Václav Klaus se stal opět prezidentem díky hlasům přeběhlíků
Dalších pět let zůstane prezidentem České republiky Václav Klaus. Opětovného zvolení se dočkal minulý pátek ve třetím kole druhé volby, kdy pro něj hlasovalo 141 poslanců a senátorů, tedy potřebná nadpoloviční většina přítomných členů parlamentu. Jan Švejnar, kandidát Strany zelených a ČSSD, odešel s prázdnou. Stejně jako Jana Bobošíková, kterou na poslední chvíli nominovali komunisté a jež se ještě před zahájením druhé volby kandidatury vzdala. Celou letošní volební proceduru prezidenta provázely hádky politiků, obstrukce, výhružky a další podezřelé okolnosti.
„Nech si naši nabídku ještě projít hlavou, nebo ti jí projde něco jiného.“ Přibližně tak si zřejmě měli někteří zákonodárci interpretovat dopisy s olověnými kulkami, které jim minulý týden přinesl parlamentní pošťák. Pět dnů, které následovaly po první volbě prezidenta, než nastala volba druhá, byly kolorovány podobnými nechutnostmi a kýči jako jednání ve Španělském sále Pražského hradu. Veřejnost se během nich dozvěděla mnohé o fungování demokracie. Zaznamenejme alespoň některé momenty.
Kalbáč a Snítilý v nemocnici.
Předseda ČSSD Jiří Paroubek prohlásil, že Václav Klaus se stal opět prezidentem díky třem korupčním hlasům poslanců Melčáka, Pohanky a Snítilého.
V posledním třetím kole první volby, kde uniklo Václavu Klausovi zvolení o jediný hlas, chyběli dva volitelé – lidovecký senátor Josef Kalbáč a sociálnědemokratický poslanec Evžen Snítilý - kteří by zřejmě pro Klause hlasovali. Oba prý psychicky nevydrželi tlak a vyhrožování, jemuž byli vystaveni.
Poslanec Snítilý, který nehlasoval pro kandidáta ČSSD Jana Švejnara, byl z Hradu odvezen sanitkou. V pondělí 11. února sice tvrdil, že na něj při volbě žádný tlak vyvíjen nebyl a že podobnou zdravotní indispozici nezažil poprvé. V úterý 12. února bylo zveřejněno, že obdržel kulky ze střelné zbraně (zatím došly v obálce). V pátek 15. února pak oznámil své rozhodnutí volit Klause.
Senátor Kalbáč po návratu z nemocnice řekl, že mu na toaletě vyhrožoval neznámý „vysoký chlapík“. „Začal vykřikovat a vyhrožovat, že jestli budu znovu volit Klause, abych si důsledky pro sebe i pro KDU-ČSL domyslel sám,“ uvedl Kalbáč.
Očekávané onemocnění.
Poslankyně Strany zelených Olga Zubová byla jednou z těch zákonodárců, o kterých se již dříve spekulovalo, že by při tajné volbě nedržela stranickou basu, ale podpořila Klause. Nakonec se hlasovalo veřejně a při první volbě Zubová podpořila Švejnara. V pátek 15. února ráno, těsně před druhým kolem, se omluvila ze zdravotních důvodů a na Hrad nepřijela. Zelení předstírali, že jsou nemocí kolegyně překvapeni, a jejich předseda Martin Bursík naznačil, že jí moc nevěří. Během dne vyslali za ní domů do Kutné Hory Džamilu Stehlíkovou, ta ji ale nenašla…
Kdo půjde bručet? Kulky, nábojnice či střelný prach během týdne kromě Snítilého obdrželi ještě přeběhlí (původně sociálnědemokratičtí) poslanci Miloš Melčák a Michal Pohanka, nezávislé senátorky Liana Janáčková a Jana Juřenčáková a lidovecký senátor Karel Barták. Žádný z nich při první volbě nehlasoval pro Švejnara a rádoby mafiánský vzkaz je zřejmě měl zviklat, aby alespoň také nevolili Klause.
Svérázné zásilky byly doprovázeny texty typu: „V pátek jdi do nemocnice. Příště ji neuvidíš.“ Nebo: „Už spíš, mrcho, co! Kolik ti Klaus dal! Stejně jsme ti v klubu nevěřili! Styď se a zdechni!“
Voliči Klause si také samozřejmě nepočínali jako Mirkové Dušínové. „Tak já ti to povím, jaká špinavá hra kolem toho byla, kolik lidí půjde bručet,“ vysvětlil na chodbě Pražského hradu ministr vnitra Ivan Langer svému kolegovi z vlády Martinu Bursíkovi. Rozčileného Langera zaznamenaly mikrofony televize Nova a v dalších dnech ministr vnitra vysvětloval výhružku tím, že „to byl soukromý rozhovor“.
Komunistická Bobovize.
Europoslankyně Jana Bobošíková, bývalá krátkodobá šéfka zpravodajství České televize, se opět dostala na obrazovku, a to i v přímém přenosu. Komunistická strana si ji totiž vybrala jako svoji prezidentskou kandidátku. Šéf komunistů Vojtěch Filip se v průběhu týdne ještě pokoušel ustavit prezidentskou protiradarovou a prokomunistickou alianci. To už bylo příliš na předsedu Strany zelených Bursíka, který Filipovi vzkázal, že přestřelil a že se má „vrátit na zem“. Komunisté poté Švejnarovcům ukázali, jakého mají filipa, a potvrdili kandidaturu Bobošíkové. V tu chvíli se naděje ČSSD a zelených na nezvolení Klause a na zvolení Švejnara limitně přiblížila nule.
Bobošíková si poté v pátek dopoledne při diskusích před druhou volbou užila svých pár minut slávy v přímém přenosu a než se mohla dozvědět, jak zoufale málo poslanců a senátorů by pro ni hlasovalo, z boje o Hrad odstoupila.
Dva miliony v českých na židli.
Nezávislí senátoři Josef Novotný a Josef Zoser oznámili, že se je někdo pokusil uplatit, aby místo Švejnara volili Klause. Novotný přitom obvinil nejmenovaného senátora z ODS, že se jej pokusil uplatit. „Můžeš dostat dva miliony, když budeš volit Klause. Támhle vzadu na židli sedí mezi hosty člověk, kterej to zařídí,“ řekl prý senátorovi jeho kolega. Obviněný senátorský klub ODS ho vyzval, aby byl konkrétní. Novotný však žádné jméno nezveřejnil, prý se o něj podělí jen s policií. Ve vyšetření zřejmě moc nevěří, neboť novinářům řekl: „I kdybych to měl natočené na kameře, bylo by to myslím úplně jedno. Nebuďme naivní. Pět v českých na stole přece taky nikoho nezajímá! Už vidím, jak by dotyčný tvrdil, že nenabízel dva miliony korun, ale třeba zrnek písku…“
Do gangsterky se zřejmě zapojily i tajné služby. Premiér Mirek Topolánek obvinil bývalého šéfa rozvědky Karla Randáka, že za pomoci aktivního důstojníka speciálních policejních sil pomohl vynést nahrávku schůzky prezidentova kancléře Jiřího Weigla a šéfporadce bývalého premiéra Miloše Zemana Miroslava Šloufa v hotelu Savoy (více viz stranu 38).
Hora k Mohamedovi.
Proč? Jen pár hodin před začátkem druhé volby prezidenta České republiky se minulý čtvrtek v pozdních večerních hodinách sešel Václav Klaus s významným lobbistou Andrejem Surňakem, který byl klíčovým poradcem Stanislava Grosse a který vedl úspěšnou volební kampaň pro ČSSD v roce 2002.
Noční schůzka, na kterou prezident přijel kolem čtvrt na jedenáct v červeném BMW bez majáku, se uskutečnila v hotelu Holiday Inn v Praze na Vyšehradě a trvala zhruba hodinu. U stolu hotelového lobby nalevo od vchodu seděli Klaus a Surňak sami, poblíž se objevil i ředitel hotelu Jan Filip.
Surňak týdeníku EURO schůzku potvrdil, ale o tématu rozhovoru s prezidentem odmítl cokoliv sdělit. „Nevím o tom nic, nebyl jsem u toho,“ sdělil týdeníku EURO mluvčí prezidenta Petr Hájek. Dá se ale vyloučit, že by si šli popřát k narozeninám, jak tvrdil Šlouf, lobbista a přítel expremiéra Zemana, po schůzce s kancléřem prezidenta Weiglem v pražském hotelu Savoy před první volbou. Klaus se narodil v červnu, Surňak v květnu. O co tedy šlo? O jakou neodkladnou a extrémně důležitou záležitost, která donutila prezidenta republiky, aby se pozdě večer sebral a osobně zajel za lobbistou do hotelu? To se nedozvíme, protože oba aktéři urputně mlčí.
Topolánkovi ruply nervy.
Premiérovi během tohoto nabitého týdne ruply nervy a obvinil svého prvního místopředsedu a pražského primátora Pavla Béma, že jako vyjednávač „totálně selhal“ a že nyní už „kašle na to, co si říká Pavel Bém“. Pražský primátor záhy nonšalantně upozornil předsedu vlády, že jeho prvním místopředsedou není Martin Bursík. Topolánek se následující den Bémovi veřejně omluvil. Ten to prý „skousl“, ale považuje Topolánkovo vystoupení za chybu.
Rozjitřenou náladu v nesilnější vládní straně ukázalo v týdnu i hlasování o ekologickém zákonu, který tlačil ministr životního prostředí Bursík. Přestože zákon prošel vládou, asi deset poslanců ODS se postavilo proti němu a napoprvé zablokovali jeho přijetí. Teprve, když s nimi pohovořil jejich předseda, Bursíkův zákon pustili.
