Kolik bude ochotna česká vláda vyčlenit z rozpočtu na podporu projektů tuzemských firem v Iráku, o tom má rozhodnout příští týden. Podle premiéra Vladimíra Špidly se uvažovalo o částce 368 milionů korun, ale odhad je podle něho nespolehlivý a je třeba ho ověřit.
Svou váhu má i to, že jde o velmi „krizový region“, a proto není možné předpokládat velké úspěchy. „Bude záležet na tom, jak zejména ministr průmyslu prozkoumá situaci a zjistí, jaký existuje zájem,“ řekl Špidla ČTK. Premiér také konstatoval, že je třeba dotáhnout koordinaci mezi příslušnými rezortními ministerstvy - průmyslu a obchodu, financí, zahraničních věcí, obrany a zemědělství. Ministři mají vytvořit systém získávání informací, projektů a koordinace jejich podpory v dané oblasti. Potom bude jasnější i částka, kterou vláda ze státního rozpočtu vyčlení. Největší část financí půjde na rozvojové programy a pomoc českým firmám. Naprosto zásadní však bude podle předsedy vlády Špidly aktivita tuzemských podniků samých. Pokud neprojeví dostatek iniciativy, dopadnou jako po válce v Kuvajtu, kde firmy v podstatě nevypracovaly žádné „rozumné projekty“. Pokud jde o tuzemské podniky, zájem je obrovský. Na seznamu zájemců o zakázky v Iráku bylo koncem minulého týdne kolem dvou stovek firem, které prošly základním sítem Ministerstva průmyslu a obchodu. Firmy si však musejí uvědomit, že je třeba i nadále respektovat sankce, které na Irák uvalila Rada bezpečnosti OSN. Informace o příležitostech bude mít dvacítka českých expertů, kteří budou v Iráku pomáhat místním úřadům a obyvatelům. Jejich činnost bude koordinovat bývalá novinářka Janina Hřebíčková. Členy týmu mají do 15. května navrhnout jednotlivé rezorty. Na jejich pobyt vláda minulé pondělí vyčlenila dvacet milionů korun a dalších dvacet milionů na okamžitou humanitární pomoc.
