Vítkův zlý sen

Krize Věcí veřejných

Rychlý pád Víta Bárty předznamenává možný konec premiéra Petra Nečase

Vzalo to rychlý spád. Vyžadovaná striktní stranická disciplína, ne nepodobná vojenskému drilu, se Vítu Bártovi řádně vymstila. Jeho stranu piplanou jako děcko ničí lidé, na které faktický vůdce donedávna bezmezně spoléhal. Týdeník EURO minulý pátek krátce po poledni informoval, že Bárta podá týž den demisi. Nějaký čas nato už rezignační dopis putoval do Strakovy akademie za premiérem Petrem Nečasem. „Činím tak proto, že nechci ohrozit akceschopnost vlády v době prosazování reforem,“ uvedl po napjatém jednání špiček Věcí veřejných (VV) Bárta. Podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Kateřiny Klasnové bylo rozhodnutí jejího manžela překvapivé, protože měl podporu poslaneckého klubu VV. „Nic jiného jsem ani nepředpokládal a ani na minutu si nepřipustil, že by řešení této situace mohlo být jiné,“ komentoval demisi premiér Petr Nečas. Zároveň prohlásil, že vláda projde ještě na jaře razantní proměnou. Věci veřejné, respektive jejich šéf Radek John, by měly přijít například o ministerstvo vnitra. To ovšem může vyhrotit už tak napjatou atmosféru a vyvrcholit definitivním rozpadem koalice, to kdyby VV odešly z vlády. Záleží na tom, zda Věci veřejné budou ochotny vyměnit vnitro za jiný resort.

Bitvu prohrál, ale nevzdává se

Vít Bárta je nadále přesvědčen, že útoky tří hlavních vzbouřenců – Jaroslava Škárky, Kristýny Kočí a Stanislava Humla – jsou řízenou diskreditační kampaní. Jeho blízcí se v kuloárech zmiňují o tom, že atak nastal například poměrně krátce po neshodě s lobbistou Jaromírem Soukupem, který měl ke straně dlouhou dobu velmi blízko. Někteří z nich za posledními událostmi vidí zase expremiéra Mirka Topolánka nebo Ivana Langera. Zatím se ovšem na veřejnost nedostal žádný důkaz, který by takové spekulace potvrdil. „Já už snad řídím celou zeměkouli,“ odepsal v textové zprávě na toto téma Langer. Bártova představa o dirigentech současného dění je následující: buď to má na svědomí stavební lobby, političtí konkurenti, nebo „zraněné, přemrštěné ambice“ spolupracovníků. „Těchto nařčení se nebojím a budu nadále postupovat tak, jak jsem zvyklý – to znamená otevřeně a zejména s ohledem na potřeby celku, nikoli své osoby,“ tvrdil Bárta při oznamování své rezignace. Krátce poté poslanecký klub zvolil do čela novou předsedkyni Karolínu Peake místo odvolané Kristýny Kočí.
Bártově verzi by odpovídala jiná neověřená zpráva. Jeden z rebelů – Stanislav Huml – udržuje údajně dobré vztahy s někdejším ministrem dopravy Alešem Řebíčkem. Právě za jeho éry byl na ministerstvu dopravy v této sféře uveden v provoz klientelistický mechanismus, který se Bárta pokusil svými kroky zadřít. Bártova představa o vlastní politické budoucnosti je nicméně kvůli kostrbatému vysvětlování aféry, mírně řečeno, velmi odvážná. I když rezignoval na křeslo ve vládě, z boje o místo předsedy zdiskreditované strany odstoupit nehodlá. Věci veřejné počítají s tím, že pozici ministra dopravy budou ve vládě držet nadále. Ministr vnitra a předseda strany Radek John předpokládá, že jednání o obměně bude bez odkladu následovat. Otázkou je, zda se tábor rebelů VV nerozšíří o další členy, kteří by mohli zatím narýsované stranické krizové plány zhatit.

Do švestek

Krize Věcí veřejných má ovšem daleko hlubší konsekvence. S pádem Víta Bárty se totiž povážlivě rychle přiblížil možný konec premiéra Petra Nečase. Ten pomalu, ale jistě pozbyl podpory svých nejbližších – v podstatě celé vedení strany kromě něj už horuje pro co nejrychlejší ukončení aktuální politické frašky. Zásadní otázkou zůstává, podaří-li se vládní koalici restaurovat, nebo bude země uvržena do nejistoty předčasných voleb. Ostatně o Nečasově vládě se už delší dobu říká, že stěží „vydrží do švestek“.
„Situace je podle nás vážná. Budeme vyhodnocovat, do jaké míry to, co se momentálně odehrává u véček, může zpochybňovat důvěru občanů v tento systém jako takový. Máme obavu, že může,“ potvrdil stav rozehrané partie uplynulý pátek místopředseda ODS Pavel Blažek.
Vrcholní představitelé ODS kritizují Nečasovu rozmělněnost, i když zatím anonymně. „Tohle už nejde ustát, Petr Nečas se delší dobu chová tak, že kroutí hlavou nejen jeho nejbližší spolupracovníci ve straně, ale lidé z nižších struktur vážně zvažují, že stranu opustí,“ prozradil týdeníku EURO jeden z vlivných poslanců ODS. Otevřenější vyjádření o očekávaných změnách v kabinetu poskytla místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová Radiožurnálu: „Je to samozřejmě otázkou dominantně pana premiéra a nelze mu v tuto chvíli nějak sdělovat, které kroky by měl nebo neměl dělat. Ostatně od toho se sejdeme a budeme se v ODS bavit, bude se bavit koalice na toto téma. Ale určitě – jsem si jistá – k nějaké obměně dojde.“ Podle místopředsedy poslaneckého klubu TOP 09 Františka Laudáta by měli odejít všichni lidé, kteří ohrožují pověst vlády. Připomenul při té příležitosti místopředsedu ODS Alexandra Vondru, jehož kauza předražených zakázek pro firmu ProMoPro v posledním týdnu ustoupila do pozadí.

Nejsou lidi

Pád vlády v aktuální politické sestavě je podle všeho nevyhnutelný. Přijdou s exitem této sestavy i předčasné volby? Nikomu by se do nich totiž nechtělo. Do předčasného plebiscitu by se neradi hrnuli dokonce i sociální demokraté. Do stávajících opozičních karet jim nahrává aktuální ekonomická situace státu, která si žádá drastické reformy, jež by socialisté svým voličům velmi těžko vysvětlovali.
Nejčastěji skloňovanou náhradní variantou se podle některých insiderů jeví resuscitovaná koalice sestavená z ODS, TOP 09 a poslanců loajálních Bártovi. Tuto alternativu ale mohou zhatit případné potíže s dalšími Bártovými „půjčkami“ zákonodárcům VV. Pokusy o udržení koalice v obnovené podobě ilustruje aktivita rebelujícího poslance VV Stanislava Humla, který ještě před Bártovým pádem kontaktoval místopředsedu TOP 09 Miroslava Kalouska s nabídkou možné spolupráce. Jak byla nabídka přijata, ale není známo.
Protože je ODS podobně jako ČSSD personálně „na dně“ a premiér Nečas připomíná spíše než silného premiéra hroutícího se maturanta na potítku, ministerským předsedou obnovené koaliční vlády by se mohl stát Miroslav Kalousek. Jeho strana ze stávajících trablů zatím „jen tak opodál“ těží. Otázkou je, zda by s tím byla svolná ODS.

Zpropadené dokumenty

Bártovi láme vaz nejen svědectví některých straníků o předávaných penězích (ať už to byly půjčky nebo úplatky), ale také interní materiály rodinné firmy ABL, které minulý pátek zveřejnila MF Dnes. V nich je popsána strategie, jak se dostat k významným zakázkám, a to i za pomoci nestandardních praktik typu sledování, podstrčené volavky a podobně. Dokumenty odhalují, proč vlastně Bárta založil politickou stranu, přičemž obavy z Bárty a jeho nejbližších spolupracovníků týdeník EURO vyjádřil hned po skončených volbách do Poslanecké sněmovny (23/2010). „Kontakty a razantní vstup na českou politickou scénu zavdávají podezření, že Věcem veřejným nepůjde čistě jen o reformu českého politického koloritu a sestavení vlády takzvané rozpočtové odpovědnosti,“ napsal tehdy.
„Musíme směřovat k posilování ekonomické a sekundárně politické moci,“ uvedl Bárta v dokumentu z roku 2008 podle MF Dnes ještě jako generální ředitel ABL. A vysvětlil, že velké zakázky získávají vždy ti „nejlepší“ – tedy firmy s největším obratem a počtem zaměstnanců. „Propojení ekonomické a politické moci potvrzují statistiky. Čtyřicet procent zakázek v EU pro soukromé bezpečnostní agentury je zadáváno veřejným sektorem… Z toho vyplývá, že nemůžeme oddělovat ekonomickou a politickou moc,“ prohlásil prý Bárta před třemi lety.
„Není možné provazovat státní a bezpečnostní sektor. Ti lidé nemají morální zábrany, aby nedopustili zneužití firmy. To může někdo tisíckrát deklarovat, že se vzdá podílu ve firmě, ale už tady jeden ministr byl a jeho firma vzkvétala jako víno,“ varoval před rokem v týdeníku EURO bývalý šéf rozvědky Karel Randák. Ze zveřejněných interních materiálů ABL vyplývá rovněž strategie budovat firmy vystavěné na principu skrytého vlastnictví, které by se k zakázkám dostávaly bez jasné spojitosti s ABL, a tedy Věcmi veřejnými. Příkladem může být angažmá ostravské bezpečnostní agentury ABI Speciál na pražské komunální úrovni: s ABL navenek propojena nebyla, jediným pojítkem byl bývalý policista Erik Šrámek. Za sporný lze považovat rovněž údajný prodej detektivní divize ABL. Otevřené zdroje vedou k akciové společnosti APK Invest s akciemi na majitele. Kdo je skutečným vlastníkem, se zjistit nedá. Bártův odchod z vlády způsobilo, že se snažil poslance Věcí veřejných ovládat „na krátko“. Zmínek o osobních rozhovorech či podezření o screaningu telefonů před zásadními hlasováními mezi zákonodárci VV poslední dobou přibývalo a bylo jen otázkou času, kdy někteří z nich, sami opájeni vysokými ambicemi, použijí podobný mechanismus proti svému stranickému bossovi. Vít Bárta ovšem tyto informace včetně pravosti materiálů prezentovaných MF Dnes striktně odmítá.

Čí to byly peníze?

Pražské městské státní zastupitelství už postoupilo trestní oznámení podaná na Víta Bártu Jaroslavem Škárkou a Kristýnou Kočí a celý spisový materiál protikorupční policii, aby ve věci zahájila prověřování kvůli možnému podplácení a dalších trestných činů. Vyšetřování takzvaných Bártových půjček bude přitom pro osud Věcí veřejných klíčové.
Policie bude mimo jiné odebírat otisky prstů a není vyloučeno, že daktyloskopové nenarazí jen na otisky dárce (Bárty) a příjemce (Škárka, Kočí) peněz, ale i dalších osob. Zcela logicky si potom vyšetřovatelé budou klást otázky, čí „daktylky“ to jsou, a budou se zajímat o původ peněz. Byly vyzvednuty ze soukromého trezoru, z banky nebo od někoho jiného? Detektivové by se měli zajímat také o to, proč Jaroslav Škárka peníze nejdříve bez uzardění pobíral a teprve poslední částku 170 tisíc korun předal policii s tím, že může jít o úplatek. Jedno je téměř jisté, vidina slibné kariéry nové politické strany s protikorupčním programem se rozplynula. Pokud by stávající vládní koalice smrtící turbulence přestála a volby do Poslanecké sněmovny proběhly v řádném termínu, členové Věcí veřejných by stejně museli sledovat výsledky hlasování s velkými obavami.