Generální ředitel Čepra navrhuje spojení s Českou rafinérskou nebo se Slovnaftem
EURO: Před dvěma lety společnost Čepro oznámila, že zvažuje výstavbu rafinerie v Rusku. Jak tento plán dopadl? BOROVEC: Slyšel jsem, že taková idea tady prý před časem existovala, ale do reálné podoby dotažena nebyla. Nadto si myslím, že snaha relativně malé české firmy, která rafinerii nemá, diverzifikovat do jiného oboru, a to navíc v Rusku, by mohla být nad její síly. Získat alespoň trochu zajímavý tržní podíl v Rusku by pro nás bylo nedosažitelné. Obecně je ale integrace společnosti Čepro s rafinerií rozumnou myšlenkou.
EURO: Znamená to, že také zvažujete výstavbu rafinerie či integraci s nějakou stávající? BOROVEC: Výstavbu nezvažujeme – to je diverzifikace někam úplně jinam, než jsme dnes. Integrace Čepra s rafinerií se nám ale zdá oboustranně prospěšná, zabýváme se tím ve strategických úvahách o budoucnosti firmy. Čepro je totiž zvláštní subjekt, který nemá v Evropě ekvivalent. Vzniklo na bázi armádních produktovodů a vojenských skladů. Dodnes třeba máme nad některými nádržemi betonové antitříštivé desky proti bombardování, jiné máme zabudovány ve skále. Kromě nádrží a propojovacích produktovodů je druhou částí naší báze síť čerpacích stanic EuroOil. Když se dělil státní podnik Benzina na perspektivní „červenou“ a neperspektivní „zelenou“ část, která byla předurčena k zániku, ale řízením osudu nakonec nezanikla, přebarvila se na žluto-modro, přejmenovala na EuroOil a přičlenila k Čepru. Kdybyste se na Čepro podíval z helikoptéry, viděl byste, že by mu logicky prospěla integrace s výrobním zařízením.
EURO: Z jakého důvodu? BOROVEC: Šlo by o oboustranné synergie. Rafinerie pracuje v kontinuálním režimu a potřebuje průběžně někam odkládat právě vyráběný produkt, skladové kapacity rafinerií bývají však limitovány. Určité obchodní synergie by vznikly z toho, že my jsme dnes s rafineriemi v trojjediné roli, jsme zároveň zákazník, dodavatel a konkurent v jedné osobě. Je to jako chůze na velmi ostrém břitu a rovnováha je vratká. Nicméně nemusí jít o integraci právě s Českou rafinérskou, na druhém konci našeho produktovodu je bratislavská rafinerie Slovnaft ze skupiny MOL.
EURO: Na jakou částku jste vyčíslili tuto potenciální synergii? BOROVEC: Jen první výpočty ukazují, že by to mohlo být přes miliardu korun.
EURO: Které rafinerii dáváte přednost? BOROVEC: Nebudu komentovat, kterou bychom preferovali. Máme nějaký názor, co by bylo nejlepší, ale chceme ho nejprve prezentovat někomu, kdo by mohl rozhodnout. Naším akcionářem je stát, ale nynější vláda má omezený mandát a o strategických záležitostech tohoto typu nerozhoduje. Musíme tedy počkat, až po květnových volbách bude sestaven nový kabinet.
EURO: Doporučíte pak vládě, že Čepro má koupit buď kralupskou a litvínovskou rafinerii, nebo bratislavskou? BOROVEC: Nevím, jestli by to mělo být způsobem, že Čepro bude někomu nabídnuto, anebo že se naopak náš akcionář pokusí nějakou rafinerii koupit. Většinový názor dnes je Čepro neprodávat. Mezi některými „decision makery“ existuje i idea vytvořit jakéhosi malého národního šampiona v oblasti petrolejařiny, nabídnout PKN Orlenu, že by český stát od něj odkoupil celý Unipetrol, a tedy i 51 procent v České rafinérské. Možná je i vzájemná výměna akcií.
EURO: Jakou máte připravenu alternativu pro případ, že by vláda integraci s rafinerií nehodnotila jako správný krok? BOROVEC: Vždy zůstává varianta držet status quo, ale to se mi nezdá dlouhodobě rozumné. Čepro se dostalo z velkých problémů, které před čtyřmi pěti roky mělo. Od té doby každoročně zvyšuje zisky, loni jsme měli rekordní hospodářský výsledek. Ale z dlouhodobého hlediska to není udržitelný trend. Je třeba si říct, že dnes Čepro vydělává, generuje cash a na křivce vývoje se dostává k horní úvrati, není-li již na ní. Nerad bych, abychom prohospodařili dobré roky, nechali to spadnout dolů a pak to složitě a draho zachraňovali. Teď je doba, kdy je třeba jít strategicky s Čeprem dopředu, nelze čekat tři roky. Alternativou k integraci s rafinerií je naopak Čepro zmenšit. Rozhodnout, že nebude dělat ani velkoobchod, ani maloobchod, ale že se bude soustředit čistě na dopravu a logistiku.
EURO: A co integrace s ropovody, o níž se mluvilo za vašeho předchůdce Pavla Švarce? BOROVEC: Ona tu byla i dřív, firma se jmenovala České produktovody a ropovody. Pak se ale z nějakého důvodu rozdělila. Určitě i při této integraci by tam synergie existovaly. Ušetřilo by se na řídicí struktuře a pak by byly úspory na údržbě tam, kde máme trubky vedené v jednom koridoru. Nicméně by podle našich analýz šlo o relativně malé úspory.
EURO: Stále častěji se objevují návrhy na hustší propojení evropských ropovodů a plynovodů. Plánují se podobná propojení evropských produktovodů? BOROVEC: Na různých petrolejářských mapách najdete spousty nápadů, jak propojit ropovody či produktovody ve střední Evropě. Nejčastěji se mluví o protažení produktovodu z našeho skladu v Loukově o 47 kilometrů severovýchodně do našeho moderního skladu v Sedlicích, dnes tam vozíme palivo po železnici. A dále se uvažovalo o propojení ze Sedlic do polského Boronowa, čímž by se propojil český a polský produktovodní systém. Hovoří se i o propojení s Německem, ale tam se prozatím nic reálného neudělalo. Jediný reálný projekt, který se nyní snažíme dotáhnout do projektové fáze a kde již hovoříme s majiteli pozemků, je protažení našeho produktovodu z Loukova do Sedlic. Zkoumáme také, jestli bychom nemohli na tento projekt získat peníze z evropských fondů.
EURO: Některé sítě čerpacích stanic si stěžují, že prodej nezdaněných pohonných hmot jim výrazně snižuje tržby. Jak se to dotýká sítě EuroOil? BOROVEC: Tržby sítě EuroOil nijak závratně nepadají, na rozdíl od jiných čerpacích stanic. Naše síť má svoje specifika, je opravdu taková vesnická-lesnická – to znamená: když se daří velkým dálničním čerpacím stanicím extra dobře, my rosteme málo, a když oni prudce padají, my zase klesáme jen velmi mírně. Naše závislost na výkyvech trhu je mnohem nižší. Nicméně je fakt, že na trhu se dnes uplatňuje ona nezdaněná hmota a některé řetězce jsou schopny prodávat až dvě koruny pod cenou na trhu, což jsou nereálná čísla, pokud by vše řádně nakupovaly a danily.
EURO: Oznámili jste, že Čepro bude napomáhat státu v řešení problému s daňovými úniky při prodeji pohonných hmot. Jak konkrétně? BOROVEC: Česká asociace petrochemického průmyslu a obchodu, kde je Čepro členem, prosazuje řadu změn, například změnu zákona, aby povinnost platit DPH z pohonných hmot měl až ten poslední prodejce paliv, to jest provozovatel čerpací stanice. Ten by si totiž pak již ohlídal, od koho je bere. Jeden z nejběžnějších podvodů, kdy pohonná hmota papírově putuje mezi řadou firem, byť fyzicky je stále ve skladu, a nakonec jedna z firem uprostřed řetězce zkrachuje a DPH již neodvede, by tím byl znemožněn. Čepro také nyní vyžaduje od všech svých odběratelů potvrzení, že z dodaných pohonných hmot zaplatili spotřební daň i daň z přidané hodnoty, a toto potvrzení pak předává finančnímu úřadu. Pokud to někdo nebude respektovat, nebudeme mu pohonné hmoty dodávat.
BOX:
Ing. Jiří Borovec, MBA, je od konce roku 2008 generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Čepro. Do roku 2007 působil jako místopředseda představenstva a ředitel divize ve společnosti ČEZ, předtím pracoval ve významných pozicích ve společnostech Škoda JS a ABB Service Česká republika. Borovec je absolventem Vojenské akademie Brno, oboru výpočetní technika.
