Přistoupimský rodák Vítězslav Kyšer byl za první republiky významným průmyslníkem a odbojářem. V jihomoravských Bojkovicích vedl továrnu na pyrotechnické výrobky a aktivně se podílel i na boji proti nacismu.
Bojkovice leží ve východní části bývalého okresu Uherské Hradiště. První zmínky o něm pocházejí z roku 1362, kdy náleželo ke světlovskému panství. Zpočátku se jednalo o zemědělskou obec, již od středověku se zde ale rozvíjela řemesla. Koncem 18. století začalo převládat soukenictví, roku 1836 vznikla železářská huť a do roku 1900 přibyly ještě mlékárna a lihovar.
Největší průmyslový rozvoj ale přišel až po první světové válce, kdy ve městě vyrostly první velké závody. Tím největším byla továrna na pyrotechniku, kterou roku 1936 založil židovský podnikatel Vítězslav Kyšer. Zaměřovala se především na výrobu munice a po roce 1945 se stala základem dnešní Zevety Bojkovice.
Hrdinný dezertér
Vítězslav Kyšer se narodil roku 1898 v Přistoupimi na Kolínsku v rodině správce židovského hřbitova. Vystudoval reálné gymnázium a za první světové války nastoupil k 10. zeměbraneckému pluku. Na italské frontě se neúspěšně pokusil z rakousko-uherské armády dezertovat a roku 1918 byl několik týdnů v nepřátelském zajetí.
Následně vstoupil do československých legií, kde sloužil u 31. střeleckého pluku a velel četě kulometčíků. Absolvoval řadu vojenských kurzů a brzy byl povýšen na nadporučíka. Vyznamenal se přitom zejména při odražení maďarského útoku u Užhorodu v dubnu 1919, za což dostal válečný kříž i Československou revoluční medaili. Po ukončení slovenské mise byl přidělen k vojenské zásobárně v Praze a později ke stejnému útvaru v Bratislavě. Legionářskou službu ukončil 31. prosince 1919.
Radio Zenit
V meziválečném období pracoval Kyšer jako obchodní referent a začal se věnovat podnikání. Roku 1925 koupil společně s hodinářem a prodejcem radiových přístrojů Josefem Frýbou firmu Radiozávody Přelouč – J. V. Myslík-Hyršovský a spol. Podnik zabývající se výrobou telefonních a telegrafních přístrojů přejmenovali na Radio Zenit Přelouč a zaměřili se na produkci radiopřijímačů, o které byl tehdy velký zájem. Prosperující společnost pak roku 1928 výhodně prodali německé firmě Seimens-Halske.
| VÍTĚZSLAV KYŠER (1898-1943) |
| Narodil se 11. února 1898 v Přistoupimi. Po vystudování gymnázia byl povolán do armády a většinu první světové války strávil na italské frontě. Vstoupil do československých legií a vyznamenal se při obraně Užhorodu. Po skončení vojenské kariéry začal s podnikáním. Byl spoluvlastníkem Radiozávodů Přelouč a roku 1936 založil v Bojkovicích pyrotechnickou továrnu, základ pozdější Zevety. Po nacistické okupaci se stal členem Obrany národa, roku 1940 byl ale zatčen a 16. června 1943 v Plötzensee popraven. |
Vítězslav Kyšer na tomto obchodu velmi zbohatl. V Praze provozoval nějaký čas velkoobchod stroji a kovy, roku 1936 ale zamířil do jihomoravských Bojkovic, kde založil novou firmu „Kyšer a spol. chemické a zbrojní závody Praha – Bojkovice“. Koncesi k tovární výrobě a prodeji „látek a předmětů ohňostrojných“ získal ještě v červnu téhož roku a ihned začal se stavbou továrních provozů.
Hra s ohněm
Na pozemku Osičí severovýchodně od města vyrostlo celkem 15 dřevěných baráků (šest dílen, tři sklady, šatna, umývárna, kotelna, administrativní domek a dva pomocné objekty). V areálu pracovalo několik desítek lidí, neopatrným zacházením s výbušninami však došlo brzy k požáru, který většinu budov zničil.
Kyšer se ale nevzdal. Zakoupil další pozemky a již v červnu 1938 proběhla kolaudace nového, tentokrát již zděného závodu. O výrobky firmy měla mimořádný zájem československá armáda, Bojkovice proto osobně navštívil generál Syrový, který slíbil pomoc při dokončení stavby. Koncem roku měl závod již pět set zaměstnanců a pracoval na dvousměnný provoz.
Po vypuknutí druhé světové války byl ovšem podnik jako židovský majetek zabrán Němci. Kyšer měl sice možnost utéct do ciziny, rozhodl se ale zůstat a stal se členem odbojové organizace Obrana národa. Roku 1940 byl proto gestapem zatčen a za další tři roky v německém Plötzensee popraven.
Zeveta pro auta
Roku 1946 byl bývalý Kyšerův závod začleněn do Zbrojovky Brno. Samostatným podnikem s názvem Vlárské strojírny Bojkovice se stal roku 1954 a jeho hlavní náplní byla výroba signální munice a civilní pyrotechniky.
Roku 1964 začala i produkce hliníkových výrobků – zpočátku především krupice a prášků, později i plastů a aerosolových nádobek. Podnik se stal součástí VHJ-ZVS Brno a po třech letech změnil název na Zeveta Bojkovice.
Roku 1990 byl zařazen do první vlny privatizace, při které došlo k odtržení výroby hliníkových produktů. Roku 1998 vznikla současná akciová společnost Zeveta Bojkovice, která se zaměřuje především na výrobu komponentů pro automobilový průmysl. Munice a pyrotechnika, se kterými začínal Vítězslav Kyšer, ale ze sortimentu nezmizely a dodnes tvoří důležitou součást produkce.
Prameny: Wikipedia.cz, Zeveta Bojkovice, Regionální muzeum Kolín
