O nutnosti právní analýzy návrhu evropské ústavy je přesvědčen poslanec Jan Zahradil (ODS). Vláda podle něj vnímá tento důležitý dokument příliš politicky a málo fundovaně.
říká bývalý zástupce sněmovny při Konventu o budoucnosti EU Jan Zahradil
O nutnosti právní analýzy návrhu evropské ústavy je přesvědčen poslanec Jan Zahradil (ODS). Vláda podle něj vnímá tento důležitý dokument příliš politicky a málo fundovaně.
* S kolegy poslanci, delegovanými českou sněmovnou do Evropského parlamentu, jste se shodli, že by vláda měla svůj vztah k evropské ústavě konzultovat s parlamentem. Jak toho chcete docílit?
Vláda by měla předložit parlamentu své představy, se kterými pojede na mezivládní konferenci o Ústavě EU, která se bude konat koncem roku v Římě. Parlament má právo znát její postoje. K politické diskuzi nad návrhem Evropské ústavy by měla sněmovna mít několik právních posudků o jejích dopadech. Počítáme s tím, že by posudky měly vyjít z pera Ústavního soudu, Ústavu státu a práva, Parlamentního institutu, případně dalších institucí respektovaných napříč politickým spektrem.
* Co by měly tyto posudky přinést?
Posudky by měly přesně pojmenovat, kde jde ústava nad rámec současné platné smluvní úpravy zakládající Evropskou unii a jakým způsobem by tato nová kvalita ovlivnila ústavní pořádek České republiky. Nad tím pak můžeme rozpoutat politickou diskuzi.
* Jak na evropskou ústavu pohlíží vláda?
Domnívám se, že vláda žádné detailní právní analýzy v tuto chvíli nemá, protože k ústavě EU přistupuje jednoznačně jako k politickému, navíc bezprecedentnímu dokumentu, který je natolik novou kvalitou, že se na něj nevztahují pravidla běžná pro mezinárodní smlouvy. Bohužel tyto představy sdílí asi více vlád evropských států. Proto si myslíme, že je zapotřebí podrobit navrženou ústavu EU standardní právní analýze, protože je to dokument, na který se musí vztahovat běžná pravidla, jako například na Vídeňskou konvenci o mezinárodních smlouvách.
* Na které části evropské ústavy je podle vás třeba se soustředit?
Důležitá je například právní subjektivita Evropské unie. Co to vlastně znamená? Co znamená nadřazenost evropského práva národnímu právu či co z ústavy je právně vymahatelné a jakým způsobem? Celou řadu otázek nastoluje i problém, zda se Evropský soudní dvůr skutečně mění v evropský ústavní soud. Zásadní je rovněž, jakým způsobem ovlivní nový návrh konstrukce kvalifikované většiny to, jakou sílu bude mít český stát v rámci ostatních evropských států. Neméně důležitá je ale i otázka evropského občanství, co to bude znamenat, či návrhy v oblasti bezpečnosti a justice.
* O co vlastně v návrhu ústavy EU usiluje česká vláda?
Vláda bojuje o komisaře, o zachování rotačního předsednictví a o to, aby nebyl volen předseda Evropské rady jako prezident EU na dva a půl roku. To jsou ale pokusy o symbolická vítězství, která nemění podstatu věci. Evropská komise se nezmění proto, že tam bude třináct, dvacet pět nebo dvacet sedm komisařů. Změní se tím, pokud bude mít větší pravomoce než doposud. Stejně tak se Evropská rada nezmění tím, zda jí někdo bude předsedat půl roku či dva a půl roku, ale tím, jaké pravomoci sama sobě přidělí.
* Vezme vláda připomínky poslanců na vědomí?
Je otázkou, zda vláda bude ochotna přihlédnout k názorům opozice při formulování svého stanoviska na mezivládní konferenci, nebo jenom řekne: „Tak vám pěkně děkujeme za názory, ale stejně si pojedeme podle svého. Přitom jsme se my všichni, kteří jsme měli možnost v Evropském parlamentu pobývat, shodli na tom, že se musí u nás odehrát parlamentní debata nad politickým postojem vlády a debata nad právními důsledky evropské ústavy.
