Oracle se zabývá systémem Citizen Interaction Center
Jedno telefonní číslo a jedna internetová adresa pro veškerou komunikaci občanů s úředníky města, taková je vize informačního systému Citizen Interaction Center (CIC) softwarové společnosti Oracle. Martin Illner, šéf české pobočky Oracle, rád líčí, jak bude možné přes internet například zarezervovat si návštěvu u lékaře nebo vyřídit nové doklady.
EURO: Před půlrokem Oracle dokončil akvizici konkurenční firmy PeopleSoft. Co se tím změnilo pro českou pobočku společnosti a pro vaše klienty? ILLNER: PeopleSoft měl v České republice pouze pár zákazníků a společnost J. D. Edwards, kterou pohltil jen nedlouho před naší akvizicí, jich měla několik desítek. PeopleSoft byl navíc u nás zastoupen výhradně prostřednictvím svých partnerů, kteří jsou zároveň našimi partnery. Z toho vyplývá, že lokální dopad obchodu není tak výrazný jako dopad globální. Pro lokální zákazníky se tedy v zásadě nemění nic.
EURO: Předpokládáte, že Oracle i nadále půjde cestou akvizičního růstu? ILLNER: Vývoj z poslední doby ukazuje, že ano. Nejsem schopný říci, kdy a jaký typ firmy koupíme, ale nepochybuji o tom, že další akvizice budou. Softwarový trh se všeobecně konsoliduje a my chceme být mezi konsolidátory. Hodně se spekuluje o akvizici společnosti Siebel, o které šéf a majitel Oraclu Larry Ellison před několika lety prohlásil, že je drahá. Jenže poslední dobou se jí příliš nedaří, tudíž akvizice by vyšla nyní výrazně levněji. Kdo ví, možná že zrovna právě Siebel nebo společnost BEA Systems, mohou být dalším potenciálním cílem.
EURO: Existuje v rámci České republiky softwarová firma, která by pro Oracle byla zajímavá z akvizičního hlediska? ILLNER: Nevylučuji, že to je možné, ale konkrétní příklad vám bohužel říci nemohu. Politika Oraclu je taková, že když kdekoliv na světě, třeba v nejzapadlejším koutku malé země, najdeme firmu, která by pro nás byla zajímavá z hlediska technologií, zákazníků nebo zaměstnanců, vážně uvažujeme o její koupi. Příměrů v rámci České republiky je poměrně málo, ale jako klasický příklad mohu uvést firmu NetBeans Romana Staňka, kterou před několika lety koupil Sun Microsystems; malá česká firma, a přitom technologie světového významu.
EURO: Jaká je role lokálního managementu Oraclu v takových případech? ILLNER: Úkolem lokálního managementu by bezpochyby bylo upozornit, že je na českém trhu „něco zajímavého“ ke koupi.
EURO: Sledujete nějakou českou či slovenskou firmu, na kterou byste vaše nadřízené ve Spojených státech chtěl upozornit? ILLNER: Vím o jedné firmě, která by časem mohla být pro Oracle hodně zajímavá, prozatím však ještě není dostatečně vyspělá. Pak tu jsou desítky, možná stovky firem, o kterých nevím, protože to jsou malé, tří, čtyřčlenné vývojářské společnosti, které dělají byznys téměř na koleně. Nepochybuji o tom, že zajímavé firmy v Česku existují, Češi jsou velice schopní, šikovní programátoři a vývojáři.
EURO: Oracle nedávno v České republice představil systém Citizen Interaction Center, který má zlepšit komunikaci městských úředníků s občany. Jak CIC funguje? ILLNER: Komunikace občanů s úřady většinou nemá ideální formu. Často opakovaná osobní návštěva v omezených úředních hodinách, to je nejen otázka času, ale i trpělivosti. Cílem řešení CIC je ustanovit jediný styčný informační bod v podobě webové stránky a univerzálního telefonního čísla pro veškerou komunikaci města s občany. Jde především o sdílení informací, o vytvoření jednotné databáze, do které přicházejí informace ze všech orgánů veřejné správy. Například zavolám na ono univerzální číslo - na infolinku, že ulice, v níž bydlím, není čistá, a že bych chtěl vědět, kdy bude uklizena. Operátor, který má k databázi informací přístup, mi řekne, že v tomto čtvrtletí se už ulice čistila, ale také mě například upozorní, že příští měsíc bude ulice rozkopaná, protože se bude měnit kabeláž. Když budu volat příště, operátor dle telefonního čísla ihned zjistí, kde bydlím a že jsem byl při posledním volání naštvaný. Tudíž na mne může být dopředu „připraven“ a hovor začít informací, že je naplánováno čistění ulice okamžitě po ukončení prací, v tom a tom týdnu. Podobným způsobem, například přes webové rozhraní, si mohu zjistit známky dětí ve škole, mohu si zarezervovat přesný čas návštěvy u lékaře. Nebo když se žena vdá a musí si změnit jméno na všech dokladech, tak jednoduše zajde za jedním „univerzálním“ úředníkem a ten už zařídí, aby se změna projevila v občanském průkazu, řidičáku či v pojišťovně.
EURO: To je v Česku poměrně utopická představa… ILLNER: Ano, přiznávám, že je to trochu utopie, ale když se podíváme do Anglie, Nizozemska či Španělska, zjistíme, že rozsah služeb, které mohou být takovým systémem zajištěny, je obrovský. Například v regionu španělské Valencie, v němž žije čtyři až pět miliony lidí, běží takový systém již sedm let, a jeho součástí je 250 komplexních agend. Přitom se začínalo s pouhými devíti.
EURO: Kdo by měl být průkopníkem těchto technologií v Česku? ILLNER: Rozhodně to nebudou úředníci, je to víceméně politické rozhodnutí. Je totiž nesmírně složité vypočítat ekonomickou efektivitu investice do takového systému a je nutné sledovat, jak se zlepší kvalita života občanů.
