Newyorská burza přichází o výhody prvorozenectví
Nejvýstižnějším symbolem toho, čemu se v Americe začalo říkat New Economy, je patrně elektronický akciový trh Nasdaq. Po třech desetiletích existence převzal roli hlavního ukazatele hospodářské prosperity Spojených států od Newyorské burzy cenných pa pírů (NYSE) s tradicí starou dvě stě let.
Ještě před několika roky pouze odborníci z finančního světa věděli, že Nasdaq je akciový trh, na němž se obchoduje s tituly mladých technologických společností jako Intel nebo Microsoft. Dnes už i průměrný Američan s napětím sleduje, na jaké násobky vyskočí akcie softwarové společnosti Red Hat či internetové Yahoo!. Trh Nasdaq proniká do širokého povědomí a přisvojuje si současná adjektiva amerického hospodářství: bezbřehý optimismus, důvěra v technologický pokrok, pohádko vé zisky.
Více než slova řeknou data. Zatímco klíčový index Dow Jones Industrial vloni zesílil o 25 procent, hodnota indexu Nasdaq vyskočila za rok o rekordních 85,5 procenta. Loňským vzestupem překonal Nasdaq rekordní 81procentní růst indexu Dow Jones z roku 1915.
Tradice ustoupila.
Potvrzením éry technologických akcií se stala modernizace indexu Dow Jones z konce loňského roku (EURO 44/99). Index, který vždy obsahoval třicet nejvýznamnějších titulů obchodovaných na NYSE, od loňského listopadu zahrnuje i společnosti Microsoft a Intel obchodované v systému Nasdaq.
Někteří experti varují před uměle nafouknutou bublinou. „Poměr ceny akcie k zisku (P/E) na Nasdaqu totiž ke konci roku činil více než 130, což je přibližně dvojnásobek hodnoty, při které se zřítil japonský trh před deseti lety. Jestliže bychom z indexu vyřadili akcie společností Microsoft, Dell a Intel, potom by tento poměr překročil 250, upozorňují analytici ABN AMRO Portfolio Management v poslední měsíční zprávě. Většina expertů se shoduje v tom, že Nasdaq bude pokračovat v postupu, i když úspěch podobný loňskému se nečeká.
Jedno je však jasné. Nasdaq vystoupil ze stínu NYSE a po předloňské fúzi s menší americkou burzou Amex se dopracoval na konkurenční post. Je snáze přístupný pro nové firmy díky nižším transakčním nákladům. I když přítomnost emise na newyo rské burze je stále otázkou prestiže, například Microsoft na Nasdaqu vyrostl a na NYSE se nechystá, říká Radek Schmied z firmy Atlantik finanční trhy. V indexu newyorské burzy tím pádem chybí nové akciové tituly, které už dnes tvoří páteř americké ekonomiky, naopak Nasdaq jich většinu obsahuje. Objem obchodů na Nasdaqu je navíc dvojnásobný.
Hodnota akcií všech téměř pěti tisíc firem obchodovaných na Nasdaqu činila na konci loňského roku 5,2 bilionu dolarů. To je téměř třetina tržní hodnoty všech akcií na americkém trhu (15,8 bilionu dolarů), z nichž se většina obchoduje na newyorské b urze. Přitom ještě v roce 1996 tržní kapitalizace Nasdaqu dosahovala relativně slabých 1,5 bilionu dolarů z celkových amerických 7,9 bilionu dolarů.
Tržní kapitalizace celého amerického akciového trhu je 1,55násobek hrubého domácího produktu Spojených států, zatímco ještě před deseti lety byla tržní kapitalizace rovna polovině HDP Spojených států. Americká centrální banka se proto začíná více orient ovat podle růstu indexu než podle růstu HDP, píše americký týdeník Business Week.
Pod šípkovým keřem.
Veškeré změny mají vlastně jeden velký cíl. „Trh se konsoliduje, aby bylo možné obchodovat po celém světě 24 hodin denně, poznamenal Petr Kukla, analytik Private Investors. V tomto ohledu podle něj new-yorská burza zaspala.
Možná je odvážné tvrdit, že zaspání newyorské burzy mají na svědomí lobbisté, jejich tlak však hrál svou roli. Podle Schmieda existují lobby na NYSE minimálně ze dvou příčin. „Obchodníci a firmy, které mají na burze svá ‚křesla už několik desítek let, setrvávají v ustrnulém systému a netouží po změně. Druhým důvodem je hrozba snížení počtu zaměstnan ců a stejně tak zkrácení obchodního řetězce o jeden článek, o takzvané specialisty, kteří slučují příkazy od tvůrců trhu (market-makerů), vysvětluje.
Plíživá hrozba.
Sdružení NASD, které zatím spravuje Nasdaq, ví, že nevyhrálo žádnou pomyslnou válku. Opravdovým konkurentem Nasdaqu totiž není Big Board, jak se přezdívá newyorské burze, nýbrž daleko menší elektronické obchodní systémy (ECN) plížící se odvětvím za potlesku investorů, kterým snižují náklady.
Elektronické sítě už ovládly třetinu obchodů Nasdaqu. Dvě hlavní společnosti, The Island ECN a Archipelage, požádaly americkou Komisi pro cenné papíry o přeměnu na burzy s vlastními právy. „Nasdaq nás má co dohánět v rychlosti, ceně, službách a likviditě - jsme napřed ve všech čtyřech aspektech, prohlásil pro časopis Business Week Matthew Andresen, prezident společnosti The Island ECN.
Aby jim stačil, oznámil Nasdaq na počátku letošního ledna, že provede citelnou restrukturalizaci (EURO 2/2000) a rozprodá akcie dosavadního sdružení největším firmám, které na Nasdaqu obchodují. Navíc otevírá filiálku v Japonsku a v Evropě.
