Unie se pod českým vedením nedohodla na zvýšení spotřební daně u tabákových výrobků
Malou černou tečku si exministr Miroslav Kalousek mohl udělat u nesplněného úkolu v daňové oblasti. Na svém posledním bruselském mítinku nedokázal přesvědčit své kolegy – ministry financí členských států EU – aby se dohodli na dalším zvyšování spotřební daně u tabákových výrobků. Podle představitelů tabákového byznysu v Česku se na tom pád Topolánkovy vlády nijak nepodepsal. „A to si ministerstvo financí ambiciózně předsevzalo tuto kapitolu ukončit do dvanácti měsíců (od počátku jednání), ačkoli běžně takový proces trvá minimálně rok a půl. Již v jeho průběhu však bylo stále jasnější, že dořešením případu se bude zabývat Švédsko, které je následující předsednickou zemí Rady EU,“ uvedl zdroj týdeníku EURO.
Krutá komise
Evropská komise navrhla od roku 2014 zvýšit minimální spotřební daň ze 64 na 90 eur za tisíc cigaret. Odůvodnila to jednak ochranou zdraví a pak také sladěním této daně v zemích unie, což by mělo zabránit narušení jednotného trhu a podpořit daňovou konvergenci. Evropa argumentuje tím, že disharmonie spotřebních daní uvalených na tabák přináší levnějším zemím tržní výhodu. Například ve Francii minimální spotřební daň u cigaret dosáhla 170 eur, zatímco sousední Španělsko vybírá 79 eur, Itálie 105 eur a Lucembursko 91 eur, což přiživuje přeshraniční obchod a poškozuje francouzské producenty. Jedním z odpůrců návrhu bylo právě již zmíněné Lucembursko, pro které přeshraniční tabákový obchod jak s Francií, tak s Německem, potažmo větší částí Evropy, znamená významné příjmy do státního rozpočtu. Také řečtí unijní diplomaté společně se státy na východní hranici EU vyjádřili svůj odpor ke zvyšování spotřební daně, který odůvodnili rostoucím počtem pašovaných cigaret z Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Komise proto Polsku, Maďarsku a Slovensku navrhla odklad do roku 2015 a Lotyšsku, Litvě, Estonsku, Bulharsku a Rumunsku do roku 2016. České předsednictví navrhovalo stávající i budoucí výjimky prodloužit o další rok. Přes veškerou snahu českých diplomatů sladit zájmy jednotlivých zemí však k dohodě nedošlo. Podle jednoho z účastníků jednání nebyla politická vůle zvyšovat daně krátce před volbami do Evropského parlamentu. Daňové zatížení cigaret v unii tak osciluje v rozmezí neuvěřitelných 600 procent.
Ignorovali parlament
Evropský parlament byl o dění kolem minimální sazby daně velmi dobře informován, a navrhl proto kompromisní řešení. Tím bylo postupné zvyšování minimální sazby daně z cigaret a jiných tabákových výrobků s cílem dosáhnout ne 90, ale 75 eur za tisíc cigaret (zhruba 42 korun za krabičku) do roku 2014. Návrh rovněž obsahoval požadavek, aby konvergence postihla kromě cigaret i ostatní tabákové zboží, ale též v mírnější podobě. Například minimální daňová sazba pro jemně řezaný tabák by se od roku 2012 dostala na 43 eur za kilogram a od roku 2014 na 50 eur, zatímco Evropská komise prosazovala daň 60 eur. Plán Rady ekonomických ministrů dokončit současnou etapu zvyšování minimální daně na 64 eur za tisíc cigaret do konce letošního roku a znovu navýšit tuto sazbu od roku 2012 evropští poslanci korigovali na roky 2012 a 2014. Pochopili, že v současné ekonomické situaci jsou nejvíce postiženi právě obyvatelé těch zemí, jež mají od příštího roku své daně zvýšit. „Cílem navrhované právní úpravy je, aby se zabránilo narušení jednotného trhu, a snaha podpořit daňové sladění. Měla by také přispět k ochraně zdraví, je-li vybraná daň použita v kombinaci se zákazem tabákové reklamy a podporou vzdělávacích kampaní,“ uvedl ve své zprávě Zsolt László Becsey z hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu. Jak je obvyklé u daňových otázek, jsou názory europarlamentu jen poradní, nikoli závazné, a konečné rozhodnutí tak zatím zůstává na Radě EU pod českým vedením. Ta ze všech poslaneckých návrhů akceptovala pouze rok 2014 jako konečný termín navýšení minimální daně. Jednotná spotřební daň ve všech 27 zemích unie tedy zřejmě ještě dlouho zůstane nesplněným snem.
Tuzemské dopady
Ať už se spotřební daň od roku 2014 zvýší jakkoli, nemusí to nutně přinést zdražení cigaret pro české občany. Bude-li se platit daň 90 eur za tisícovku cigaret, stačí, aby se koncem roku 2013 prodávalo euro za 21,33 koruny a máme splněno. Při spotřební dani 75 eur by stačilo, kdyby česká měna koncem roku 2013 posílila na 25,60 za euro. Přepočet stanovené daně vždy vychází z kurzu předcházejícího tři měsíce datum zvýšení daně, tedy v tomto případě k 1. říjnu 2013. To byla optimistická nota. Podle současného stavu koruny by v případě zvýšení daně podle návrhu Evropské komise znamenalo v Česku zdražení cigaret o 12 až 14 korun, podle návrhu Evropského parlamentu asi o dvě koruny. Ve hře jsou další jemné nuance, jak operovat s nezvýšením ceny, ale týkají se jen těch dražších značek, jejichž prodej dramaticky klesá. Tabákoví producenti, kteří působí v Česku, však před dalším zvyšováním spotřební daně varují. Schopnost spotřebitelů absorbovat další zdražení cigaret již dosáhla vrcholu a meziroční pokles prodeje o tři miliardy cigaret signalizuje posílení černého trhu a z toho plynoucí několikamiliardový propad příjmu státního rozpočtu. Evropská komise však tvrdí, že vše vyřeší zvýšené úsilí v boji proti podloudníkům a mafiím. Věří totiž, že zdražení cigaret odnaučí v Česku, Bulharsku, Polsku a Litvě kouřit třináct procent lidí. Skutečnost, že zvýšení spotřební daně zatím neprošlo, lze proto z čistě ekonomického pohledu vnímat i jako vítězství.
Česká stopa
Češi se v debatě o úpravách spotřební daně na tabákové výrobky zpočátku příliš neangažovali. Evropská komise již v březnu 2008 poslala ministerstvu financí návrhy na úpravu této daně. Daňové a celní ředitelství Evropské unie se našeho ministerstva například zeptalo, zda by zařadilo cigaretový tabák (asi osm procent trhu) do stejné kategorie jako cigarety a zda by od roku 2010, kdy dojde k úplnému sjednocení minimálních sazeb i v nových zemích unie, bylo pro další navýšení sazeb spotřební daně také u cigaret. V konzultačním dopise Evropská komise navrhla různé formy zdanění. Kromě prostého zvýšení minimálních sazeb se uvažovalo i o započítávání inflace do výše daně, což by zvyšovalo spotřební daň zhruba o dvě procenta ročně. Vyjádření očekávala do začátku loňského června, leč nedočkala se ho. „Podle našich informací se to v této fázi konzultace neočekávalo,“ vysvětlila tehdy týdeníku EURO náměstkyně ministra financí Dana Trezziová. Nezávislý Europen Voice před dvěma týdny citoval nejmenovaného českého úředníka, jenž prohlásil, že názory členských států se značně lišily a „české předsednictví vyvinulo značné úsilí na sladění pozic jednotlivých států“. Jednání náměstků ministrů financí, poté evropských velvyslanců a nakonec 5. května ministrů financí a hospodářství členských států unie přesto nakonec skončila krachem.
***
TABULKA
Výnos spotřební daně v eurech za 1000 cigaret v zemích EU
(k 1. lednu 2009 podle měnového kurzu k 1. říjnu 2008)
Irsko 249,32
Vel. Británie 227,44
Francie 169,60
Německo 140,72
Nizozemsko 136,65
Švédsko 130,62
Finsko 129,53
Belgie 124,87
Dánsko 114,52
Malta 109,50
Itálie 105,30
Portugalsko 104,75
Rakousko 104,09
Lucembursko 91,30
Řecko 86,25
Kypr 83,25
Španělsko 79,45
Slovensko* 77,60
Česko 75,14
Litva 67,73
Maďarsko 67,49
Polsko 64,45
Slovinsko 64,00
Estonsko 63,83
Bulharsko 50,94
Rumunsko 49,06
Lotyšsko 37,36
* od 1. února 2009
Pramen: Evropská komise
