A ti to samozřejmě za cizí peníze rádi udělali: přidali státním zaměstnancům i důchodcům, přihodili na sociální služby a radši se vyhnuli investicím, protože za ty si žádné voliče okamžitě nekoupíte. Nebo jinak: týden odpad na WC nepoteče a pak se uvidí.
Je to divná vláda. Člověk neví, jestli je pravicová, levicová nebo obojí, protože ani jedno vlastně není. Z jejích priorit nepoznáte, jak chce řešit zásadní problémy a jakým směrem chce zemi vést, protože ji nikam ani nevede. Snad jedině k dalším volbám, v nichž koaliční strany nechtějí přijít o moc. Upřímně, to i Stanislav Gross měl jasnější představu, kam chce coby premiér dojít: na Floridu. Bývalý komentátor a nyní poslanec ANO Martin Komárek mi při nedávném rozhovoru řekl, že vlády nemusí mít žádnou velkou ideu; prostě stačí, když vládnou. Snad v jiných lepších časech.
Svým způsobem má pravdu: jeho partajní boss Babiš měl například velkou ideu, že i stát povede jako další Agrofert. Určitě si to myslí pořád, i když už to radši moc neříká. Navíc zjistil, že stát nemůže vést jako Agrofert s někým jako Sobotka, který ve svých čtyřiceti letech neví, co to je soukromá firma a pořád věří, že se peníze tisknou v Lidovém domě. Problém je, že Babiš vede stát od auditu k auditu a všechno špatné jen svaluje na předchozí vlády.
Případně i na svou vlastní vládu, potažmo ČSSD. Pravda, není v tom úplně originální: osobní kampaň na úkor vlastního premiéra před ním vedl i jeho předchůdce na financích Miroslav Kalousek. Ten ale na rozdíl od Babiše aspoň věděl, že třeba zdravotnictví nebo důchody nevyléčí audity, ale pouze reformami. A taky na rozdíl od něj nehanil vlastní rozpočet, čímž Babiš znovu trumfuje všechny politiky. Snad proto si říká nepolitik.
Kdo je kdo?
Z rozpočtu navíc vůbec nepochopíte, proč jsou vlastně jednotlivé strany ve vládě: Babiš o ANO mluví jako o pravicové straně, svým rozpočtem ale stát zadlužuje jako levice; ČSSD by nejradši zaškrtila vyššími daněmi všechny své nevoliče, jenže to jí nepovolí Babiš, k němuž od ODS přešli živnostníci a podnikatelé; lidovecký vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek zůstává jako obvykle někde mezi. Jsem jen zvědavý, jak dlouho Babiš věří, že si s touto taktikou vystačí. Ze všech vládních stran má totiž nejméně stálý elektorát a každé kouzlo jednou vyšumí. Zeptejte se třeba Radka Johna, nyní šéfredaktora on-line verze Security magazínu.
Vlastně se ani nedivím, že ČSSD dochází s tímto stylem vládnutí trpělivost, takže spílá hlavně Babišovi. Problém je, že nominálně nejsilnější vládní strana není nejsilnější i reálně, takže se přinejmenším z její strany nic nestane. Ostatně jak řekl její jihočeský hejtman Jiří Zimola: „Přitvrdit můžete, když máte sílu, ale to teď, obávám se, není náš případ.“ Leda že by si svou sílu uvědomil někdo jiný.
Další komentáře:
