Vláda fedruje

Ekonomický růst tlačí pouze spotřeba

Český statistický úřad svolal tiskovou konferenci k hrubému domácímu produktu ve druhém čtvrtletí do povodněmi těžce postižené budovy v Karlíně, aby dal najevo, že ho přírodní pohroma nezlomila. Živlům navzdory vydal včas i údaje o HDP. Pravda, to byla spíš nutnost. Čekat na podrobnější podklady se nedalo, protože i tak jsou u nás čísla o HDP zveřejňována dost pozdě. S velkou vodou vzala zřejmě zasvé i předsevzetí ČSÚ zkrátit tento termín zveřejňováním takzvaných flash odhadů. Statistický úřad je dlouho sliboval, leč nepřinesl. Naopak bylo rozprášeno Centrum rozvojových studií, které na nich pracovalo. Přitom údaje o HDP ve druhém čtvrtletí ukázaly, že flash odhady nejsou odborný problém, neboť, jak sám ČSÚ výslovně uvádí, odhad „byl vytvořen na základě momentálně dostupných podkladů“. „Dočasná absence některých informací o finančním hospodaření podnikové sféry prozatím neumožnila sestavit s přiměřenou přesností odvětvové členění hrubé přidané hodnoty, a ověřit tak bilanční rovnováhu mezi zdroji a užitím HDP. Ze stejného důvodu byla částečně oslabena vypovídací schopnost ukazatele tvorba hrubého kapitálu. Odhad vývoje ekonomiky za druhé čtvrtletí je proto třeba považovat za orientační,“ dále konstatuje ČSÚ s tím, že údaje budou zpřesněny s využitím standardních postupů při publikování odhadu HDP za třetí kvartál, tedy na začátku prosince. Schválně, jaký ten rozdíl bude? Už když ČSÚ normálně reviduje, nebývá to málo. Korekce odhadu HDP za první čtvrtletí zveřejněná také minulý týden činí tři desetiny bodu. Místo původně vykázaných 2,5 vzrostl HDP v tomto období meziročně o 2,8 procenta, hlavně díky zahraničnímu obchodu.

Překvapení.

Týdeník EURO si zkusmo tipl HDP ve druhém čtvrtletí a vyšlo nám 2,4 procenta. Tím jsme se po boku ČSÚ (jeho publikovaný odhad zní meziročně plus 2,5, mezikvartálně 0,6 procenta) zařadili mezi optimisty, protože konsenzus ekonomických analytiků hovořil meziročně jen o růstu 2,1 procenta. Jednotlivé předpovědi se přitom pohybovaly v poměrně širokém pásmu 1,7 až 2,9. Těžší to ale bude ve třetím čtvrtletí, které už zahrne vliv povodní a v němž například opatrný ČSÚ očekává možná růst dvě a půl, možná jen jedno a půl procenta. Koneckonců o přesná čísla ani tolik nejde. Důležité je, že setrvalý pokles dynamiky ekonomického růstu trvá už od prvního čtvrtletí loňského roku. Nejníž by se tato dynamika měla dostat právě v probíhajícím kvartále, ve čtvrtém čtvrtletí očekávají ekonomové opětovný obrat vzhůru, což je ale závislé nejen na odstraňování následků povodní, ale i na zahraniční konjunktuře.
Důležitější než magie čísel jsou však trendy, které ve druhém čtvrtletí nedopadly příznivě. Nejde o to, že se nepodařilo zopakovat pozitivní příspěvek zahraničního obchodu z prvního čtvrtletí. Nynější neutrální vliv je vzhledem k našim poměrům, kursovému vývoji a situaci na světových trzích příznivý výsledek. Závažnější je to, že někdejší svižný růst investic (loni sedm procent) už „odnes čas“. To je nepříjemné zejména s ohledem na budoucnost, stejně jako skutečnost, že za tím stojí především zpomalení přílivu zahraničních investic, protože domácí zdroje jsou nadále slabé.

Užitečná letadla.

Technicky to vzniklo tak, že z tvorby hrubého fixního kapitálu vypadlo stejně jako v prvním čtvrtletí pořízení letounů L-159 pro naši armádu. Ale co jiného než neproduktivní spotřeba vlády také letadla jsou? Chleba v nich neupečeš. Díky tomuto přesunu vzrostla spotřeba vlády ve druhém čtvrtletí o 4,6 procenta a stala se nejrychleji rostoucí výdajovou složkou HDP. Kromě vlády fedrovala růst – a to vzhledem ke své váze rozhodujícím způsobem – spotřeba domácností jako důsledek růstu platů a zájmu o úvěrové nákupy. Spotřeba domácností roste stabilním tempem už od počátku loňského roku a zatím na ni bylo vždy spolehnutí. Vyhlídky do budoucna jsou ovšem vachrlaté a to ohrožuje veškerý ekonomický růst. Nezaměstnanost nezadržitelně míří k deseti procentům, což v České republice zatím neznáme. Nápad ministerstva práce a sociálních věcí zapojit nezaměstnané do odstraňování povodňových škod je sice racionální, ale problém to řeší nanejvýš opticky. Nezaměstnanost a hospodářský růst jsou spojité nádoby, takže začnou-li lidé víc myslet na zadní kolečka, nezbude nám než se modlit, aby se nedočkavě vyhlížené oživení v Evropské unii někde nezaseklo.

Nejsme sami.

Zatím to vypadá, jako by ochlazení na Západě a silná koruna ani neexistovaly. Alespoň podle čilého vzestupu tuzemské průmyslové produkce, který v červenci činil 10,8 procenta. Impozantnost tohoto ukazatele trošku klesá po započtení vlivu většího počtu pracovních dnů, ale i redukovaný výsledek 6,3 procenta je výborný, uvážíme-li, že v červnu to bylo 1,3. Jenže jak si všiml Mojmír Hampl z České spořitelny, zhruba stejně vysoká jsou aktuální tempa růstu průmyslové produkce v Polsku a Maďarsku, takže přizpůsobivost nepříznivým vnějším vlivům není český unikát. Maďarsko nás spolu se Slovenskem (nepočítáme-li Pobaltí) předčí i v tempu ekonomického růstu. Zajímavé též je, a tady pro změnu čerpáme z poznámek Davida Marka z Patrie Online, jak se naše ekonomika pohybuje protisměrně tendencím ve vyspělých státech. Vedle uvedených mladých trhů (s výjimkou Lotyšska) se ukazatel HDP zlepšuje i v Evropské unii, Německu, Francii, Velké Británii, USA, Kanadě, Japonsku, zatímco u nás jde dolů. Jenže vzhledem k 0,7procentnímu růstu v EU je našich 2,6 procenta za pololetí úctyhodný výsledek. Škoda jen, že ta srovnávací základna je podstatně jiná…