Média to zatím příliš nezaznamenala, ale je to tak: po drobných a středních podnikatelích se proti socialistickému kabinetu bouří i průmyslníci. Ty se přitom vláda snažila hýčkat. Zatímco její hlavní úder proti kapitalismu mířil na živnostníky, velké firmy se dočkaly alespoň jakési úlevy na daních.
Jenomže tato drobná úlitba nestačí - levice ničí podnikání absolutně a je celkem jedno, zda je na tom jedna skupina podnikatelů relativně lépe než jiná. Drastický schodek, dluhy, snížení ratingu, vysoké vedlejší náklady práce, nezaměstnanost, nevýkonnost státní správy, neschopnost vlády hájit zájmy českého průmyslu i celé společnosti v EU, váznutí reforem, legislativní zmatek, nepřehledný daňový systém, nepružný trh práce a demotivující sociální systém. To nejsou výtky opozice, ale předsedy Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla. Skutečnost, že se do puntíku shodují s názorem lídra ODS, je pro kabinet vážným varováním. Pragmatičtí průmyslníci se do politiky nepletou a pokud takto jednoznačně vystupují, je to důkaz, že kritika opozice má reálný základ. Míl nenechal vládě ani radost nad čtyřprocentním ekonomickým růstem. Podle něj by při optimálních podmínkách pro podnikání dokázalo hospodářství růst dvojnásobným tempem. Jedním z předpokladů je liberalizace pracovního práva. Jenomže připravovaný zákoník práce jde opačným směrem. Na protest proti tomu se na jeho přípravě odmítli podílet nejen podnikatelé, ale i odborníci z akademické sféry. Míl nyní slíbil návrat k jednacímu stolu, ale není vůbec jisté, zda kabinet bude ochoten k obratu kurzu, který by znamenal především porážku sebevědomého a stále silnějšího ministra práce Škromacha. Ostatně Gross potvrdil ostrou roztržku s průmyslníky, když Mílovu kritiku odmítl s tím, že realizace jeho návrhů by přinesla „nestabilitu“. A jsme u jádra problému. Opravdová reforma je nemyslitelná bez odvahy ke krátkodobému zvýšení sociálního napětí, které bude vyváženo prosperitou coby jedinou dlouhodobou zárukou stability. Oproti tomu Grossova „stabilita“ znamená stabilní sesun po spirále dolů. Razantní veřejné vystupování předsedy Svazu průmyslu a dopravy svědčí o tom, že situace je po šesti letech budování socialismu opravdu špatná a co hůř, nejeví tendenci ke zlepšování. Za normálních podmínek se velké firmy ještě spíše než ty menší snaží s vládou vyjít po dobrém, nebo přinejmenším neventilovat rozpory takto otevřeně a tvrdě. Vzhledem k tomu, že snad s výjimkou policistů se proti kabinetu obracejí i ostatní významné profesní skupiny, to pro naše mistry komunikace vypadá na cestu do izolace.
