uvedených aukcích prodá asi třicet procent své celoroční produkce, zhruba dvacet terawatthodin elektřiny. Dalších dvacet procent roční výroby udal ČEZ v rámci kontraktů na kvartální, měsíční a týdenní dodávky. Tady cena vzrostla „jen“ o 10,8 procenta. Tu však stanovil ČEZ sám na základě výsledku obou zmíněných aukcí a dle cenových relací z let minulých. Cena je nižší i proto, že se elektřina v těchto pásmech neprodává v aukci, protože není, na rozdíl od celoročních nepřetržitých dodávek, mezinárodně obchodovatelnou komoditou. Zbylých padesát procent produkce prodá elektrárenská firma prostřednictvím své dcery ČEZ Prodej. Společnost nakoupí elektřinu ve všech nabízených pásmech, počínaje celoročními nepřetržitými dodávkami až po týdenní od mateřské společnosti za ceny, které zaplatí ostatní obchodníci. Pásmová elektřina se podílí na konečné velkoobchodní ceně silového proudu sedmdesáti procenty, kvartální, měsíční a další krátkodobé dodávky třiceti procenty. Náklady na samotnou elektřinu však tvoří asi třetinu konečné ceny pro odběratele. Zbytek, daně a poplatky za distribuci, přenos či podporu obnovitelných zdrojů, stanoví Energetický regulační úřad v listopadu.
Špatné zprávy.
V Evropě již několik let po sobě roste spotřeba elektřiny. Stejně tak i v Česku, a to zhruba o tři až čtyři procenta ročně. Mnohé evropské energetické firmy navíc nestíhají nahradit výrobní kapacitu dosluhujících zdrojů produkcí z nových elektráren. Jinak řečeno, do jejich výstavby se v celé Evropě v posledních letech investovalo minimálně. Stavět se začínají teprve nyní. Jak míní někteří odborníci, s několikaletým zpožděním. Dalším důvodem je, že ceny elektřiny nebyly v předcházejícím období pro investory natolik přitažlivé, aby se jim vyplatilo investovat desítky miliard korun do výstavby nových zdrojů. Samostatnou kapitolou je Slovensko, které se v příštím roce vinou odstavení několika významných zdrojů stane z exportní země státem závislým na dovozech proudu ze zahraničí. Tím lze zdůvodnit i obrovský zájem obchodníků o elektřinu, kterou nabídl k prodeji ČEZ. Krom zmíněné rostoucí spotřeby proudu v Česku je to i zdražování této komodity v sousedních zemích - v Německu, Maďarsku a na Slovensku. Pro obchodníky je výhodné nakoupit elektřinu v tuzemsku a poté ji prodat v uvedených státech. Velkoobchodní ceny elektřiny v pásmu baseload pro příští rok dosáhly v Česku úrovně 44,2 eura za megawatthodinu, na Slovensku 45 eur, v Maďarsku 50 a v Německu 57 eur za megawatthodinu. „Elektřina je zboží jako každé jiné, platí pravidla, že když roste poptávka, stoupá i cena, což se v současné době děje,“ zhodnotil zdražení ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Ministrova slova potvrzuje oznámení ČEZ, že v roce 2007 vyrobí rekordní množství elektřiny, 57 terawatthodin, přestože příští červen odstaví dva bloky elektrárny Tušimice. ČEZ doposud vyprodukoval nejvíce elektřiny v roce 2003, zhruba 56 terawatthodin. Elektrárenská firma se kvůli rostoucí poptávce v tuzemsku rozhodla, že příští rok nebude vyvážet elektřinu do Německa a Rakouska. „Uzavřené kontrakty ale naplníme, koupíme proud v Německu. Je to pro nás i výhodnější, protože cenové rozdíly elektřiny mezi Českem a Německem smazávají drahé poplatky za přeshraniční kapacity,“ oznámil obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda. Neznamená to však, že by česká elektřina zmizela zcela z německého trhu. Vývozy budou pokračovat i nadále. Jen je místo ČEZ uskuteční obchodníci, kteří od elektrárenské firmy nakoupili proud v aukcích. ČEZ rovněž oznámil, že pouze dodrží exportní kontrakty, které v polovině letošního roku uzavřel na Slovensku a Maďarsku.
Rozlícený Říman.
V souvislosti s veřejnou diskusí, zda ČEZ nezdražuje elektřinu příliš, považuje ministr Říman za zásadní otázku, zda způsob, jakým nyní firma stanovuje cenu elektřiny, je skutečně tržní. „Osobně si myslím, že systém virtuální aukce nefunguje. Draží se malé množství elektřiny, jejíž ceny zájemci vyženou nahoru. Od toho se pak odvozuje, za kolik prodá ČEZ obchodníkům všechnu silovou elektřinu,“ tvrdí Říman. Ministr považuje za nejlepší řešení mimo jiné usnadnit investorům výstavbu nových energetických zdrojů. „Nejen ČEZ, ale všeobecně,“ upozornil Říman. Za další možnost považuje dokončení liberalizace trhu s elektřinou v Evropě a průchodnější energetické soustavy mezi jednotlivými zeměmi Evropy.
Dominátor.
Většina odběratelů elektřiny považuje chystané zdražení elektřiny za příliš vysoké. Ostatně se jim nelze divit, kdo by neprotestoval proti rostoucím výrobním nákladům. Nejčastější termín, který v této souvislosti používají, je zneužití dominantního postavení. „Způsob, jakým ČEZ stanovuje ceny pro své odběratele, je netransparentní,“ konstatoval šéf velké strojírenské společnosti. Obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda však s takovým tvrzením nesouhlasí: „Firma je kdykoliv schopna doložit opatření, která přijala proto, aby podpořila rozvoj trhu. ČEZ Prodej kupuje elektřinu za stejné ceny, jaké vyšly z aukcí, není jakkoliv zvýhodněn ani znevýhodněn,“ tvrdí. Zapomněl však dodat že ČEZ vydělá na takovém obchodě dvakrát. Poprvé, když prodá elektřinu členu vlastní skupiny, tedy ČEZ Prodej, a podruhé, když posledně uvedená firma udá proud konečným odběratelům. „Pokud existuje monopol, je každé zvyšování cen jen další znevýhodnění zákazníka. Myslím, že je to jen další důvod pro to, aby byla společnost zprivatizována,“ reagoval spolumajitel Třineckých železáren Tomáš Chrenek. Zdražení cen elektřiny polostátní firmou, která ročně vydělává desítky miliard korun, označil za opětovné skryté přerozdělení daní.
Ukrajince ne.
Část odpůrců cenové politiky elektrárenské společnosti ČEZ tvrdí, že polostátní firmu lze umravnit dovozy levnějšího proudu z Ukrajiny, případně i Ruska. Předpokládají totiž, že masivnější import z těchto zemí by přinutil ČEZ, když už k ničemu jinému, tak alespoň nezdražovat dramaticky jako v posledních letech. Zřejmě je to však jen zbožné přání, které v energetice nefunguje. Mnohé ukrajinské elektrárny lze spíše přirovnat k Potěmkinovým vesnicím, jsou ve špatném technickém stavu a bez významnějších investic nejsou schopny vyrábět větší množství elektřiny určené na export. Za modernizaci a navýšení produkce by navíc musely zaplatit stejné peníze jako energetické firmy na západě, tedy koupit stejné kotle, turbíny a další zařízení, což by výrobu proudu prodražilo. „Ale i kdyby zde nějaká cenová konkurenční výhoda byla, je tu velký problém, jak takovou elektřinu přepravit do Česka,“ zapochyboval Svoboda. Bohužel má pravdu. Ukrajinská a ruská přenosová soustava je oddělena od evropské. Případný transport by musel projít cestami, které nejsou na přenos tak velkého množství elektřiny designované. Přenosová síť by mohla zkolabovat, hrozily by blackouty. Odběratelé elektřiny v Česku tedy mají smůlu, k levnější ukrajinské ani ruské elektřině se nedostanou.
Možná zlevní.
Současný stav, kdy poptávka převyšuje nabídku elektřiny v Evropě a ceny strmě rostou, však již za několik let nemusí platit. Mimo jiné v sousedním Německu, jehož trh výrazně ovlivňuje dění v evropské energetice, plánují investoři výstavbu desítek nových elektráren. Znalci tamního prostředí tvrdí, že kdo má trochu peněz, investuje je do nové elektrárny. Po roce 2012 elektřina vyrobená v nově postavených zdrojích převýší poptávku. S tím souhlasí i obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda: „Taková situace v Německu hrozí. Navíc zde přijali speciální zákony, které motivují investory postavit řadu elektráren právě do roku 2012, protože pak se vyhnou regulacím emisí CO2“. Velkoobchodní ceny elektřiny pro příští rok jsou v Německu zhruba o jednatřicet procent vyšší než v Česku. Odborníci předpokládají, že zhruba do tří až čtyřech let se dorovnají, což znamená další zdražování proudu pro české odběratele. „Německo je mnohem větší trh než český, takže tamní ceny jsou určující pro ten náš. V momentě, kdy začnou nové elektrárny dodávat do sítě první elektřinu, vidím velký potenciál pro snižování cen. A ty české by se pak s německými mohly potkat v nějakém rozumném průsečíku. Navíc energetika je cyklické odvětví. Teď platí, že si na sebe elektrárny vydělávají, což dává impulz k novým investicím. Ceny elektřiny jsou zajímavé letos, možná i v několika příštích letech, to ale neznamená, že to bude po celou dobu životnosti elektráren,“ dodal Svoboda.
