HLASOVÁNÍ O EVROPSKÉ ÚSTAVĚ Česká vláda schválila návrh ústavního zákona, který má umožnit lidem vyslovit se v referendu k zásadním politickým otázkám. Opoziční ODS však obecné referendum odmítá a chce prosadit pouze jednorázové hlasování o evropské ústavě.
HLASOVÁNÍ O EVROPSKÉ ÚSTAVĚ
Česká vláda schválila návrh ústavního zákona, který má umožnit lidem vyslovit se v referendu k zásadním politickým otázkám. Opoziční ODS však obecné referendum odmítá a chce prosadit pouze jednorázové hlasování o evropské ústavě.
Podle návrhu současné vládní koalice by občané Česka mohli prostřednictvím referenda rozhodovat o zásadních otázkách vnitřní či zahraniční politiky státu. „Tedy i o ratifikaci evropské ústavní smlouvy,“ říká ministr a šéf legislativní rady Jaroslav Bureš, který zákon vypracoval. Další osud návrhu je ale přesto velmi nejistý. Pro schválení ústavního zákona je totiž třeba souhlasu nejméně 120 z 200 poslanců a tří pětin přítomných senátorů.
ODS, která má dominantní postavení v Senátu, univerzální plebiscit odmítá. Nejsilnější opoziční strana naopak prosazuje jednorázové referendum - konkrétně o euroústavě. Chce, aby se konalo ještě letos, a odmítá ho spojit s volbami do sněmovny.
Česká republika patří mezi ty státy Unie, které zatím nerozhodly o způsobu ratifikace evropské ústavy - tedy zda budou smlouvu schvalovat v referendu, nebo v parlamentu. Pokud by nakonec skutečně rozhodovali poslanci a senátoři, byla by podle ministra k přijetí dokumentu nepochybně nutná ústavní, nikoli jen prostá většina. V takovém případě bude prosazení evropské ústavy velmi nejisté, protože ODS i komunisté s ní nesouhlasí.
Podle vládního návrhu nesmí otázka kladená v referendu zpochybňovat ústavní principy či mezinárodní závazky republiky. Zákon stanoví i další omezení: plebiscit nesmí nahrazovat pravomoci parlamentu ani zasahovat do pravomoci soudů. Občané by tedy nemohli rozhodovat například o zrušení Senátu, odvolání prezidenta, ministrů či zákonodárců, o daních či zákonech. „Vyjadřovali by se k zásadním exekutivním otázkám vnitřní politiky a k ratifikaci těch mezinárodních smluv, kterými se kompetence České republiky přenášejí na nadnárodní úroveň, což je příklad evropské ústavní smlouvy,“ dodává Bureš.
Původní návrh počítal s tím, že plebiscit by vyhlašoval prezident republiky na návrh alespoň dvou pětin poslanců, dvou pětin senátorů či vlády nebo na základě petice s podpisy nejméně půl milionu občanů. Kabinet se rozhodl zvýšit počet zákonodárců, kteří by mohli iniciovat hlasování -návrh by mohlo podat nejméně 101 poslanců nebo alespoň 41 senátorů. Schválení předmětu referenda by zajistil souhlas nadpoloviční většiny hlasujících. Pokud by lidé návrh zamítli, mohlo by se referendum se stejnou otázkou opakovat nejdříve za dva roky. Výsledek referenda by byl závazný pro všechny orgány veřejné moci.
Ústava České republiky s obecným referendem počítá. Nynější předloha se příliš neliší od zákona o obecném referendu, který sněmovna schválila už v roce 2003. Senátoři jej ale tehdy zamítli. Parlament dokázal prosadit jen pravidla pro předloňské referendum o vstupu Česka do EU.
