Jsou zlatí, říká jeden z přítomných zástupců zelené energetiky a usmívá se. Řeč je o novém ministrovi průmyslu a obchodu Jiřím Havlíčkovi a pětičlenné Radě Energetického regulačního úřadu. Před očima účastníků nedávného diskusního fóra se odehrávají scény, které bychom s nadsázkou mohli prohlásit za líbánky mezi státní správou a solární energetikou.
Ještě před pár lety by ochranka vytlačila majitele fotovoltaických elektráren - toho času s pověstí nepřátel státu - do bezpečné vzdálenosti od ministra. Předchozí ministr Jan Mládek i jeho předchůdci ve funkci žili v přesvědčení, že energetika musí být založena na uhlí a uranu. V tomto myšlenkovém světě solární a větrné elektrárny v systému pouze parazitovaly a prodražovaly cenu elektřiny koncovým zákazníkům.
A co hůře, bývalá předsedkyně regulačního úřadu Alena Vitásková vyvolávala u veřejnosti téměř až genocidní nálady vůči takzvaným solárním baronům; to ji ovšem nebránilo jednou za čas zachránit některému spřátelenému byznysmenovi licenci k výrobě elektřiny.
Kravata jako solární panel
Dnes je najednou vše jinak. Nový ministr průmyslu přichází na setkání se zástupci solárního byznysu a v úvodní řeči zazní mimo jiné i věta: „Měli bychom hovořit o zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů a omezování výroby z uhlí.“ Vzorek Havlíčkovy kravaty připomíná solární panel. Pří odchodu dodá: „Fandím obnovitelným zdrojům a přál bych si, aby se v České republice rozvíjely.“
Tyto výroky zazněly před zhruba dvěma tucty účastníků diskusního setkání, mezi nimiž bylo vedle vysokých úředníků ministerstva, dvou členů Rady ERÚ a čtyř zástupců tisku také několik aktivních účastníků solárního boomu let 2009 a 2010.
Tohle už je revoluční změna, možná přímo Energiewende v hlavách vysokých úředníků ministerstva průmyslu a regulačního úřadu. Ministr s úředníky, kteří by ještě před pár lety měli problém s ekology a investory do fotovoltaiky zasednout k jednomu stolu, dnes v přátelské atmosféře diskutují o instalování solárních panelů na střechy budov, o elektromobilitě a ukládání energie do akumulátorů. Ministerstvo průmyslu navíc v posledních měsících konečně začalo na tyto projekty uvolňovat peníze z evropských fondů, což přítomní zástupci zeleného byznysu s nadšením vítají.
Poskládané elektrárny. Energetici začínají spojovat zdroje do větších celků
Jenže ani tím nečekané „líbánky“ nekončí. Zelení podnikatelé dostávají na závěr bonus, když jim ministr Jiří Havlíček přislíbil obnovení provozních dotací pro nové větrné elektrárny a případně i jiné zelené zdroje. Po vzoru Německa a dalších evropských zemí chce od roku 2020 zavést aukce, ve kterých získají právo stavět elektrárnu zájemci s nejnižší požadovanou dotační podporou.
Došla řada i na příslib, že na nátlak Evropské komise zavedené kontroly překompenzace obnovitelných zdrojů nebudou sloužit k „perzekuci“ majitelů solárních elektráren.
Jaderná normalizace
Ať se nám to líbí, nebo ne, jádro Evropské unie směřuje k energetice založené na kombinaci obnovitelných zdrojů, zemního plynu a ukládání energie. Naopak jiné jádro, tedy jaderná energetika, se stále více ocitá v postavení mimo hru. Je nejvyšší čas dát dohromady novou energetickou koncepci státu, která bude nabízet různé scénáře budoucího směřování energetiky -a ne jen různé varianty jaderného scénáře.
S přihlédnutím k posledním výrokům a činům ministra Havlíčka se zdá, že už i tradičně konzervativní ministerstvo průmyslu pochopilo, co se v evropské energetice děje. Nicméně je otázkou, zda po říjnových volbách nepřijde na ministerstvo někdo jiný, kdo zavelí k „normalizaci“ poměrů a návratu do zajetých jaderně-uhelných kolejí.
Přečtěte si také:
Energický Photon: expanzí v Austrálii a Maďarsku chce zdvojnásobit svou velikost
Po solární dani i bioplynová? Stát přiškrtí dotace pro nejziskovější elektrárny
Dobře pro ČEZ, špatně pro spotřebitele. Cena elektřiny na burze strmě roste
