Přes dvě stě českých starostů právě zažívá velmi horké chvíle.
Během několika dní se totiž každý z nich dozví, zda pro svou obec získal eurodotaci na kanalizaci nebo čističku odpadních vod. Ty jsou od roku 2010 povinné, samy obce na ně ale jednoduše nemají prostředky.
Devatenáct stránek směrnice o čištění městských odpadních vod číslo 91/271/EHS. Zdánlivě nevinný dokument, který ale starostům obcí nad dva tisíce obyvatel už řadu měsíců přináší pořádné bolení hlavy. Do roku 2010 po nich totiž požaduje vybudování infrastruktury pro čištění odpadních vod, což pro jejich omezené rozpočty představuje výdaje v řádu desítek či stovek milionů korun. Hořkou medicínu ale naštěstí Brusel osladil i více než třiceti miliardami korun, které na příslušné výdaje poslal ve formě dotací z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP).
V první chvíli to tedy vypadalo, že se obce budou moci těšit na masivní rekonstrukce svých vodních systémů, které by zhruba z 60 procent platila Evropská unie, 15 procent by přihodil stát a jen zbylá čtvrtinka by šla na vrub jejich rozpočtů. Jenže dnes starostové bijí na poplach a mluví o katastrofě. Pohádka o čisté vodě za peníze z bruselského měšce totiž směřuje místo k happy endu k pořádně hororovému vyvrcholení.
Polovina listopadu rozhodne
„O dotaci jsme si samozřejmě zažádali, vodovod a splašková kanalizace, kterou potřebujeme, bude stát asi 350 milionů korun. Což prostě nemůžeme dát ze svého,“ popisuje starosta tří a půl tisícové obce Kamenice Tomáš Klásek. Nákladnou investici podle něj vesnice na okraji Prahy zvažovala už delší dobu, zmíněná směrnice pak byla tím posledním impulzem k akci. „Tři čtvrtiny potřebných peněz tedy doufejme pokryje OPŽP, zbytek půjde z našich zdrojů. Přípravě jsme dali hodně, snad to vyjde,“ věří starosta.
Podobně si drží palce i 202 jeho kolegů, kteří od začátku března podávali své projektové žádosti do třetí výzvy OPŽP, která se právě na čističky a kanalizace z podstatné části zaměřovala a jejíž výsledky se žadatelé dozví v polovině tohoto měsíce. Naneštěstí už dnes ale mnozí z nich vědí, že ani kladný výsledek nemusí znamenat konec jejich problémů.
SMĚRNICE O ČIŠTĚNÍ MĚSTSKÝCH ODPADNÍCH VOD 91/271/EHS
Zavazuje obce nad 2000 obyvatel k vybudování infrastruktury pro čištění odpadních vod alespoň pro 85 procent svých obyvatel. Platná je sice už od 1. 1. 2011, pravděpodobně ale nebudou nijak sankcionovány obce, které k tomuto datu alespoň zahájí výstavbu infrastruktury. V okolních zemích je platná až od roku 2015, podle českých vyjednávačů je dřívější limit kompenzován vyšší finanční podporou z Bruselu. Dotýká se 525 českých aglomerací. Z nich 325 potřebnou infrastrukturu ještě nemá a asi 130 ještě nezahájilo kroky k jejímu vybudování.
Pramen: MŽP, MZe
Pěkně drahé pochybení
„Zažádali jsme si zhruba o 138 milionů korun. Jenže začátkem října nás úředníci informovali, že dostat jich můžeme maximálně 111. A my teď řešíme, kde vzít těch dalších 27 milionů, s nimiž nikdo nepočítal,“ rozhořčuje se Marek Antoš z odboru životního prostředí města Svitavy.
Jeho obec se spolu s dalšími 64 žadateli stala obětí určitého pochybení ze strany českých byrokratů, kteří připravovali mechanizmy pro dělení evropských peněz. „Na vině je změna metodiky, kterou si vynutila červnová kontrola z Evropské unie,“ vysvětluje podstatu problému Theodor Bernt z ministerstva životního prostředí. Metodiku sice pro ministerstvo připravovala renomovaná firma, bruselská kontrola v ní ale našla některá pochybení a nařídila úpravy. Díky novému systému výpočtu dotace tak může ve 125 případech dojít k jejímu celkovému navýšení, 65 starostů ale čelí jejich zkrácení. Takže i když sami žádné pochybení nezavinili, hrozí jim najednou znatelně hubenější dotační příspěvek, a tedy i problémy s realizací celého projektu.
Bez pořádné soutěže peníze nebudou
Jenže tyto změny pravidel v průběhu hry jsou jen tím drobnějším problémem programu Životní prostředí. Pravým kamínkem v botě je pro municipality jejich příliš intenzivní propojení s vodohospodářskými firmami, které obecní vodárenskou infrastrukturu využívají a jejím prostřednictvím i vydělávají.
„Jde o to, že v Česku jsou poměrně rozšířené dlouhodobé smlouvy mezi radnicemi a provozovatelskými společnostmi, což Evropská unie považuje za ohrožení konkurence a volné soutěže a není ochotna tyto partnerské svazky finančně podporovat,“ vysvětluje Pavel Drahovzal ze Svazu měst a obcí ČR. Do jisté míry je to logické, pokud má totiž nějaká společnost s radnicí uzavřenu smlouvu na dodávky nebo odvádění vody třeba na patnáct let dopředu, dotace na zlepšení infrastruktury by zprostředkovaně putovaly hlavně do její kapsy. „Na druhou stranu ale dávají dlouhodobé vztahy jistotu provozovatelské společnosti, obci a obyvatelům, jimž se nezvýší vodné a stočné,“ dodává Drahovzal.
V listopadu minulého roku proto došlo k úpravám podmínek rozdělování peněz, kdy smlouva do roku 2015 může znamenat podporu z evropských prostředků ve výši až 85 procent nákladů projektu, u smlouvy do roku 2020 se podpora snižuje už jen na 60 procent a do roku 2022 na pouhých 30 procent. Ještě delší kontrakty pak obec ze soutěže o evropské prostředky vylučují úplně.
„A to je právě jádro celého problému, který se dnes na obce řítí. Ony se sice s požadavky zmíněné směrnice nějak vyrovnaly a počítaly i s nějakou finanční spoluúčastí, tohle pravidlo ale jejich kalkulace úplně zbořilo,“ stručně shrnuje dnešní zmatek Drahovzal. Čtrnáct radnic tak nemá na dotaci šanci vůbec žádnou a až sedm desítek se musí spokojit s jejich dramatickým osekáním. Nezbývá jim potom nic jiného, než využít nákladných a velmi vysokých půjček od bankovních domů, navýšit vodné a stočné nebo žádat o pomoc stát. Bez šance získat dotaci z EU je zatím například Hlavní město Praha.
Objem chybějících prostředků na financování výstavby čističek se různí. Zatímco ministerstvo životního prostředí uvádí, že chybí 8,5 miliardy korun, tak Sdružení oboru vodovodů a kanalizací vyčíslilo chybějící zdroje na 25 až 40 miliard korun. Každopádně jde o částku, která se v osekaném státním rozpočtu těžko najde.
Každý sám za sebe
A také se zdá, že ze strany státu pomocná ruka nepřijde. „Z nejčerstvějšího materiálu vlády a ministerstva životního prostředí vyplývá, že si obce budou muset poradit samy,“ popisuje závěry posledních jednání Drahovzal. Do evropských dotačních programů totiž příliš sahat nelze, národní nástroje potřebnou částkou nedisponují a vyčlenit nějaké prostředky ze státního rozpočtu se také nikdo nechystá. „Celé to tak trochu visí ve vzduchu, ze strany státu žádný konkrétní návrh na pomoc obcím zatím nezazněl,“ zklamaně konstatuje Drahovzal. Reálně podle něj budou obcím chybět prostředky v řádech minimálně miliard korun.
I on nicméně doufá, že nedojde až
na v poslední době často zmiňované sankce. Ty jsou sice Českou inspekcí životního prostředí vyčísleny na jednu obec až na jeden milion korun v blíže neurčeném časovém období, daleko vyšší penále by však mohl platit samotný český stát popotahovaný Evropskou komisí.
„Radnice by se teď proto měly soustředit na získávání prostředků právě z programu Životní prostředí. Koncem listopadu totiž bude vypsána další výzva a ještě další mohou obce čekat začátkem příštího roku,“ nabádá starosty Theodor Bernt z ministerstva životního prostředí.
Zda to bude nebo nebude stačit, dnes nedokáže odhadnout nikdo, municipalitám však zjevně nikdo jinou radu v této chvíli nabídnout nedokáže. Postižené obce a města dokonce přišly s návrhem, že novou čističku vyjmou ze smluv s vodohospodářskými společnostmi a budou je stavět i provozovat samy. Ani na toto vstřícné stanovisko ministerstvo životního prostředí nereagovalo. Předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák upozorňuje, že povinnost zavést nejmodernější technologie čištění odpadních vod na obce uvalila vláda svým nepochopitelně vstřícným postupem při vyjednávání přístupových smluv s EU. Učinila tak bez konzultací s obcemi, a tudíž jí z toho vyplývá i povinnost zajistit financování nutných staveb. Obce se navíc před uzavřením nyní problematických smluv s vodohospodářskými společnostmi dotazovaly vlády, zda tyto smlouvy nemohou být problémem při čerpání evropských dotací, a dostaly informaci, že problémy nebudou. Pokud tedy nyní budou muset stavět čističky bez dotací, mohou na státu příspěvek vymáhat u soudů a nebudou v tom případě zřejmě úplně bez šancí.
Každopádně již dnes je jisté, že termín 2010, do kdy měly být odkanalizovány a čištěny odpadní vody v obcích nad dva tisíce obyvatel, nebude dodržen, a čističky se budou stavět po tomto datu ještě přinejmenším dalších pět let, což znamená, že Evropská unie dostane šanci pokutovat Českou republiku za neplnění svých závazků ze vstupních smluv.
